Článek
Pokud také sledujete náladu různých „lepších lidí“, kteří podpořili současné „demokraty“ ve volbách, případně jsou jejich kariéry a přivýdělky napojené na širší síť této nadvlády, tak registrujete temné tóny a obavy.
Jistě je místy ještě docela silná ochranná vrstva tvořená blahou českou nevědomostí, neochotou studovat realitu a přemýšlet v mocenských souvislostech vycházejících od vlastní osoby. Chlácholení „nadějí“ a lživými reklamními slogany je stále rozšířené. Ale čím dál více proniká vědomí, že nižší vykonavatelé současné verze pravicové nadvlády se možná do budoucna příliš neuchytí - a že byli podvedeni. Zatímco pomáhali podvést ty stojící mocensky ještě níže.
K jaké šarži se v naší „demokracii“ prolísáte?
Mám opravdu velké množství známých ve všemožných „nedvládních organizacích“, „think tancích“, „nadacích“ apod. S řadou z nich jsem se v minulosti potkával na levicových demonstracích. A nyní vidím, jak se přidržují svých krajně pochybných kariér, jsouce odměňováni (mnohdy jen drobky) za svou poslušnost a neškodnost vůči moci, proti níž mnozí ještě nedávno protestovali.
Pokuste se udělat si přehled, kolik lidí je závislých na penězích, které dostávají od současných pravicových potentátů. Studujte, jak zdánlivě „levicové“ nevládní organizace a podobné spolky pomáhají dělat lživou propagandu moci ve smyslu „sociálních ohledů“, „hodnot“, případně „ekologie“.
Rozhodně to nejsou jediní lidé - částečně - nucení k prostituci a kolaboraci. To je normou v naší společnosti takových sociálních a mocenských rozdílů, které zkrátka nejsou slučitelné „demokracií“ hodnou toho označení (o to urputněji se to předstírá). Zajděte si do jakékoli soukromé firmy a většiny státních institucí a uvidíte, že zde vládne vojenská hierarchie, manipulace a nespravedlnost. Mocenská pyramida naší „demokracie“ je neúprosná. Lidé se snaží vyškrabat trochu více, vyšší šlapou po nižších, křečovitě se chtějí zachránit před stoupající vodou. A těm nahoře se daří stále lépe.
Pravice a bohatí u nás zaskórovali obrovské vítězství a další budou následovat
Dělá se to naoko i z nedostatku přehledu, že se mluví o tom, jak pěti-, respektive čtyřkoaliční vláda „demokratů“ přichází o podporu u vlastních voličů a že je to „alarmující“. Že „vláda špatně komunikuje“ - což se snaží „napravit“ propagandisté v oligarchických i tzv. veřejnoprávních médiích, u nichž je dohledatelné propojení s oligarchickou mocí, která si také vodí politické strany.
Od určité úrovně bohatství a vazeb jste ale v našem režimu plném „hodnot“ za vodou. Když jste například šéfredaktor nebo hlavní propagandista v tom či onom oligarchickém médiu, tak je docela pravděpodobné, že si nějaký flek podržíte, ať uspějí vaši „demokraté“, nebo ne (podívejte se, jak novináři putují v rámci různých škatulat od jednoho média k jinému podobnému).
Bohatí vlastníci u nás většinově dál bohatnou. Někteří závratným tempem. Vlastníci zbrojního byznysu, oligarchie obchodující s energiemi, ale i potravinami nebo přepravou. Realitní vlastníci, banky, oligarchové vládnoucí nad internetovým prostorem aj.
Současná vláda dala velice významné dárky těmto skupinám a skrze „důchodovou reformu“ také vlastníkům soukromých fondů a finančníkům. Umetá cestu k dalším privatizacím ve zdravotnictví - kde již nyní vlastní velice lukrativní byznys také oligarcha Babiš.
Kam se v naší „demokracii“ vrtnete?
Drtivá většina toho bude pokračovat Babiš-Nebabiš. Pokud nepocházíte ze zámožné rodiny a nejste napojeni na lukrativní byznys skrze stát nebo nevlastníte střední a větší podnik, můžete se pokusit těmto lidem sloužit. Respektive musíte. To je vaše „svoboda“.
Ale na většinu lidí se lepší flek nedostane. Zde máte realitu 2/3 zaměstnanců, kteří nedosáhnou ani na slavnou „průměrnou mzdu“. Pokud například vstoupíte do odborů, abyste kolektivně tlačili na trochu lepší podmínky, tak se od „lepších lidí“ dočkáte nálepky různých „bolševiků“, „závistivců“ apod.
Můžete se dát na modlení. Nebo se stát lobotomickým konformistou a volat po ještě pravicovějších receptech. Můžete se stát „libertariánem“, fašistou, snít o tom, že prorazíte coby influencer, natěžíte dost bitcoinů nebo že si najdete bohatého partnera: sugar daddy, sugar mama nebo sugar person.
Mohou na vás přijít extravagantní myšlenky o tom, že by to mohlo vypadat spravedlivěji a mírněji. Z pradávných knih (jako je Přehrada od Marie Majerové nebo třeba spisy Bohumila Hrabala) by na vás mohl dýchnout duch jiného života než současné české „demokracie“. Někde se také můžete nakazit virem lidovosti a solidarity. Pak ale začínáte být nickami, které se musí rozhodnout, zda si pro svou „nenormalitu“ vydobudou nějaké místo.
