Článek
Na první pohled se zdá, že spotřebitel na tom jenom vydělá, že to nemá žádná úskalí. Snad jedině v tom, že v mnoha případech se spotřebitel málo zajímá, proč bylo zboží zlevněné. U nás se už tak nějak vžilo, že zboží se v akcích zlevňuje a nemusí to mít jiný důvod, než třeba nadbytek zásob nebo výhodný nákup v rámci většího objemu. Asi nemá smysl řešit to u zboží krátkodobé spotřeby nebo u potravin. Podíváme se na lhůtu spotřeby, řádně uskladníme a pak spotřebujeme. Ale u jiných výrobků už je dobré být ostražitější.
Zákon o ochraně spotřebitele ukládá prodávajícím povinnosti o výrobku, jeho užití i rizicích spotřebitele informovat. Mezi informace patří i rozsah práva z vadného plnění. Ust. § 15 odst. 2 tohoto zákona (634/1992 Sb.) pak stanoví, že: „Prodávající je povinen vydat spotřebiteli na jeho žádost písemné potvrzení o povinnostech z vadného plnění v rozsahu stanoveném zákonem.“ Na toto ustanovení se vyplatí vzpomenout u každého výrobku, u něhož předpokládáme delší životnost. Totiž, co je psáno, to je dáno. Pokud bude vyznačena doba, po kterou může spotřebitel uplatnit práva z vadného plnění, předejde se případným diskusím při reklamaci.
Sama ze své praxe znám takové případy, že se prodávající vymlouval, že zboží bylo ve slevě, protože na něm byla nějaká vada a že o tom spotřebitele informoval, takže mu právo na uplatnění reklamace zaniká. To většinou bylo tvrzení proti tvrzení a důkaz toho, že prodávající moc práva spotřebitele neovládá. Ustanovení § 16 zákona odst. 3 totiž ukládá prodávajícímu také tuto povinnost: „Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.“
Tyhle spory a dohady, kdo má pravdu, pokud to není potvrzené písemně, jsou vždycky nepříjemné. Spotřebitel se cítí ošizen, prodávající vidí jenom ztráty, ale cokoli je sjednáno v době prodeje písemně, situaci opravdu zlepší. A to neplatí jenom u zlevněného zboží, platí to i u koupě věcí v občanském životě (zpravidla použitých), platí to i u oprav, či zhotovení díla a zejména pokud někdo kupuje ojeté motorové vozidlo a dá na čestné slovo, tak může dost splatit nad výdělkem.
A co když se projeví vada, o které nebyla řeč, ani není vyznačena na dokladu? Pak je vhodné podívat se do občanského zákoníku (zákon 89/2012 Sb.)a využít třeba ust. § 2165 a následujících. Je tam pár důvodů, na které je vhodné při uplatnění práva z vadného plnění poukázat. Prodávající totiž odpovídá mj. za to, že věc odpovídá ujednanému popisu, druhu a množství, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem; je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil; a je dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k montáži nebo instalaci (i chybějící návod už je důvodem k uplatnění práva). A v odstavci 5 je pak zajímavý text: „Projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha věci nebo vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně.“
