Článek
V naší delikátní vlasti je evidentně docela dost lidí, kteří berou vážně spor okolo Knihovny Václava Havla - z níž nedávno oznámil odchod pan filantropický gauner Bakala, její spoluvlastník, pardon: spoludobrodinec.
Jeden z předních takzvaných intelektuálů, pan Martin C. Putna, to asi nemyslí jako humorné představení, když se pouští do rozborů vhodnosti současného ředitele knihovny. Tím je Tomáš Sedláček, český pravicový ideolog sice komický a docela dobře prohlédnutelný, ale můžeme mít důvodné obavy, že spolu s takovým M. C. Putnou bude patřit do „top 10“ či „top 20“ (možná i top09) nejvýznačnějších „veřejných intelektuálů“ českého pravicového režimu.
Pan M. C. Putna ukázal své zvláštní přednosti třeba tím, že na vrcholu masového genocidního vyvražďování a vyhánění Palestinců píše posměšně i varovně o protestujících proti tomuto novodobému fašismu jako o vyznavačích „novodobého náboženství palestinismu“. To je tvrďák, co? (Jinak je možné se začít informovat o tom, co provedl a nadále provádí Izrael s horlivou českou diplomatickou a zbrojní podporou).
Pojďme se dát do vaření! Co budeme potřebovat a jak to smícháme
Zpracujme nápady vrcholných českých režimních intelektuálů formou receptu - ať to přiblížíme hloupému plebsu, který by třeba mohl spolknout pana Havla podobně jako pes, když mu odčervovací tabletu zabalíme do kousku šunky.
Nebo Havel není bašta pro každého? Pan Sedláček říká, že je dost Havla pro všechny. Ale jiný havlovský maestro, zasloužilý spisovatel Jáchym Topol, zase říká, že Sedláček chce Havla degradovat na nějakého Mickey Mouse. Inu, pročpak ne? Kdo nezbaští Havla celého, může dostat dětskou porci.
Předem musíme čtenáře informovat, že známí šéfkuchaři se různí ohledně jedné speciální ingredience: Dáša Havlová. Například Jan Macháček říká, že její role ve směsi je zcela klíčová. Pan M. C. Putna by zase tuto složku asi považoval za něco vulgárního pro póvl (podobně jako buřty v guláši).
Takovými buřty (a brambory) však člověk docela levně vyřeší velkou část objemu. Nedá se to ale prodat jako hovězí guláš. Nejdůležitější je, jak se promění naše finanční bilance po takovém guláši. Můžeme pečlivě připravovat základ a pomalu vařit několik hodin - anebo tam frkneme jíšku s masoxem a budeme doufat, že nám to projde. U našeho receptu je tedy klíčové, co se prodělá a vydělá. A jestli nám samotným bude šmakovat? Třeba v nějakém zoufalství či kocovině ano.
Jdem na to!
- Dáši vložíme do hrnce dle verze A klidně polovinu, dle verze B menší část podle chuti a dorovnáme Bakalou či jiným dostupným filantropem
- dva prsty; zkušenější kuchaři je zvládnou udržet ve tvaru V
- pivo, to je přeci jasné (bude mít jednu důležitou funkci)
- v pivu totiž budeme pomalu vařit tričko s fotografií Václava Havla tak, aby šťavnaté euro-atlantické myšlenky nasákly za pomoci piva do tkaniny (alternativně lze použít svetr, undergroundový)
- lucerna; jakou kdo má, někdo větší, někdo menší
- bomba (humanitární); dáváme pozor, aby nám nepotřísnila kuchyni
- minimálně čtyřicet let stará zavařenina (čím starší, tím lepší)
- kořeníme vírou, nadějí, láskou a špetkou pravdy
Jak si nejlépe pošmáknout
Jak známo, láska prochází žaludkem. Ale pravda také.
Čeští experti na výživu zjistili, že pro 20. a 21. století mnohem relevantnější myslitelé, jako byl například ekonom a demokratický socialista Ota Šik, filosof Karel Kosík a řady praktiků snažících se o co nejhumánnější podobu moderní masové společností na základě co nejlepší znalosti jejích mechanismů, jsou vlastně pro české strávníky nevhodní.
Takže se nakrmíte Havlem a pak jdete válčit v klausovském světě.
Když mně chutná, je mně všechno Putna! (Pan M. C. jako velký génius píše i básně, podívejte se do jeho článku o hrozbách palestinismu.)
Někdo může nesouhlasit s naším receptem. Dobrá. Ale vy snad máte něco lepšího? Ano, můžete si tam přihodit trochu Čapka a Peroutky. A hezky to sežerete. Pokud si teda nevyberete z dalších variant, které servíruje naše moudře vedená česká škola života. Můžete si dát ještě dvojku nebo trojku.
