Kultura českých liberálů je skvělá (a zvítězí nad zlem)

Když konečně padla Říše Zla v roce 1989, respektive 1991, byla nastoupena správná cesta dobra.

Toto dobro to mělo zprvu v tehdejší docela dost rovnostářské společnosti těžké. Avšak od té doby sílilo a sílilo.

Ne vše se ale daří. Jsou zde samozřejmě i nějaká zpomalení na cestě. Úkroky stranou. Nemusíme hned mluvit přímo o chybách. Zlo útočí. A tak podobně.

Rezilience dobra

Víte, co je to rezilience? Vzdělaní lidé, kteří chodí do Knihovny Václava Havla, to vědí. Rezilience je odolnost.

Tu je potřeba posilovat v různých oblastech. Naši oligarchičtí filantropové a také naši filantropičtí oligarchové ji posilují například placením Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, jakož i Spolku pro obranu liberální demokracie a též placením jiných věcí.

Rezilienci také prokazuje náš demokratický západní svět. Vůči naprosto nevyprovokované největší světové hrozbě v podobě Ruska.

Rezilienci prokazují USA placením zbraní pro Izrael hájící naši civilizaci a kulturu. Také Německo posiluje rezilienci a český stát i jeho nejrezilientnější lidé rovněž.

Rezilience filozofie, kultury a hodnot

Pronikavý český sociolog pan Prokop, který pomáhal i minulé vládě demokratů, se svým týmem stanovil, že 12 % českých obyvatel tvoří „nastupující kosmopolitní třída“. To je skvělá zpráva!

Experti radí, abychom se nebavili rovnou o tak povrchních věcech, jako je bohatství. Jsou zde kosmopolitní lidé, ať umí pět jazyků, nebo pracovali pro pět nadnárodních firem.

Navíc se ekonomická situace přece stabilizovala, jak říkají experti. Zároveň tedy „většina tříd zaostává za rokem 2021“. Ale čerta na zeď umí namalovat každý - a nepřátelé naší svobody malují pilně, to si pište. Každý si může sáhnout do svědomí, jak přispěl k tomu, že zbohatla pouze „zajištěná střední třída“. (Experti už nad ní žádnou jinou nevidí.)

Střední třída jsme vlastně všichni a tudíž bychom měli mít stejné hodnoty. Naštěstí jsou zde mecenáši ze „zajištěné střední třídy“, kteří rádi přispějí na smysluplné aktivity těch méně úspěšných (v Knihovně Václava Havla se to děje prakticky dennodenně).

Nastupující kultura pravých českých hodnot

Rozhodně máme řadu důvodů k optimismu. Udělejme si na něj milion chvilek!

Ano, na té jinak správně narýsované cestě jsou některé překážky. Extrémisté, radikálové a škudibíci. Do jedné z těchto kategorií jistě patří i fašisté.

Fašisté jsou lidé, kteří ruší kulturní požitek slušných lidí. Stejně jako populisté. Stejně jako levicoví radikálové, kteří nemají noblesu a pokoru.

Poukazovat na to, že někteří zajištěnější členové naší celorepublikové střední třídy dostávají navíc od státu i soukromých filantropů dotace, zatímco lidé pracující za minimální mzdu nebo i její dvojnásobek (čímž se blíží průměrné mzdě, nad kterou se pohybuje jen 1/3 úspěšných) žádné speciální zastání, zviditelnění a dotace nemají, by bylo nebezpečné.

Čeští kulturní liberálové, konzervativci a progresivci říkají, že „nastavují společnosti zrcadlo“. Za vlády demokratů nemuseli proti ničemu protestovat. Ale nyní vládnou populisté.

Chce někdo závidět úspěšným kulturním lidem, kteří nastavují zrcadlo? Pokud ano, možná se tím řadí k určitému procentu sviní. To by snad mohl potvrdit i jeden z lídrů české kultury, pan Padevět, který nebere zodpovědnost za rezilienci na lehkou váhu a coby šéf vydavatelství Academia vydal řadu svých titulů.

Čeští kulturní lidé se osvědčili nejen za vlády demokratů, kterou nijak nerušili. Nýbrž také zachovali věrnost úsilí držitelů akcií zbrojních firem. A nepropadli lacinému kýči tzv. palestinismu, tohoto náboženství, které je falešné.

Takže mějme naději, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Kdo by mohl nesouhlasit?