Článek
Usmyslela si jedna kost, že s kloubní jamkou se spolupracovat nedá. Povzbuzen tímto poznáním i kloub v jamce začal stávkovat. Při každém kroku, pohybu vnímalo nervové centrum, že tohle se nemělo stát. Ani jedna strana nechtěla se svých názorů vzdát. O halloweenském řádění mozkovna započala boj, s kostrou i s klouby neklidně usazenými ve svých jamkách.
Pak se však přiblížil vánoční čas. Všude pobíhání, shlukování a adventní plánování. Ostatní kostry se scházely venku u nazdobených vánočních stromů. Užívaly si společně nálady slavnostní v tom odpoledním brzkém šeru. V mozkovém centru se tělo ampulek dožadovalo a netrpělivě to nepohodlí snášelo. Úleva se však žádná nedostavila, skřípání, vrzání tak ani léčba nezastavila.
Tělo se bránilo silou vůle a protahovalo svaly do vyčerpání. V mozkovně se jeden nápad zrodil, když nervový vzruch si to vše spojil. Že jedna a jedna jsou dvě, to přece každá malá kostra ví. Jenom se musí všechno šikovně propojit. Tak stalo se, že stavkující kost se umoudřila a s kloubním spojením si to vše polopaticky vysvětlila.
Došlo však ke změně veliké v nejbouřlivějším článku.. tam kloub i s jamkou byl vyměněn a ustalo plno nářků. Kost se pyšně dožadovala v novém spojení vynikat. Nutila ten nový kloub správně na vše přivykat, cvičit i svalům dát šanci. Kloub ten již netvořil původní zdroje, byl celý z kovových slitin a keramických dílů. Měl na to patent i záruční dobu, o vánoční čas se přidal ke všemu tomu shonu.
V mozkovém centru se pak slavilo do Štědrého dne a nervové vzruchy hlásily v rychlosti veliké, že celá Kostra je spokojená a žádný skřípot ani vrzání se nekoná. Pod vánočním stromkem našla balení plné výživných tabletek, které se v puse krásně rozpustí a vitamíny s minerály se krevním řečištěm rozběhnou do správných míst.
