Článek
Piráti jsou dosud součástí pětikoaliční vlády (stav 24. 9. v 17:50; text napsán 23. 9.), která je líčena jako „vláda bránící demokracii“. Lze určit, v zájmu kolika procent obyvatelstva tyto síly vládnou a na čí úkor.
Piráti jsou zároveň i přes výrazný neúspěch v krajských volbách zastoupeni např. v lukrativním hlavním městě, kde porušili smlouvu původně uzavřenou s uskupením Praha sobě.
Vedle Ivana Bartoše, čerstvě odstoupivšího předsedy, který byl v posledních týdnech výrazně medializován v souvislosti s nedostatky digitalizace stavebního řízení, pobírá ministerský plat za Piráty ještě Jan Lipavský, který nebývá ostatními koaličními stranami a oligarchickými ani tzv. veřejnoprávními médii kritizován.
Jak je rozvrženo hrací pole
Nad politickými zástupci objevujícími se v médiích jsou zde velcí vlastníci, kteří platí jejich politické strany a zároveň média.
Piráti, jak známo, mají nejmenší počet poslanců z pětikoalice a i kdyby odešli z vlády, mohla by ta dále pokračovat. Pro marketing současných politických vykonavatelů jsou ale Piráti docela dost důležití.
Pomáhají (v minulosti pomáhali) pro „vládu demokratů“ získat hlasy na základě toho, že jsou „liberální“ (více než ostatní vládní strany), ba prý lehce „levicoví“ či „progresivní“ apod. Již při vzniku vlády se v části pravicových médií ozývaly hlasy mluvící o „neomarxismu“ Pirátů. V jiných pravicových oligarchických médiích ale panovala vůči Pirátům náklonnost, ne-li reklama.
Po volbách 2025 by mohla vzniknout vláda bez Pirátů sdružující jiné pravicové strany, zahrnující např. ANO - nebo nějakou ještě narychlo vytvořenou stranu - a vykonávající zhruba stejnou politiku jako vláda současná. (Na řadě programových věcí by se vláda shodla třeba i s SPD, srov. dále např. zde.)
Nikoli poprvé se ukázaly vnitřní rozpory (v určitém rozpětí a s určitými motivacemi) mezi Piráty. Po výrocích ministra Lipavského, že je potřeba zbavit se „ultralevičáků a komoušů“ a vypnout veřejné stranické fórum reagovali jiní členové strany, že o žádných „komouších“ nevědí. K tomu se vyjadřují různí komentátoři třeba i v tzv. veřejnoprávních médiích.
Jak Piráty může zmáčknout oligarchická mediální a politická moc - a jak občané
Drtivá většina médií je u nás v rukou oligarchů - kteří mají očekávatelné preference. A tito lidé jsou propojeni i s placením politických sil, dokonce i těch „opozičních“ (podobně jako v médiích). Tzv. veřejnoprávní média jsou potom úzce personálně propojena s těmi oligarchickými.
Doplňující se, z různých frakcí poskládaná oligarchická moc nad médii slouží k potlačení či zesílení určitých zpráv a k přípravě obecenstva na nová rozhodnutí shora. Do hry samozřejmě vstupuje také komerční zájem na čtenosti, což přináší více peněz z inzerce (a někde předplatitelů), takže vlastnické zájmy na upozadění či zvýraznění těch či oněch politických vykonavatelů se mohou doplňovat - či vylučovat - s logikou fungování médií jako prostředku zisku.
Zdá se však, že například patálie Ivana Bartoše se stavebním řízením byly cíleně zvýrazňovány některými pravicovými mediálními a politickými aktéry, protože bylo před volbami, kde mohly být přetaženi voliči od Pirátů k jiným stranám či do tábora nevoličů.
V jiných textech se pokouším podrobněji popisovat síť vlastnické moci v politice a médiích, různé frakce této moci i zastřešující logiku fungování. Myslím, že právě uvědomění taktické výhodnosti „mladé krve“, „liberálnosti“ apod. v podobě Pirátů povede velkou část médií k tomu, aby k nim nezačala být kritičtější.
Zároveň nebude příliš rozebíráno, jak celá věc vlastně funguje, jaký je zájem na pokračování těch či oněch složek vlády, jaký na tom má kdo materiální zájem. Zdá se, že i určující političtí vykonavatelé (ODS a STAN) budou spíše dávat najevo „jednotu“. Mohou se ale zároveň spolehnout na to, že se najde část mediální moci, která bude na jejich konkurenty od Pirátů útočit ostřeji.
Tak co, zvládli byste vládnout nad Českem?
