Článek
Vánoční stromek má původ v germánských a severských pohanských rituálech. Předkřesťanské kultury uctívaly stromy a světlo během zimy, aby přivolaly jaro a obnovení života. Zvyk zdobit v domácnosti stromek, se rozšířil v 16. století v Německu, do Čech pak v 19. století. V Praze postavil první stromek ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich v Libni, inspirovaný bavorským zvykem.
Adventní věnec slouží k odpočítávání času do Vánoc. Původ má v Německu. Jednotlivé svíčky symbolizují čtyři adventní neděle. Představuje Boží věčnost, jednotu a nekonečnost. Fialové svíčky symbolizují pokání, naděje, lásku (zapalují se o první, druhé a čtvrté neděli), růžová symbolizuje radost, bílá je volitelná a symbolizuje Kristovo narození, zapaluje se o Vánocích.
Dávání dárků je připomínka darů, které přinesli Tři králové Ježíškovi. Obdarovávalo se hlavně jídlem a drobnostmi. Má hluboké kořeny v lidské potřebě budovat vztahy a vyjádřit úctu, které se přenesly do náboženských a společenských tradic, a v moderní době se transformovaly do masové, často komerční tradice spojené s Vánocemi.
Štědrovečerní večeře má původ v lidové a křesťanské tradici. Ryba je symbolem hojnosti a křesťanství, půst symbolem očekávání a očištění. Samotná večeře je trochu obřad, při kterém se dodržuje mnoho tradic. Například dávání mincí pod talíř - chcete-li rozmnožit svoje peníze pro příští rok, hezky je k sobě přivolat, přizvěte je ke štědrovečernímu stolu. Vezměte maximum papírových peněz a dejte je při štědrovečerní večeři pod talíř. Energie peněz do sebe nasaje hojnost a celý příští rok se k vám budou sypat další peníze. Děti si můžou přidat pokladničku nebo prasátko vedle talíře.
Svazování nohou pod stolem, aby celá rodina byla pospolu i příští rok a měla se ráda, svazují se nohy stolu červenou dlouhou mašlí. Jako sváteční nit vás takový zvyk udrží pohromadě i celý příští rok. Nemáte stuhu? Nevadí. Odmotejte jeden řetěz ze stromečku a použijte ten!
Traduje se také stará pověra, která říká, že nikdo by neměl vstávat, zejména hospodyně, aby se rodina příští rok sešla celá, a ten, kdo vstane jako první, by u příští večeře chyběl. Dodržování tohoto zvyku (vše musí být naservírováno zároveň, aby nebylo třeba vstávat) mělo zajistit, že se rodina nerozdělí a nepřinese to smůlu, přičemž původně se to spojovalo i s hospodářstvím (např. aby slepice nosily vejce) a ochranou před duchy. Ke štědrovečerní večeři se vztahují i další zvyky a tradice, související zejména s očekáváním úrody v příštím roce a hojností hospodářství.
Se zvědavostí byl také očekáván ten, kdo jako první na Štědrý den vstoupil do domu. Pokud žena, narodí se dítě nebo hodně jaloviček, pokud muž, budou peníze a hodně býčků. Děvče nosilo štěstí a chlapec zase radost.
Koledy pochází ze středověku. Původně měly magický význam – přály zdraví, úrodu a štěstí. Název je odvozen od obřadních pochůzek o různých svátcích, včetně Vánoc, případně písní o nich zpívaných, též nazývaných koleda.
Některé zvyky souvisí s touhou člověka nahlédnout do budoucnosti a odhadnout časy příští.
Rozkrajování jablka souvisí s lidovým věštěním. Hvězda znamenala zdraví a štěstí, kříž věštil nemoc.
Lití olova sloužilo k věštění budoucnosti, hlavně zdraví, štěstí a povolání. Původ je velmi starý. Roztavené olovo se lilo do studené vody a z tvaru se vykládal osud. Ostré tvary značily potíže, hladké pak klidný rok.
Házení střevícem je slovanský lidový zvyk. Prováděly ho svobodné dívky. Střevíc se hodil přes rameno ke dveřím. Pokud špička ukazovala ke dveřím, znamenalo to, že dívka se vdá a odejde z domu. Symbolizuje odchod do nového života. Pokud by byla špička otočená do místnosti, dívka zůstane doma.
Pouštění svíček po vodě má původ pohanský, spojený s živly. Svíčky v ořechových skořápkách představují osudy lidí. Plují-li u sebe, pak značí soudržnost a lásku. Plují-li od sebe, znamenají osamění. Svíčka, která zhasne, znamená varování. Voda symbolizuje tok života, oheň duši a naději.
Dodržujete některou tradici?
Zdroj: www.wikipedie.cz
