Článek
Prezident vytvořený oligarchií a pravicovou mocí k vylepšení její image, coby prodavač pravicové politiky na úkor drtivé většiny obyvatelstva, měl novoroční projev.
Pro někoho jako by zůstávalo důležité, jaké hezké fráze a formulace byly mluvčímu vlastnické moci do projevu vepsány. Někteří evidentně stále chtějí „věřit“ a mít „naději“ - nebo k tomu hecují ostatní.
Nastrčené figurky a místo člověka v naší společnosti
Výraz „volavka“ označuje kromě ptáka osobu, která doplňuje manipulujícího prodavače lecčeho (zázračných pilulek nebo politiky). Sehrává roli zdánlivě uvěřivšího zákazníka, který pomáhá vychválit produkt. Jedná se ale o nastrčenou figuru.
Někdy je podvod dostatečně odhalen veřejně, jindy probíhá uvědomování postupně. Člověk se potom může ptát, kdo všechno je volavka. Kdo je jí vědomě, či z hlouposti a jak ovlivňují lživé představy naše životy.
Ve struktuře české nadvlády a moci je Apolena Rychlíková jedním z mála hlasů „levicové kritiky“ či „opozice“, kterému je dovoleno občas zaznít i v hlavních indoktrinačních médiích, včetně těch tzv. veřejnoprávních. Její osoba a výroky smějí být zmíněny - v kontrastu s mnohem lépe formulujícími, kurážnějšími a inteligentnějšími kritiky - v médiích, jako je Respekt, dokonce s nádechem přátelského porozumění mezi „demokraty“ (oligarchickým hlídacím psem Taberym, Mirkem Topolánkem a „Teri s Apolenou“).
Jsem přesvědčen, že alespoň trochu zdravý a nejen pro image a povrch žijící člověk - což je pořád hodně lidí - se musí tázat, jak lidé typu Taberyho, Rychlíkové či Topolánka vlastně fungují. Věří svým prokazatelným lžím a manipulacím? Dominuje u nich strach, že skončí jejich kariéra, když nebudou sloužit pravicové moci? Nebo to dělají spíše z cynismu? Z přesvědčení? Z hlouposti? (Nebo že by přece jen v naší „demokratické“ společnosti plné „hodnot“ šlo v první, druhé i třetí řadě o zisk na úkor druhých?)
Pravdivé ukotvení politiky začíná, když se vychází ze skutečného vztahu jednotlivce k „velkému dění“, k nadosobním a masovým procesům moderní společnosti. To je dlouhá cesta od jednoho pólu k druhému. Ale jednotlivci nikdy nepřestanou existovat (i když třeba jednají jako opakovači úkonů a frází ostatních). Ve výše odkazovaném úvodníčku z pravicově indoktrinačního Respektu je paní Rychlíková citována, jak mluví o „sociálních úzkostech, které roztočí každý další nákup jídla pro moji rodinu“. K tomu lze poznamenat, že (nyní) to paní Rychlíková určitě nebude mít oproti drtivé většině společnosti tak špatné, když dostává příjem za pravidelné vystupování (či sekundování) ve veřejnoprávním pořadu Chyba systému na Českém rozhlase, za psaní článků tamtéž i do média 4O4 Page Not Found a její otec nyní pobírá senátorský plat (a případné „bonusy“ navíc, jak už tak bývá) coby člen klubu ODS a TOP09 (kdy mu kampaň coby křoví pomáhali dělat Zelení).
Podívejte se, jak je pan al-Džawlání sympatický!
Slyšeli jste islamistického fašistu, jenž je expertem na uřezávání hlav a je novým lídrem (části) Sýrie, pana al-Džawláního (nyní vystupujícího pod jménem Ahmad Šara), mluvit o „toleranci“, „inkluzivitě“ a „respektu k různým kulturám“?
Co by na to asi tak řekli paní Rychlíková a pan Tabery? Dovolili by si poznamenat, že mediální „experti“ (zdatní manipulátoři) poradili panu hrdlořezovi, aby si hezky oblékl sako, upravil vous a použil určité fráze a obalamutil tak alespoň část veřejnosti?
Nebo by sice alespoň poukázali na jeho minulost, ale řekli, že „je to vcelku velký zajímavý krok“, že to přináší „naději“ a že je hezké, jak je nový potentát „empatický“?
Chápete to už trochu? Vždyť si to můžete dnes dost dobře na internetu najít, jak a za jakým účelem byla vytvořena marioneta oligarchie a NATO a jak je herec připravován na svou show.
