Článek
Částka, která stojí na šeku pro pejsky, které pan Pospíšil začal tolik milovat spolu s jinými zvířaty ještě intenzivněji kolem „kauzy Dozimetr“ a voleb, se rovná možná pětině jeho měsíčních příjmů, možná menšímu zlomku.
Počítejte se mnou: jelikož je pan Pospíšil zároveň europoslanec, pobírá jako ostatní zhruba 235 000 měsíčně (pro statisíce lidí roční mzda). K tomu má post náměstka primátora pro kulturu a blaho zvířat, o kterémžto postu tvrdí, že je tzv. neuvolněný. Jenže zde se to trochu komplikuje.
Úloha početní aneb lhát konzistentně
Protože máme ten začátek školního roku, tak si dejme jednu matematickou úlohu: když bylo 26. dubna posláno na psí účet 65 000 Kč, 23. května 70 tisíc, 2. srpna 50 tisíc, 8. srpna také 50 tisíc a 18. srpna 60 tisíc, tak kolik peněz pejsci dostanou příště a kdy to bude?
Kdo si totiž pozorně projde docela aktivní facebookový účet pana Pospíšila, najde tam za tento rok výše vypsané sumy. Když se letos v únoru stal pan Pospíšil z TOP 09 náměstkem pražského primátora, byl již zároveň europoslancem. Ve více rozhovorech slíbil, že se v Praze bude jednat o tzv. neuvolněnou funkci, kterou navíc prý bude vykonávat „bezplatně“, přičemž z jeho slov vyplývalo, že částku získanou z magistrátu bude celou dávat na „dobročinné účely“ a dodal, že „vše bude transparentně popsáno“.
Nepodařilo se mi bohužel v dokumentech poskytovaných magistrátem dohledat, zda pan Pospíšil na magistrátu působí jako „uvolněný“, nebo „neuvolněný“ náměstek, jak sliboval. V prvním případě by bral měsíčně 137 tisíc Kč, v druhém je maximální limit pro plat určený primátorem 84 tisíc a je uvedeno, že „může být snížen“ (patrně až na 0,3 platu uvolněného náměstka, což by představovalo zhruba 41 tisíc Kč; přičemž primátor, pan Svoboda z ODS, pobírá 155 tisíc plus nemalý plat poslance k tomu).
Rada města, v rámci které je pan Pospíšil náměstkem, vznikla letos 16. února. Nepodařilo se mi zatím dohledat, zda zastupitelé brali, či nebrali plat již za únor. I když budeme vycházet z toho, že nebrali - a že měsíc srpen ještě nebyl do sepsání těchto řádek proplacen - měl by zatím pan Pospíšil vyplaceny čtyři platy. „Transparentně“ však na Facebooku sdílel pět šeků pro pejsky, kde více než jednou kolísala darovaná částka.
Ještě v jiném rozhovoru se žáci mohou dočíst, jak pan Pospíšil mluví o svém „bezplatném“ členství ve správní radě Muzea Kampa, kterému prý věnoval „několik hodin denně“. Vedle toho tedy prý stíhal svůj euromandát.
Milí žáci, zkuste propočítat, jak by to mohlo být. Ono se totiž tak trochu zdá, že to „neštymuje“. To nás potom vede k další úloze.
Němčinářská úloha: šméčko, klika a recht
Komu nejde tak dobře matematika, mohl by si trochu vydechnout zde. Ale ne úplně. Ve videu uslyšíš Nico Semsrotta zvoleného v roce 2019 do Evropského parlamentu za německou humoristicko-kritickou stranu Die PARTEI. Po dvou letech ji opustil a v parlamentu nyní sedí jako „nezávislý“.
Úloha: Podívej se na video se Semsrottem, kde mluví o všemožných příjmech, „náhradách“, k europoslaneckému platu navíc a údaje ověř (a ověřená data správně cituj)! Smíš použít slovník.
Úloha z politické ekonomie
Žáci si nejdříve mohou různé životní výkony pana Pospíšila nastudovat zde.
Byl v ODA, ODS, nyní TOP 09. Média - s většinovým vlivem oligarchů - nám tyto strany líčila jako „demokratické“ proti jednomu z oligarchů Babišovi. Ke kterému nakonec přiřadila i nejstarší českou stranu, jež se letos přejmenovala z ČSSD na „SOCDEM“, tedy sociální demokraté.
Pan Pospíšil zastával řadu funkcí v politice: dvakrát byl ministrem, více než deset let poslancem, rovněž krajským zastupitelem, nyní je opětně pražským zastupitelem a europoslancem.
Úloha je následující: Zkus načrtnout, čím se vyznačuje a jak velká je ta část společnosti, kterou pan Pospíšil v politice zastupuje. Svou odpověď odůvodni a dolož příklady!
Úloha právní
Téma je zde namístě, protože pan Pospíšil má právnický titul (měli bychom tedy celou dobu říkat "pan doktor Pospíšil"). Z Plzně, kde dokonce byl také 2009-10 děkanem. A dvakrát ministrem spravedlnosti (dnes je tam pan Blažek z ODS).
Úloha se tedy váže zároveň k předcházející kapitolce a úloze. Bude vlastně z obecné oblasti filosofie práva. Otázka je následující: Myslíš, že je nějaký rozdíl mezi zákonností a spravedlností a že právní praxe u nás dokáže zajišťovat spravedlnost?
Domácí úkoly z pilnosti
Mohli bychom zadat ještě různé úlohy. Například dějepisnou týkající se toho, proč by chtěl pan Pospíšil v Praze obnovit Radeckého pomník. Jistěže také zoologickou. Z psychologie, „mediálních studií“, žurnalistiky a antropologie.
Úloha ze školy života
Komplexnost naší a podobných společností se dá buďto zjednodušovat přehledně a pravdivě, nebo cíleně zamlžovat fikcemi.
Čtenáři si povšimnou, že mnohé „úlohy“ zde vyžadují kombinaci životní zkušenosti s relativně vysokým vzděláním a duševní pružností. To je nevyhnutelné při skutečném pochopení světa, ve kterém žijeme.
Pokud ale předstíráme, že chceme být „demokratickou“ společností, musely by popisy a kontrola moci a nadvlády vypadat velmi jinak než dnes. Úkolem skutečných demokratů a rovnostářů je učinit co nejvíce vzájemně srozumitelnou a realisticky si odpovídající vysokou školu v akademickém smyslu a „vysokou školu života“. Začínat u nás budou téměř z nuly.
Co bude s pejsky?
Jak myslíte, že to doopravdy má pan Pospíšil s těmi zvířaty? Kdyby se náhodou ostatní „demokraté“ rozhodli, že už mu nebudou dávat vydělávat (což tak nevypadá).
Kdo by mohl dle prapodivného algoritmu popsaného výše posílat pejskům peníze? Pan Kalousek za plat v dozorčí radě VZP? Moudrý pan kníže? Jejich sponzor pan Bakala nebo jiný oligarcha? Pan multifunkční Svoboda? Nebo paní Pekarová Adamová z nemalého platu?
„Demokraté“ jistě nenechají pejsky ve štychu.
Obecné poučení pro poddané (včetně pejsků)
Vlastnická třída a její poskoci různých úrovní uplatňují v případě „kauz“, „skandálů“ apod. jako nyní okolo pana Pospíšila tu metodu, že předstírají, jako by šlo o nějakou izolovanou výjimku. Když už je jasné, že tyto „výjimky“ přicházejí stále znovu, sáhnou ideologové současné nadvlády ke „kriminalistickému“ přístupu a klidně i docela detailně jednu kauzu rozepíší.
V obou případech je zde umělé izolování jedné „kauzy“ od logiky fungování celku s jeho tendencemi. A co je ještě klíčovější, je mlčení, mlha a iluze, které se vážou k tomuto celku. Můžeme to vidět třeba na nedávném zákonu zakazujícím vlastnictví médií politikům. Pokud jej někdo doprovází jásotem, je buďto hloupý, anebo se vás snaží oklamat. Drtivá většina českých politiků je zavázána či alespoň pod neodmítaným vlivem těch či oněch zákulisních zájmů, které mají hlavní mocenský pól u extrémně zámožné vlastnické třídy. Způsob, jakým tito určující lidé naší pseudodemokratické společnosti nabývají majetku na úkor ostatních, je také režimními médii a ideology systematicky nezmiňován.
Tedy: studujte skutečné fungování celku naší společnosti drtivé nadvlády peněz a majetku a nenechte se hypnotizovat jedním Pospíšilem. Pokud tím však alespoň trochu zatopíte neospravedlnitelným potentátům, nezapomeňte ho tu a tam připomenout a s ním i Prahu sobě.
