Článek
V českém kapitalistickém režimu jde o nadvládu nad zdroji života společnosti. Tato moc zůstane po volbách velmi podobná jako předtím, pravděpodobně se ještě více koncentruje do výrazně menšinové skupiny obyvatelstva.
Čeští pracující měli nejvýraznější pokles reálných mezd v EU. Pomocí hlasů „demokratů“ - a s minimálním odporem pravicové „opozice“ - byl prodloužen věk odchodu do důchodu, důchodový systém byl dále posunut k privatizaci, podobné kroky byly učiněny ve zdravotnictví. Moc finančníků a rentiérů je obrovská. Probíhají obří převody peněz ke zbrojní oligarchii.
Rozhodující lidé v naší „demokracii“ nadále bohatnou na úkor ostatních. Bankám se daří skvěle. O zbrojařích ani nemluvě. Báječně jsou na tom developeři. Byznys „opozičního“ oligarchy Babiše měl v roce 2023 propad zisků. To ale v porovnání s předchozími velmi tučnými léty - která se mu zase vrací.
Nutno zmínit, že toto se děje v situaci dost slabých - ale ne neexistujících - odborů, s pochybným vedením. A slabého - ale ne neexistujícího levicového hnutí.
Jak to bude po volbách a proč
Předvolební průzkumy mohou být a jsou všelijaké. Podle všech nastane výrazné vítězství pravicové strany ANO mající zvýšenou podporu seniorů. Jistě podstatným dílem proto, že se mediální mašinerii oligarchy Babiše podařilo přivlastnit si například štědřejší důchodovou politiku. Ta však podobně jako další ne tak asociální kroky, jaké udělala Fialova pětikoalice, byla ovlivňována sociální demokracií sedící s Babišem ve vládě. Pravicové ANO je nicméně často - mylně - vnímáno jako nějak podstatná „opozice“ vůči současné pravicové moci. (Přitom například hlasy ANO, ODS, SPD byl odhlasován jeden z dárků bohatým v podobě zrušení tzv. „superhrubé mzdy“).
Oligarcha Babiš někdy takticky předstíral „lidovost“ a „levicovost“, ale už v roce 2013 prohlásil, že „zabránil nástupu levice“. Není vůbec žádné překvapení, že jeho strana se v zásadních otázkách shodne s ostaní pravicovou mocí. Jedná se o tentýž zájem kapitalistické vlastnické třídy - ačkoli ta může mít různé skupiny a sekce (jak je podrobněji rozvedeno níže). Babiš je vedle agrobyznysu a chemickém průmyslu významným vlastníkem také ve zdravotnickém byznysu - takže sdílí s ostatní pravicí politiku pokračující privatizace veřejného zdravotnictví.
Vyslal také různé další „signály“ zbytku pravicové nadvlády naznačující, že se nebude stavět proti zájmům zbrojařského a imperialistického NATO. (Podobné „signály“ vyslalo i SPD.) Níže podrobněji podkládám svá tvrzení sepsaná výše. Klíčové je, že český kapitalistický režim a pravicová nadvláda ve společnosti, kterou není možné bez obrovských zkreslení (k nimž slouží pravicová média) nazývat „spravedlivou a demokratickou“, zůstanou bez vážnějšího ohrožení. Lidsky neospravedlnitelné nerovnosti a koncentrace politické i mediální moci se mohou ještě prohloubit.
Veřejná politická stránka této nadvlády může vypadat tak, že: 1) ANO utvoří menšinovou vládu s podporou dalších pravicových stran (SPD, Motoristů), 2) ANO povládne v koalici s těmito pravicovými stranami, 3) ANO utvoří koalici s SPD a Stačilo!.
Při nedostatečném součtu mandátů by mohla být zvažována podpora pro menšinovou vládu ANO od poslanců (napříč) SPD, Motoristy - a Spolu (níže rozebírám průniky zájmových oligarchických skupin stojících za těmito stranami a spřátelenými médii, z nichž některá už připravovala voliče Spolu na eventualitu podmíněné podpory Babišovy vlády).
Tvrdím, že jediná varianta ANO + Stačilo! + SPD by lehoučce vybočovala z drtivé pravicové nadvlády, která panuje nyní - a z největší části bude pokračovat po volbách. To je podmíněno samozřejmě i tím, nakolik budou voliči kroužkovat levicové zástupce za sociální demokracii a KSČM kandidující v rámci Stačilo!. S ohledem na podmínky kladené ANO a SPD se také jako lepší platforma pro levicový hlas můžou ukázat opoziční lavice. I ty poskytují alespoň malou „parlamentní tribunu“ - což znamená přece jen o trochu větší přístup do médií než z pozice mimo parlament. Podrobně jsem rozebral, s jakými plány a proč budu volit Stačilo!. Zmiňuji mnohé výhrady - k nimž hned mohu přidat vyslání podivného „signálu“ spočívajícího v souhlasu se zdravotnickými nadstandardy (které se mohou rozrůst v další privatizace).
Níže se pokouším plasticky zachytit, jak vypadá pravicová nadvláda v české společnosti, což se nezmění těmito volbami. Načrtávám i tendence dále do budoucna.
Média jsou pojištěná
Kdo prozkoumá vlastnictví a obsah českých médií (opakovaně jsem o tom psal), porozumí, jaký má výnam, když o sobě česká oligarchická média říkají, že jsou „nezávislá“.
Pěti- a následně čtyřkoaliční vláda oligarchie a bohatých se opírala o velmi pohodlné ovládnutí mediálního prostoru svými „spřátelenými“ (nadřízenými) oligarchy. Kdo prozkoumá hlavní sponzory „demokratických“ spolků vytvořených již před volbami 2021 (jako je Nadační fond nezávislé žurnalistiky a Spolek pro podporu liberální demokracie), najde lidi platící vládní i některé „opoziční“ strany, vlastnící média jako Deník N, Seznam a financující další pravicově propagandistické spolky jako Štít demokracie, Milion chvilek pro demokracii , Festival svobody a další. Dobře doložitelné jsou také plynulé přechody mezi domácím a zahraničním kapitálem a nadřízenou imperiální mocí při řízení české „demokracie“. Jednou z takovýchto křižovatek vlivů je vlivová organizace amerického imperialismu Aspen Institute propojená mj. s mediálním a politickým oligarchou Bakalou.
Zcela související oligarchické vlivy potom přecházejí i do zdánlivě „opozičních“ oligarchických médií, jako je např. CNN Prima oligarchy Zacha - o níž „vtipně“ píše Stanislav Biler, že je to „taková mediální verze StB, střežící hodnoty konzervativní pravice“. Pikantní je, že to píše do Alarmu, jenž se tváří téměř jako levicově-opoziční (či alespoň „progresivní“), ale je dotován stejnými oligarchickými penězi jako např. Echo24, Forum24 či „think tank“ Evropské hodnoty. Propletenost české pravicové nadvlády - ať jsou ti lidé oblečeni do dresu „konzervativců“, „liberálů“ či „progresivců“ - hezky ilustruje následují situace. Filip Zelenka píše do Respektu vlastněného z větší části stejnými oligarchy jako Deník N (kteří také platí vládní strany a prezidenta) o oligarchovi Španělovi, jenž vlastní vedle Parlamentních listů rovněž Echo24, které dostává peníze na „nezávislou žurnalistiku“ od nám již známého Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ten je placen i spoluvlastníky Respektu a na druhém konci přispívá též projektu Page Not Found spoluprovozovaném Apolenou Rychlíkovou, která je coby zástupkyně „levice“ zvána psát své komicky neškodné texty do tzv. „veřejnoprávních médií“ a např. také „debatovat“ s Davidem Klimešem, jedním z celé řady pravicových mediálních aparátčíků propojujících soukromá oligarchická média s médii „veřejnoprávními“ (jejichž „dohled“ je nyní jmenován výhradně pravicovými politickými stranami a jsou zde vlivové i personální průniky se soukromými oligarchickými médii + semtam nějaký neškodný či ojedinělý zástupce rádoby-levice). Pakliže je tedy např. oligarcha Španěl na jednu stranu spojen s Parlamentními listy, mezi jejichž čtenáři se nejspíš najde vysoké procento voličů „opozičních“ pravicových stran jako ANO, SPD, Motoristé, tak je také napojen na „hodný liberální“ NFNŽ. Jeho pozice není nijak ojedinělá.
Ošéfovat „občanskou společnost“ také není těžké
Je až zarážející vidět, kolik „osobností“ se opět řadí k podpoře placených pravicových propagandistů z Milionu chvilek pro demokracii, kteří doložitelně sehráli roli rozleskávačů jedné části oligarchické pravicové moci měřících drasticky odlišnými metry.
Vtip je v tom, že za „občanskou společnost“ může na jednu stranu teoreticky mluvit kdokoli (jakýkoli občan). Na druhou stranu se však v reálné praxi českého režim ustálil takový význam tohoto sousloví, který spolehlivě zahrnuje jen podporovatele pravice z lépe situované (vyšší) „střední třídy“. Lidi, kteří nejen dosáhnou na „naše české platy“ (ve skutečnosti zprůměrovaný plat, který nemají 2/3 pracujících), ale také často mají v záloze nějaký podstatný majetek, který jim poskytuje další sociální polštář.
Je tragikomické, když se magií „občanské společnosti“ zaštiťují lidé zcela správně a nutně se ohrazující proti české spoluvině na obrovských fašistických zločinech, přičemž současně jsou např. Stranou Zelených - k níž má řada těchto lidí blízko - podpořeni pravicoví senátoři Rychlík a Papoušek coby „kandidáti občanské společnosti“, kteří potom podepíší další ohavnou omluvenku pro Izrael.
Mělo by snad být jasné, že pokud se někdo nevyznačuje dostatečnou měrou pokrytectví, konformity, ba pravicového sadismu - a měsíčními příjmy alespoň 70 tisíc Kč čili ne úplně holým zadkem - nemá v „občanské společnosti“ co pohledávat. Ale spousta lidí se tam vidí, i když tam není - a s obrovskou statistickou pravděpodobností nikdy nebude. Česká ideologie je zde ale velice silná a pečlivě pěstovaná.
Nadále zůstaneme „ukotveni v západních hodnotách“ (kapitalismu a dominantního, leč upadajícího západního imperialismu)
Americké impérium - které nahromadilo mnohem větší zločiny než Rusko - se nachází v krizi své dominance i vnitřní společenské krizi. Stále ale má obrovitou převahu armády a klientských/vazalských států (včetně ČR). USA mají nadále na 800 vojenských základen po světě, Čína mimo své území prakticky žádné, Rusko má Krym a přišlo o základnu v Sýrii.
Druhdy tak mainstreamové osobnosti jako Jeffrey Sachs silně kritizují tlak na rozšiřování NATO, který posloužil k vyprovokování Ruska i k posílení západního militarismu a příkrému růstu zbrojení. Pokud rodiče pošlou spát svá pravicová dítka, mohou se konfrontovat i s rozbory velmi fundovaného ekonoma - a socialisty - Janise Varufakise, který trefně popisuje NATO jako „mafii, která nabízí ochranu před hrozbami, jež vytváří“.
Toto geopolitické téma vyžaduje mnohem delší popisy (které částečně poskytuji jinde). Zde můžeme říci, že ČR se vyznačuje a podle všeho se nadále po volbách bude vyznačovat spolehlivou ponížeností před americkým impériem - i jeho evropskými prostředníky. Evropu má americké impérium mnohočetně „pojištěnou“, včetně nahrazení Ruska při zásobování (mnohem dražším) plynem a tupě konfrontačního přístupu k Číně. Podpora dominantních „západních“ sil znamená i podporu genocidy Palestinců. Z mnoha důvodů je - nyní občas opatrně vzývané - „osamostatnění od USA“ značně iluzorní a nepravděpodobné. Nadto už nyní slouží také jako špinavá finta: abychom se „osamostatnili“ od USA, musíme zbrojit (americkými zbraněmi). Téma je nutné podrobněji rozebrat jinde.
Prezident je také vyřešený rychle
Dětinské představy mnohých spoluobčanů dodávají zvláštní vážnost úřadu prezidenta. Iluze ale mohou mít značné dopady. Současný prezident je prokazatelně v pohodlné moci NATO, zbrojařů a dalších oligarchických skupin (včetně například finančníků brousících si zuby na důchodové fondy, o čemž jsem psal již před prezidentskou volbou).
Nechce se věřit, že pouze z naivity mají vůči této pravicové loutce respekt lidé, kteří jinak třeba tvrdí, že jsou „progresivní“ nebo dokonce levicoví. (Vedle naivity budou hrát roli penízky a zoufalství). Člověku se opravdu nechce věřit, že se - stále dokola - nechávají opít rohlíkem, když Petr Pavel jakoby vyslyší „výzvy občanské společnosti“ a udělá mírňoučkou kritiku Izraele. Aby potom pravicová loutka západního imperialismu v OSN zmínila zase Rusko a nikoli Izrael. Se zemí páchající genocidu a masivní fašistické zločiny máme nadále čilou výměnu. A přes naši malou spolehlivou zemi proudí fašistickým zločincům zbraně - které naštěstí začínají být lidmi se svědomím tu a tam blokovány.
Pan prezident bude nadále dělat, co je jeho role: tlačit zájem zbrojařů, finančního kapitálu, dalších určujících vlastníků a západního imperialistického bloku. (A občas přidá nějaké dojemné marketingové gesto.) Může také být použitý při tlaku na vládu bez Stačilo!, pokud se upeče čistě pravicová varianta v podobě menšinové vlády Babiše, nebo koalice ANO + SPD + Motoristé.
Co zde chybí
Pozorný čtenář si všimne, že některé závěry předkládám ve značné zkratce. Zdá se mi to však přijatelné z toho důvodu, že k nim poskytuji mnohem ucelenější argumentaci v jiných textech na tomto blogu, některých třeba jen o pár týdnů starších.
Obsahová i politická logika si také žádá mnohem zřetelnější formulaci alternativ. Pro tyto volby poskytuji myslím docela solidní mapu v tomto textu a jeho odkazech. Horizonty ale musejí být širší a podrobněji popsané. Zde mi musejí čtenáři důvěřovat, že na tom pracuji - a naštěstí v tom nejsem sám.
