Článek
V naší údajně „demokratické“ společnosti jde na prvním, druhém i třetím místě o peníze, přičemž jejich vlastnictví nemá žádný podstatný vztah k náročnosti, společenské prospěšnosti a smysluplnosti práce vykonávné dotyčným člověkem.
Potom by také přemýšlející lidé mohli pomalu, po třiceti letech obnoveného privátního kapitalismu, začít chápat, že existuje zásadní napětí mezi společenskou třídou lidí, kteří žijí z výplat, a daleko menší vlastnickou třídou, která bohatne z vlastnictví kapitálu (zisku) a statků přinášejících rentu (od vlastnictví půdy, přes domy až po internetové platformy).
Poznávat nadvládu v naší pseudodemokratické společnosti můžete začít třeba i skrze „žebříčky bohatství“. Na správné stopě se octnete, pokud se od pouhé „hitparády“ vydáte zkoumat povahu vlastněného majetku, zamyslíte se, jak významný vliv má na život společnosti - a do jaké míry do tohoto vůbec vstupuje naše údajná „demokracie“. Objevíte rovněž všudypřítomnou souvislost ekonomické a politické moci - včetně přímého sponzorování politických stran, médií, „veřejných osobností“, pseudoaktivistických spolků atd. (Např. zde porovnej další aktivity uvedených vlastníků/sponzorů.)
V kruzích „slušných a vzdělaných lidí“ se ujalo varovat především před jedním oligarchou Babišem. Ale moralistní a propagandistické fráze je potřeba konfrontovat s realitou.
Oblbování volbami
Myslíte si, že když si vybíráte například mezi Piráty a SPD, STANem a ANO, TOP 09 a KDU-ČSL, že vybíráte nějaké podstatně rozlišitelné alternativy, co se týče mocenského uspořádání naší pseudodemokratické společnosti?
Když se například podíváte: 1) jakou politiku vzhledem k vlastnické třídě (v kontrastu s podřízeným obyvatelstvem) vykonává „vláda demokratů“ a 2) přečtete blog jejího premiéra o jeho vztahu k politice Donalda Trumpa, tak nemáte náhodou pocit: A) že Babiš je v této politice zahrnut coby profitující a B) že je v podstatných sociálních a ekonomických otázkách jedno, zda mají volené funkce lidi, kteří jsou spíše „liberální“, nebo spíše "konzervativní"?
V ČR jsou tyto odstíny mezi politickými vykonavateli nadvlády vlastnické třídy podobně lhostejné jako v USA. Zda se herecké a reklamní figurky jmenují Trump, Biden, Fiala, Bartoš, či Rakušan, je jedno. Ano, jsou zde například práva homosexuálů, právo na potrat, role náboženské indoktrinace. Ale co se týče páteře společenské nadvlády a moci, toto k ní nepatří. Vlastnická třída klidně může vládnout skrze LGBT+, antirasismus, formální svobodu slova - jako skrze homofobii, náboženské tmářství, rasismus a různé druhy šovinismu. Praxe nám říká, že často jsou oba přístupy kombinovány, protože je třeba nějak získat hlasy od různě naladěného poddaného obyvatelstva.
Mohou si čeští poddaní dovolit myslet?
Ano, někdy může volba mezi různými frakcemi pravicové nadvlády vlastnické třídy rozhodovat třeba o započetí či pokračování války. Vy si ale myslíte, že takový Babiš by nebyl např. srozuměný s přístupem NATO (zbrojních firem a dalších vlastníků včetně agrobyznysu) v otázce Ukrajiny - a její případné neutrality?
Anebo by v důsledku oboustranného významného obchodu se zbraněmi nepodporoval lecjaké válečné vraždění a okupaci ze strany Izraele? Takový Trump byl velkým přítelem jak v Tel Avivu (resp. Jeruzalémě, kam souhlasil s přesunem ambasády navzdory rezolucím OSN) i v Saúdské Arábii. A u „hodných liberálů“ to není vlastně nikterak odlišné.
Jedna frakce vlastnické třídy (reprentovaná třeba Babišem a spřízněnými vlastníky) jistě může přetáhnout moc, „vychýlit rovnováhu“ a „utáhnout šrouby“ svým směrem. Ale to platí přece i o ostatních částech třídy vlastníků! Kde tedy - kromě přechodně silnějšího mediálního marketingu „demokratů“ a hlav nebohých českých skautíků - najdeme nějakou zvláštní „ďábelskost“ Babiše oproti jiným určujícím vlastníkům? Chápete alespoň trošičku, jak funguje moderní nadvláda u nás i jinde?
...a pomůže jim k tomu Alarm a cudní „levičáci“?
Leckdo by mohl vidět za povrchní impotencí při hluboce nedostatečné mobilizaci poddaných proti popisované pravicové nadvládě v takových údajně „levicově-alternativních“ médiích, jako je Alarm či Deník Referendum, finanční transfery. Drobky od stolu oligarchie - které možná stačí k ucpání úst druhdy „opozičních rebelů“.
Ve zmíněném DR se stále ještě objevují články přibližující se podstatě současného režimu, ale zároveň tam máte nemálo takovýchto věcí (od pana šéfmyslitele Patočky). Věc je zde ještě nerozhodnutá a lidé, kteří na to mají čas, mohou vytvářet tlak, aby se lehoučce levicově-opoziční média neposouvala směrem Apoleny Rychlíkové či Jiřího Pehe.
V ČR je i u lehké „levicové opozice“ poměrně dost lidí, kteří chtějí být akceptováni ve „slušné společnosti“ - jež jim občas přihodí peníze skrze NFNŽ či jinak. Takto například vznikají prapodivné texty přizvukující banálním schématům jedné části pravicového marketingu - a to i od autorů, kteří jindy přiloží do ohně alespoň jedno či dvě levicová polínka. Šplíchal chce své povlávání v pravicovém větru „podložit“ vývody Lánského a Šaradína, ale cituje pasáž, která používá prapodivnou terminologii o „kvazipravici“ a navíc se autoři nedokáží v celém textu vyjádřit, jaké podobnosti (a odlišnosti) jsou mezi Babišem a „demokraty“ ty rozhodující a které ty podružné. Prý - jak cituje i Šplíchal - „buduje Babiš systém orientovaný více na oligarchy“.
Tyto dosti opatrné - a popletené! - řádky jsou sepsány po dvou letech vyvazování oligarchie ze zdanění, přátelského naklonění většiny oligarchických médií a příprav privatizací v důchodech, zdravotnictví, poště, školství!
Ano, je tady ještě ta slavná a krásná „střední třída“, do níž by i „cudně leví rebelové“ rádi patřili. A také trošku reálnější „střední třída“ v podobě prostředních vlastníků např. v zemědělství - o nichž ještě uslyšíme. Žijeme však v období opravdu vážných mnohačetných krizí, kdy karieristické taktizování a zbabělost opravdu ničemu - kromě individuální kariéry, a i to je s otazníkem! - nepomůže.
Ani citování apoštola české sociální mystifikace a „středovosti“, Masaryka, jako v závěru článku pánů Lánského a Šaradína. Jakkoli se tak jmenuje socdemácká (!) akademie, na kterou přispívají i „hodnější oligarchové“.
