Článek
V současném režimu je přečinem mít paměť a přemýšlet. Je lehoučké doložit, že ještě nedávno byl Elon Musk coby „úspěšný“ člověk - miliónkrát úspěšnější nežli jeho patolízalové - oblíbencem či zcela tolerovanou postavou v rámci povolené pravicové ideologie sloužící k pokračování současných mocenských poměrů.
Se značnou „pokorou“ - jak se sluší vůči bohatým nadřízeným - píše propagandista pravicového Respektu Jiří Sobota o vděčnosti Muskovi za poskytování jeho systému „Starlink“ ve válce na Ukrajině. Neméně devótní je vůči panu arcioligarchovi pan Brolík, který má v rámci pravicově indoktrinačního Respektu evidentně plnit funkci „na ekologii myslící“ div ne „levice“. Podobné je to, když si uděláte vyhledávání jen trošičku starších textů na tzv. veřejnoprávním Českém rozhlase.
Umíte používat překladač?
Mám pro vás dvě výzvy. Jednu velmi těžkou, druhou velmi snadnou. Nejprve: zkuste se zeptat paní Votavové - která působila pod oligarchou Bakalou v Akutálně a nyní pracuje také pro oligarchy vlastnící Deník N (kteří jinak platí pravicovou politiku i jejího prezidentského maskota) -, jak by podle ní měla „Evropa zapracovat na své odolnosti a soběstačnosti“. Ano, opravdu. Ona to tak píše, hostujíc u „levicově-opozičního“ Alarmu (který jinak také dostává oligarchické kapesné), v článku o Elonu Muskovi a o tom, že „nás Musk vyléčil z přesvědčení, že miliardáři mohou být naši spojenci“ - zatímco pro ně nadále pracuje.
Paní Votavová předstírá, že je myslitelkou a politicky angažovanou osobou - a nikoli pouze neškodnou sekundantkou pravicové moci. Přečtěte si text a třeba se dozvíte i něco nového - pokud jste náhodou byli dlouhodoběji v kómatu. Třeba se politicky posunete - pokud jste otevřený „demokrat“. Třeba budete jí i Alarmu věřit, že tedy teď ale už opravdu, na jejich duši, začnou být levicoví - tedy stát v třídním boji na straně podřízeného obyvatelstva proti vlastnické třídě (která provozuje např. Deník N) a jejím poskokům.
Kdybyste chtěli risknout myšlení, přehled o realitě našeho „demokratického vzoru“ (a především imperiálního nadřízeného) z USA, tak se podívejte na nový díl pořadu levicového média Grayzone. To je ta druhá výzva. YouTube už má v současnosti dost solidní automatický titulkovač a zároveň překladač, takže případně nebudete muset lovit slovíčka ve slovníku. Vysoce zajímavý, inteligentní a amerického dění encyklopedicky znalý Max Blumenthal - který právě z těchto důvodů nesmí do amerického a pochopitelně ani českého mainstreamu - rozebírá se svým kolegou Aaronem Mathé (syn Gábora Mathé) a neméně znalým hostem Patrickem Henningsenem situaci kolem Muska, o což se pokusila i paní Votavová.
Technofeudální extáze
Tak se jejich nový díl jmenuje a najdete tam vysoce plasticky popsanou souvislost mezi „starým“ a „novým“ Muskem. Dozvíte se o manipulacích a propojení americké moci - lhostejno, zda „demokratické“, či „republikánské“. Narazíte také na pár duchaplných černohumorných vtipů. Mimochodem, ten pojem „technofeudalismus“ je od Janise Varufakise, který se štěstím občas pronikne do Deníku Referendum (ale říká toho opravdu mnoho podstatného).
Max Blumenthal je postavou nenáviděnou i pravicovými ukrajinskými propagandisty (resp. jejich nadřízenými) - a člověk pochopí proč (jeho vystoupení v OSN). Zároveň je nenáviděn „přáteli Izraele“, protože až příliš pravdivě dokumentuje izraelskou realitu a konání. Říká také establišmentu nepříjemné věci o poměrech v souvislosti s novou mocí v Sýrii.
No, nemyslíte, že by bylo stokrát lepší, kdyby Alarm prostě převzal něco z Grayzone? Ještě by ušetřili.
