Článek
Snad každý už se s tímto fantasmagorickým tvrzením setkal: Fialova pěti- a čtyřkoaliční vláda prý „neměla nic společného s pravicí“.
Jako jeden z mnoha to nedávno prohlásil Lukáš Valeš často zvaný jako „komentátor“ do CNN Prima News oligarchy Zacha. Podobné výroky často zaznívají od příznivců i zástupců SPD, Motoristů, Svobodných a podobně. Toto „vymezování zprava“ proti dominantní ODS začalo už v 90. letech a je pikantní, že vedle blouznícího Petra Cibulky a fašisty Miroslava Sládka byla ODS „málo pravicová“ i pro „havlovskou“ ODA.
SPD je pravicová strana sloužící pohodlné nadvládě vlastnické třídy - a co Stačilo?
Podobně zcestné a neudržitelné je tvrzení, že „Stačilo nemá nic společného s levicí“. V těchto tvrzeních se shodnou „cool progresivci“ z Alarmu dotovaného oligarchy z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (viz výroční zprávy) například s „obráceným komunistou“ Jiřím Dolejšem, který už minulosti dokázal, že není těžké si jej koupit. Ten opakuje tento předvolební slogan spolu s dalšími autory Deníku Referendum, který je rovněž jako další provládními médii placen oligarchickým NFNŽ.
„Politolog“ Jan Charvát v rozhovoru pro oligarchicky dotovaný DR tvrdí, že „Stačilo! se od SPD prakticky neliší“. Takto mluví i člověk, který má být patrně vrchním myslitelem „progresivců“ z deníku Alarm, při debatě se svými dvěma kolegy. Pan šéfredaktor Bělíček v rozhovoru s pravicově propagandistickou DVTV pranýřuje „neautentičnost“ návratu Jany Maláčové a sociální demokracie k vytvoření volební koalice v rámci Stačilo. Ve výše odkazované debatě Alarmu (který prozval k jiným předvolebním rozhvorům zástupce Pirátů, Zelených a marginální strany Levice, ale nikoli ze Stačilo!) navrhuje pan šéfredaktor Janu Maláčovou „potrestat“ a Stačilo nevolit.
Pokud se odpoutáme od těchto velkých (a jistě tuze poctivých) myslitelů, můžeme se podívat třeba na předvolební programy a opakující se výroky zástupců SPD versus těch ze Stačilo.
Co říkají programy a zástupci SPD a Stačilo?
V případě SPD nelze na webových stránkách najít klasický program rozepsaný alespoň na pár stranách textu. Najde se zde tzv. „volební desatero“. To obsahuje např. požadavek důchodu v 65 letech (Fialova pětikoalice věk zvýšila na 67), dále referendum o vystoupení z EU (ale ne z NATO) nebo „ne Green Dealu“. Deset bodů je doprovozeno jen kratičkým komentářem, například ke sloganu „dostupné zdravotnictví“ se uvádí: „vrátíme výrobu léků do České republiky“.
Zájemci o něco jako program jsou potom odkázání na „volební videa“, která se skládají z diskusí mezi Tomiem Okamurou, moderátorem a různými hosty, kteří jsou buď na kandidátkách strany nebo jsou přizváni jako spřátelení „experti“. Takto je přítomen například zbrojní lobbista Jiří Hynek s Andorem Šándorem často zvaným do pravicových médií včetně „veřejnoprávních“, aby mluvili o „bezpečnosti“.
Další z šesti půlhodinových videí je nadepsáno „Otřesné kriminální činy migrantů“. K tématu „dostupného bydlení“ mluví Okamura s pravicovou ekonomkou Markétou Šichtařovou, která je také jednou z hlavních kandidátek strany. Okamura prokládá rozpravy slogany o tom, že SPD je „pro-národní“ a „vlastenecká strana“ a dokola dělá vsuvky o „nebezpečných migrantech“. Dalším stále se vracejícím motivem je plošné „NE“ Green Dealu, který ve slovech pravicové ekonomky Šichtařové figuruje jako hlavní důvod nedostupného bydlení. Na vině je také zejména stát a „přílišné regulace“ (jako energetické štítky). V oblasti ekologie a bydlení lze tedy dovodit, že SPD půjde na ruku developerům a soukromým rentiérům („uvolníme městské pozemky“).
Celkově z „programu“ jasně vyplývá, že SPD je pravicová strana, u níž rozhodující hráči naší „demokracie“ mohou počítat s tím, že stejně jako další pravicové strany (Spolu, STAN, Piráti, ANO, Motoristé) bude vycházet vstříc jejich zájmům, zpravidla na úkor obyčejných lidí. Kapitalisté a rentiéři se nemusejí bát, protože SPD hlásá: „žádné zvyšování daní“. Vedle toho sice, že mají být „férové platy“ - což není nijak rozvedeno a doprovozeno požadavkem na zvýšení minimální mzdy (která je v ČR nižší nežli v Polsku). Naopak se neustále opakuje odpor proti „regulacím“ - což dělá třeba i taková ODS. Program SPD je vyhovující pro vlastníky a nadprůměrně bohaté lidi - stejně jako v případě dalších šesti pravicových stran, které spolu s SPD tvoří pravicové sedmero poslanecké sněmovny vzešlé z voleb 2021 i jiné „alternativní pravice“, jako jsou třeba Motoristé.
Naproti tomu u Stačilo! se najde sepsaný program. Například hned v prvním bodě nazvaném „Důstojný život pro všechny generace“ se uvádí:
Přijmeme konkrétní opatření, která mají za cíl oslabení nerovností a zajištění kvalitního života pro každého jednotlivce, bez ohledu na jeho zázemí či socio-ekonomickou situaci. Vytvoříme spravedlivější a dostupnější společnost, která si váží každého občana a jeho práv na důstojný život.
To jde dále rozkliknout a člověk se dostane k podrobně rozepsaným krokům, které zahrnují například důchod v 63 letech a zachování průběžného (neprivatizovaného) důchodového systému, zvýšení rodičovského příspěvku, zřízení „Státního stavebního holdingu“ a výstavbu dostupného bydlení nebo požadavek: „Příjem z jednoho zaměstnání musí zajistit důstojný život“. Což je vyjdářeno požadavky na zvýšení minimální mzdy o 3 tisíce Kč, zvýšením příplatků za práci v noci a regulací pracovních agentur, které ukrajují zaměstnancům z mezd.
Toto samotné myslím vytváří podstatný rozdíl oproti SPD (a jiným pravicovým stranám) a posouvá Stačilo! nalevo na politickém spektru. V kapitole o ekonomice se mluví o „zákazech privatizací klíčové infrastruktury“. Navrhuje se podpora družstevního podnikání, zestátnění ČEZu, ochrana železnice před privatizacemi a rušením spojů.
V ekonomickém programu (sekci nazvané „veřejné finance“) se dále mluví o zamezení současnému masivnímu odlivu bohatství z ČR přes mezinárodní korporace. To je téma, ke kterému nejen v předvolební kampani mluví spřátelená levicová ekonomka Ilona Švihlíková. Stejně tak mladý člen Vítek Prokop, který je krajským lídrem v Plzeňském kraji (celkový přehled zde).
Další zástupkyní stabilně prosazující levicová témata je Jana Maláčová, která je volební lídryní v Praze. Mluví například o značném počtu lidí, kteří žijí v chudobě a obrovském počtu lidí, kteří nedosáhnou na vzývanou „průměrnou mzdu“. Také o gigantických a neospravedlněných výdajích na zbrojení. Což je tématem i Lubomíra Zaorálka, který je dvojkou Kateřiny Konečné mezi kandidáty pro Moravskoslezský kraj. Zaorálek dokáže fundovaně kritizovat NATO coby zbrojařskou a imperialistickou organizaci, jejíž tlak na členství Ukrajiny vyprovokoval ruskou invazi (kterou tím ale Zaorálek neomlouvá). Pochopitelně, že se mu ze strany „demokratů“ dostává nálepky „ruského kolaboranta“.
Stačilo! je také jedinou stranou, která se soustavně staví kriticky vůči české podpoře pro Izrael páchající gigantické fašistické zločiny vůči palestinskému obyvatelstvu (s velmi významnou českou zbrojní a diplomatickou podporou). Pražští zástupci KSČM včetně volební dvojky Petry Prokšanové soustavně chodí na demonstrace proti izraelské genocidě Palestinců - přesto jí „slušná společnost“ z Deníku Referendum upřela možnost podpsat výzvu proti bezperecedentnímu vraždění novinářů Izraelem.
Green Deal a problematické pozice Stačilo! aneb Poskvrněná politika
Jsem přesvědčen, že minimální poctivost velí vidět jasné rozdíly mezi Stačilo! a SPD stejně jako jasné a výrazné levicové prvky Stačilo! oproti pravicové SPD.
Demagogové tvrdící, že „nejsou podstatné rozdíly mezi SPD a Stačilo!“ mohou mít různé motivace. V horším případě je to zkorumpovanost a povolnost svým chlebodárcům (jako je např. Nadační fond nezávislé žurnalistiky), v trochu lepším případě se jedná o strach z toho, co by tomu řekla „slušná společnost“, pokud by člověk prohlásil, že přes některé výhrady je podpora Stačilo! a kroužkování jeho jasně levicových kandidátů přijatelnou - či dokonce doporučitelnou - taktickou alternativou pro tyto volby.
Celková diskreditace Stačilo! je často vedena přes osobu „Vidláka“ čili Daniela Sterzika, Jany Bobošíkové či například Jiřího Kobzy, který je bývalým členem SPD. Tito zástupci nejsou zvlášť či vůbec levicoví - i když z některých protiválečných pozic a z kritiky obrovské válečné propagandy od Daniela Sterzika by si opravdu měla „slušná liberální a progresivní levice“ leccos osvojit!
V několika článcích jsem obšírně popsal, proč budu Stačilo! volit a zároveň co je na něm ke kritizování. Jednou z věcí, kterou považuji za nepříjatelnou, je odmítnutí „Green Dealu“ - bez jakéhokoli komentáře, co má být ekologickou alternativou. „Green Deal“ už byl několik semlet a rozmělněn i jeho vlastními navrhovateli. Současná oligarchicky a pravicově dominovaná Evropská unie je prolobbovaná i evropskými automobilkami, které nejsou schopny držet krok s Čínou při zavádění elektromobility. Klimatická krize je doložená, velice reálně dopající na život lidstva už nyní a do budoucna extrémně nebezpečná i pro „šťastlivější a klidnější“ světové končiny včetně české kotliny.
Ano, za Stačilo! také stojí někteří velcí vlasníci (v oblasti agrobyznysu, jako je např. Zdeněk Jandejsek) a částečně jde Stačilo! na ruku automobilkám - a dost nebezpečně navrhuje také uvolnit pravidla pro „nadstandardy“ ve zdravotnictví, což by mohlo znamenat další plíživou privatizaci. Vedle toho lze ale postavit provázání s mnohem koncentrovanější oligarchou mocí, která platí např. Piráty (se zeleným křovím). Salónní levicoví pseudointelektuálové bohužel nedokáží uchopovat a předávat alespoň dva klíčové aspekty různých „green dealů“ zároveň: na jednu stranu jsou ekologická opatření (mnohem výraznější než navrhuje pravicová EU!) naprosto nutná, na druhou stranu opravdu hrozí zvýšit životní náklady obyčejným lidem nebo menším podnikům, pakliže nebudou zaváděna současně s výrazným zdaněním bohatých a sociálně ochrannými opatřeními. Protesty zdánlivě proti „ekologickým opatřením“ ve Francii, která ale přesunula náklady od bohatých na běžné obyvatelstvo, přece vedly ke vzniku hnutí Žlutých vest, které je významným aktérem širšího levicového hnutí, jež má i ekologické požadavky. Co neumí čeští „progresivní“ pozéři, je formulováno např. v programu pozoruhodné evropské levicové platformy Diem25. Stejně jako kritika NATO, militarismu, oligarchizace a neospravedlněného zbrojení.
Ano, zástupci Stačilo! občas vyšlou národovecké a „nahnědlé“ (fašizující) signály. Skutečně fantasmagorické je, když několik málo členů vyjadřuje podporu protestům v Londýně, do jejichž čela se staví fašista (a pro-izraelský fanatik) Tommy Robinson. Avšak co je klíčové si uvědomit: i z rozhovorů s běznými účastníky tohoto jinak nacionalistického, protiimigrantského, fašizujícího protestu prosvítá racionální jádro sociálních a ekonomických obav, kritika politického kartelu, kde všechny strany zastávají pravicovou politiku ve prospěch bohatých atd. Takové britské nezávislé levicové médium Novara Media (sdílené v předchozím odkazu) se umí diferencovaně podívat na levicové momenty a snažit se připravovat půdu pro jejich společenské vítězství. Stejně tak to dělají pozoruhodné politické figury jako George Galloway - na němž by čeští „progresivní“ pozéři také našli prohřešky proti politické čistotě a odmítli jej.
Přitom toto je nejen typickým a nutným znakem současné společenské situace, ale je to také vždy přítomný aspekt každé krizové, zlomové či dokonce revoluční situace: proletářské a poddané vrstvy se v krizových dobách radikalizují, jsou plné naprosto pochopielného hněvu - a dochází ke kolísání velkého procenta poddaného obyvatelstva mezi radikální levicí požadující boj proti nespravedlivě se obohacujícím, militaristickým elitám. A na druhé straně fašizující pravicí, která zůstává u iracionálního hněvu, hledání dostatečně slabých obětních beránků (lidé s jinou barvou pleti či náboženstvím, imigranti, homosexuálové). Přičemž všechna takováto fašistická hnutí vždy nakonec podporovala sadistickou pravicovou politiku proti pracujícím - a upevnění postavení mocných vlastníků a jejich poskoků.
I při zprvu úspěšné socialistické revoluci v Rusku a socialistických pokusech o revoluci jinde docházelo například k volání po protižidovských progromech apod. Ale ve většině případů se zcestné rasistické nebo nacionalistické tendence dařilo dělnickým vůdcům tlumit. To ale stojí hodně přemýšlení a nelukrativní aktivity - což není pro mnohé současné „progresivní“ pozéry atraktivní. Přestava, že se budou dostavovat nějaké „čistější“ politické situace je nejen naivní, ale přímo stupidní a zhoubná. Skutečná levicová politika vždy znamená, že se člověk „ušpiní“ změtí levicových a „nahnědlých“ tendencí mezi obyčejnými lidmi. „Čistota“ je zde pouze pro dostatečně bohaté liberály, konzervativce a fašisty, kteří za nejvybranějšího chování ve své „slušné společnosti“ udržují v pohybu válečný a kapitalistický mlýnek na maso.
Třeba se svou taktickou sázkou na smysluplnost volby Stačilo! mýlím. Počkejme si, jak kdo bude své omyly reflektovat.
