Článek
Spousta lidí ještě vůbec neví, jak s nimi bude zameteno. Nejenom v případné válce - před níž je na jedné straně varováno, na druhé k ní náš mocenský blok vytváří další předpoklady -, kdy jsou tradičně k vyvraždění na jatka posíláni ti chudší, zatímco ti privilegovaní spíše přežijí.
Také sociálně. Buďte si jisti, že například široké zástupy „střední třídy“ v USA, které střídavě jásaly pro Reagana a Clintona (či kohokoli jiného) byly přesvědčeny o tom, že se splní jejich „americký sen“, který jim servírovala (a ještě dnes servíruje!) americká propaganda. Namísto toho se ti lidé dočkali stále se vyostřující koncentrace bohatství a oligarchizace, stagnace reálných mezd, zchudnutí. Mnozí další sedí ve vězení, protože v jejich rozvrácených komunitách nebylo čím jiným se uživit než zločinem, anebo už nechtěli snášet realitu i lži o ní a dali se na drogy.
Logika moci
Čím jsou poddaní hloupější, nevzdělanější a lhostejnější, tím lépe se coby poddaná třída ovládají. Jejich vládci a vykořisťovatelé je mohou všemožně oblafnout líbivými slogany, poštvat vzájemně proti sobě, zastrašit bičem i narkotizovat cukrem.
K inteligenci patří přehled o mocenských vztazích uvnitř skupiny a společnosti, v níž člověk žije. Poddaní mají často velmi mylné představy (například o tom, že jsou „střední třída“), zatímco mnozí mocní velmi dobře ví, na kom bohatnou a jak.
Kampaň o zírání v pražských tramvajích
Na někoho zírat může být pro objekt velmi otravné, obtěžování je často projevem zbabělců, kteří si dovolí na někoho bezbrannějšího, ale nikoli směrem nahoru.
Kolikrát jste byli v Česku svědky scény, že je někdo napadán na ulici, v dopravě, na pracovišti apod. - a nikdo se neozve? Lidé, kteří by se jistě prsili, jak jsou morální, se náhle chovají dle nejprostších zákonitostí opičí tlupy.
Neboť neúčastná lhostejnost je v Česku normou. A vybočit z řady znamená potenciálně přijít o tlupu „slušných a normálních lidí“. Ona kampaň v pražských tramvajích (na niž bylo při její banalitě vydáno opravdu hodně peněz) správně nabádá, aby lidé nezůstali k obtěžování lhostejní.
Avšak je to v tramvajích v Praze, kdy drtivá většina lidí lhostejně přijímá další a další reprezentaci vždy dost podobného ražení. Přijímá zároveň nesmyslné zamoření města včetně jeho centra auty - protože buržojové a jejich političtí reprezentanti (a aspirující buržojové) nebudou jezdit nějakou „sockou“. Přijímá rýžování obrovských objemů peněz pro privilegované kamarády - a na druhé straně zdražování a degradaci služeb.
Hierarchie moci a hierarchie důležitosti společenských problémů
Slyšeli jste někdy o tom, že „ryba smrdí od hlavy“? To by mohlo být na českém státním znaku. Většina lidí ale jakoby měla na svém osobním erbu heslo: „kdo nic nedělá, nic nezkazí“.
Takže místo aby byla koordinovaně pražská reprezentace vynesena v zubech, cítí se jedna část poddaných omezena, že by neměla někoho obtěžovat, když mu to není příjemné, zatímco druhá se bije v prsa, hlásíc se k heslům, jež by byl schopen vymyslet i leckterý osel (ale nedostal by za ně asi tak dobře zaplaceno). Je to samozřejmě projev hlouposti a pohodlnosti.
Nakonec je nejdůležitější, jaké principy chování si mezi sebou prosadí poddaní - a nakolik efektivně se spojí proti těm nahoře i s jejich osly. A odkud vyjde ta změna? Nu, nejdřív ji musíte vydolovat ze sebe. A potom s tím otravovat své sousedy, spolužáky, kolegy v práci. Oni jistě budou mít v zásobě nejednu českou moudrost. (A vy také.) Nebude to lehké! Myšlenka klíčící v českém čvachtání piva, jemu navzdory, může totiž náhle zavazovat k činům. Bude to bolestné.
Nebo jste mysleli, že bude stačit se pomodlit k Václavu Havlovi nebo Václavu Klausovi?
