Článek
Postoj, který se vyžaduje od „slušných lidí“ v Česku, má vypadat takto: Izrael má vždy pravdu a právo.
K tomu se váže nevyřčený předpoklad, že Palestinci nejsou stejně hodnotní lidé jako Izraelci. A také, že v našem světě má vládnout právo silnějšího.
To je ale morální postoj, co?
Důkazy a fakta
Každý, kdo se v naší zemi nenarodil včera, to jistě zaslechl: na jedné straně máte nějaké přičmoudlé teroristy a na té druhé šikovné lidi, kteří přinesli do pouště zeleň a rozkvět. A mají právo na leckteré území v Palestině kvůli holocaustu.
Od stejných „slušných“ lidí v Česku mnohdy to stejné odpoledne nakonec uslyšíte nějaký antisemitský náznak - a otevřený protiromský, protičernošský atd. rasismus -, ale když jde o Izrael, tváří se kdejaký ubožák a pokrytec jako „spravedlivý mezi národy“.
Jeden můj kamarád, kterého nepovažuji za hlupáka a ubožáka, sdílel dnes na Facebooku tento status:
Přeju si rozprášení Hamásu a Hizbaláhu, pád režimu v Iránu a udržení sekulárního charakteru a demokracie v Izraeli. V Izraeli tepe evropské srdce.
Kdo by si nepřál nahrazení Hamásu a Hizbaláhu něčím lepším, pokrokovějším. Ale myslící člověk má zároveň zodpovědnost si trochu uvědomovat kontext svých zbožných přání a naznačovat cestu, jak dojít k jejich případné realizaci. A vysvětlit, co to ksakru má být „evropské srdce“!
Nejnechutnější ultrapravicové elementy izraelské moci se s radostí přihlásí k „rozprášení Hamásu a Hizbaláhu“ (o Íránu nemluvě, respektive o tom na základě politiky USA a Saúdů) a ochotně převezmou reklamní slogan o tom, že v Izraeli bije „evropské srdce“, protože to nic nestojí.
Můj kamarád jistě jen opomněl zmínit také nejnechutnější fašistický režim v Saúdské Arábii. Která je vynikajícím spojencem „evropského a amerického srdce“. A nyní - za nezájmu všech „ctnostných“ rozleskávačů moci - pokračuje v několikaleté brutální okupaci Jemenu.
Úvodní mapka by mohla naznačovat, že je cosi shnilého ve státě Izrael. Kdokoli jen trochu méně zběžně nahlédne do vnitroizraelských debat v průběhu dekád jeho existence, uvidí, že kritika - či alespoň upřímné uznání - bezpráví vůči Palestincům zaznívala např. i od Davida Ben-Guriona.
Vylíčení celé rozhodující faktografické situace ohledně Palestiny-Izraele je nad rámec tohoto textu. Čtenáři si ale na stránkách OSN (která se někdy hodí do krámu, jindy ne) mohou projít počty obětí konfliktu v průběhu dekád a připočítávat k nim dalece převyšující oběti na palestinské straně nyní.
Dospělost pana Lipavského
Člověk se základní znalostí českého pokrytectví a vazalství také musel odhadovat, že pan ministr Lipavský dříve či později „vyjádří podporu Izraeli“. Tím dále stvrzuje „dospělost“, kterou u stále konformnějších Pirátů chválili již kolem voleb 2021 čeští propagandisté oligarchického a pravicového statu quo.
Pan Lipavský je nakonec jen dost obyčejný pirátský karierista. Ale podobná „podpora“ pro téměř jakkoli brutální státní násilí Izraele proti nerozlišované palestinské straně reprezentované Hamásem i nejběžnějšími civilisty zaznívala i od zdánlivě vzdělanějších a méně pochybných lidí.
Například populární psychiatr Tomáš Rektor nebo jaderná fyzička Dana Drábová sdílejí tak primitivní překroucení a vyložené lži, tak dalece ignorují bezpráví na Palestincích a jejich nynější vraždění Izraelem, že z toho tuhne krev v žilách. Pozadu oproti nim nezůstala třeba „naděje“ od Zelených, Ondřej Mirovský.
Ona totiž fanaticky slepá a morálně totálně pokrytecká podpora Izraele - a jeho bezmála fašizujících vlád - téměr nezná mezí a je vydávána za jakési „dobré vychování“. Fuj!
Vojenské operace Izraele jsou prý mnohem speciálnější než ty ruské aneb Já proti velmocem tohoto světa
Leckoho to jistě velice překvapí, ale nepodporuji terorismus Hamásu. Odsuzuji útoky na civilisty.
Zároveň jsem tak drzý, že si vybavím třeba „mírový proces“ a „Good Friday Agreement“ v Severním Irsku, zmiňované levicovější zástupce Izraele a židovské intelektuály kritizující nechutné barbarství izraelských vlád - a také třeba individuální terorismus (ne ten mnohem silnější státní) v počátcích státu Izrael nebo ze strany Kurdů.
Nepřipadám si jako velký hrdina, když upozorňuji na tyto základní skutečnosti. Ani jako spravedlivý mezi národy. Na druhou stranu si nepřijdu být tak ubohým zbabělcem a krvelačným hecujícím blbem jako lidé, kteří nyní roztleskávají pro izraelský státní terorismus, jenž za sebou zanechává mnohem větší potoky krve než ten individuální palestinský.
V prvním zmiňovaném článku - a jinde (srov. zdroje odkazované blogem a další na Wikipedii) - si také můžete přečíst o přátelském nepřátelství izraelské ultrapravice vůči Hamásu. Zcela by to kopírovalo vývoj amerických vztahů k přátelo-nepřátelům mezi dalšími islamisty, kteří jsou pro imperiální moc přijatelnější nežli sekulární nacionalisté či levicová osvobozenecká hnutí.
A ještě mi řekněte: proč vy všichni „slušní Češi“ také nepodporujete ruskou invazi? Jsou vaše preference a hierarchie formovány tím, co vám nakukají vaši nadřízení, barvou pleti, vaším stádním instinktem? Proč vlastně „stojíte za Izraelem“?
