Článek
Popletl si přednost svou se slávou a mocí, teď si neví rady, jak se srovnat… musí překonat tu cestu, kterou odmotal si. Klubíčkovým směrem se nazpět dostat. Někdy mu v tom brání uzlíkové pasti. Pár smotaných uzlů, co se brání moci. Nechtějí se vrátit do formace, prosí.
Strachu plné smotky, to se mu však nelíbí… v představách se vrací do původního stavu.
Dokonalá příze v ladně měkkém nadýchaném tvaru. Pohání ho opojení, že bude spasen, když se odkutálí. Nechce být ztracen jako součást nějakého svetru. Pospojován s další přízí do tvaru bez útěku. Než ho jednou odpáře a smotá někdo znovu, to si ještě počká.
Probírá se z dřímoty, copak se to děje. Už není v proutěném koši a jehlice si přede. Namotává vlas, v opojení vrní a všechny příze proplétá v barevném okouzlení.
Nebude to svetr… teď už je to jisté. Tohle bude šála pro jednu Terku, která právě pobíhá někde venku a na krk vítr studený fouká.
Brzy jí zahřeje, vždyť od toho je na světě.
