Článek
Kde stojí STAN?
Kamarád nedávno vyslovil docela geniální definici, že „STAN je taková ta pravice, kterou nevolí vyhazovači“.
Ústřední stranou pravice a bohaté vlastnické třídy je ODS, jež je nyní i určující součástí vlády. Je to také strana disponující největšími penězi a skrze kompatibilitu její politiky se zájmy nejbohatších a jejich sponzoringem či mediální spřízněností (vlastníci médií Křetínský, Bakala, Valenta, dříve Kellner) snad ODS poprávu můžeme označit za hlavní stranu české oligarchie.
Ve starším článku jsem se pokusil zasadit STAN do kontextu moci české oligarchie. To zde krátce rekapituluji a můžeme se rovněž podívat na události od té doby (pražské volby 2022), které se zdají mé vymezení potvrzovat.
Klíčové je myslím toto: STAN je součástí již poměrně dlouhého řetězce „havlovských“ (či těch „nevyhazovačských“) politických stran. Ty reálně fungují jako doplňky k centru vlastnické politické moci, konkrétně ve většině případů ODS. Na začátku tohoto řetězce stojí v 90. letech strana ODA, pak přichází US-DEU, Čtyřkoalice, bursíkizovaní Zelení, TOP 09. A pak tedy STAN. (Přičemž postavení Pirátů vůči tomuto řetězci řeším v poslední kapitole.)
Co STAN dělal, dělá a co bude dělat?
Vedle mého líčení si čtenáři mohou osvěžit nejdříve paměť a připomenout si některé výkony strany STAN na cestě ke „slušnosti“, „budoucnosti“ apod. zde: Nastupuje „schopný“ Hejma, Farský „náhle“ odjíždí, kyperský bankéř Michalik, Polčák se po přemlouvání vzdává „DPP“ za 8 milionů, pan Hlubuček jede do Prahy vydělávat, ministr Síkela radí podvádět, STAN vrací některé dary od firem, už je zase bere; zároveň se mohou podívat na údaje o sponzoringu strany STAN a na rychlý přehled rekapitulující některé kauzy.
V současné vládě má STAN čtyři ministry a 33 poslanců ze 108 pětikoaličních. Výše v článcích o „kauzách“ jsou popsány změny na ministerských postech i konání strany STAN u vlády. Pro úplnost ohledně minulosti strany doplňme, že STAN kandidoval v parlamentních volbách 2021 ve volební koalici spolu s Piráty (kdy z různě líčených příčin došlo k obrácení poměru sil mezi těmito stranami). V minulosti (viz Wiki) se STAN podílel coby „podpora“ TOP 09 na Nečasově/Kalouskově vládě. V roce 2016 se do určité míry osamostatnil (viz vývoj a původ peněz posílaných STANu v té době), kooperuje ale nadále s TOP 09 v mnoha případech na komunální úrovni a např. chrudimský předseda líčí, že sdílí stejná „ideová východiska“. STAN se od TOP 09 také místy odpojoval. Za minulého funkčního období tvořil spolu s TOP 09 a KDU-ČSL Spojené síly pro Prahu, v posledních volbách na podzim 2022 kandidoval však samostatně a získal 7,8 % hlasů přepočtených na 5 mandátů.
A právě na situaci v Praze je odkazováno v titulku a ta zároveň myslím podstatně dokresluje způsob jednání STANu, jejž bude zajímavé sledovat i do budoucna. Relativně nový místopředseda strany STAN Jan Lacina – který paralelně se svými zastupitelskými příjmy v rámci koalice s ODS a „podpory“ od Zelených na Praze 6 pobírá poslanecký plat (a zatím jej nechtěli na Fulbrightově stipendiu) – se vyjadřoval jednak k tomu, zda by jeho STAN vládl v Praze společně s ANO (jak se k tomu velmi zdálo mít nakročeno uskupení Spolu) a zároveň k tomu, kamže se z magistrátní koalice podělo uskupení Praha sobě. Čtenáři snad budou úspěšnější v rozšifrování mysteriózních vzkazů evidentně hyperpracovitého mnohanásobného funkcionáře Laciny v podobě výroku: „Myslím si, že jak koalice Spolu, tak Jan Čižinský s Prahou sobě měli výrazně jinou představu, jak vládní uspořádání v Praze udělat. A potřebovali dva měsíce, aby se sžili s představou, že to nebude úplně tak, jak očekávali. Teď to dostalo určitou dynamiku a myslím, že jsme relativně blízko, aby vznikla koalice na bázi vládní koalice“ a rovněž: „Pak Praha sobě udělala pakt s piráty. To situaci absolutně zablokovalo a začala to být hra nervů, komu zůstane černý Petr.“
No, a potom tedy asi zbyl „černý Petr“ rytíři smutné postavy apelujícímu na „demokraty“, Jendovi Čižinskému z Prahy sobě, což líčím zde. Je to pikantní i z toho důvodu, že na svém facebookovém účtu si J. Čižinský dával kromě přebírání marketingového sloganu o „demokratech“ záležet na tom, aby sdílel fotografie zachycující členy Praha sobě vedle členů STANu. A oni se mu takto odměnili! Dokonce i ten Petr Hlaváček, který se před volbami objevoval na četných reklamách v Praze coby „architekt Prahy“, jenž teď bude za STAN (jako nestraník) mít post „náměstka primátora pro územní plánování“ (jako jeden ze dvou členů jedenáctičlenné rady Prahy vedle Klecandy za STAN pro školství a sport a např. A. Udženije z ODS, která bude míst v gesci „sociální oblast, zdravotnictví a bydlení“).
A právě Hlaváčkův resort bude velmi zajímavé a pro případné demokraty významné sledovat, neboť se zde jedná o lukrativní zdroje zisku pro developerské vlastníky, kteří mají značnou a značně neregulovanou politickou a mediální moc, figurují rovněž mezi sponzory politických stran atd. Zde již nechávám čtenáře se ponořit do spletence faktů a mocenských bojů, přidávám k této množině ještě nedávný text K. Drápalové nyní z Prahy sobě, již kritizuje bývalý zastupitel za Zelené Stropnický ve starším textu z roku 2015. A navrch dodávám velmi zajímavý blogový příspěvek od P. Vrany ze Zelených, který píše, že „v tomto volebním období se má dokončit projekt největšího přesunu veřejného majetku do soukromých rukou, který tu nemá od devadesátek obdoby. Příprava podmínek pro tento proces byla zahájena zhruba před deseti lety primátorem Hudečkem a živena nesmyslnou propagandou tlačící zahušťování Prahy, ačkoliv již nyní se v Praze vyskytuje zhruba 90 tisíci prázdných bytů viz Události komentáře z 8.8.2022 – (Ne)dostupné bydlení.“
Nyní si myslím, že mohu vyslovit několik mocenských tezí, které se snaží reflektovat ještě větší objem poznatků, než je shromážděn zde, a tvoří jádro celého textu:
1) Strana STAN je opravdu spolehlivým spojencem majetkové oligarchie. Regulační iniciativy vycházející od ní jsou extrémně mírné a přející, je velmi spolehlivým doplňkem moci ODS coby hlavní strany české oligarchie.
2) Její „havlovská“ či dokonce „pokroková“ aura je marketingovou fikcí, jejíž jedinou oporou v realitě mohou být právě symbolické a minimální regulační snahy – jako např. Hlaváčkovo založení „Pražské developerské společnosti“. Jinak jde o formalizaci moci developerské oligarchie nad politikou města a jeho obyvateli a zároveň poskytnutí „křoví“ popřípadě ještě extrémnějším prooligarchickým elementům. Jinými slovy: marketing STANu používající „nezávislého architekta“ Hlaváčka či třeba Jana Hřebejka nebo D. Procházku šířícího „dobro“ apod. slouží jako legitimizace celé oligarchické a pravicové nadvlády (ve smyslu „nelíbí se mi ODS, ale ten STAN je přece lepší“).
3) Aura „hodného STANu“ je velmi oslabena fakty. Může ale ještě nějakou dobu zůstat vehiklem pro relativně mladé a neokoukané tváře vylepšující image české pravicové moci a podílet se na „střídání kádrů“, které jsem popsal také v souvislosti s mocenským zázemím nastupujícího prezidenta Petra Pavla. (V této souvislosti poukazuji ještě např. na sponzora STANu Dalibora Dědka, „hodného“ oligarchu, který zároveň sponzoroval prezidentské kandidáty D. N. i P. P., a rovněž např. na A. Dolgopolovou, která myslím měla/má být pro pravici podobným maskotem pro mladé jako dříve D. Feri.)
4) STAN může po dalších skandálech u voličů definitivně pohořet. V takovém případě ho do určité míry v roli „křoví“ pravicové a oligarchické nadvlády nahradí Piráti, pro bohaté vlastníky ale nebude problém vytvořit a oligarchickými médii nechat podpořit nějakou novou „havlovskou“ pravici. Pro mnohé lidi spojení se STANem – kteří náleží k ne zas tak velkému celkovému počtu politických karieristů a „servisních kádrů“ vlastnické třídy – se jistě najdou nějaké jiné posty.
5) Nakonec obecná a metodologická teze: shromažďování faktů je nutné a zásadní a také zde o ně usiluji. Ale pro jednotlivé „kauzy“ a „skandály“ se mnohdy ze zřetele ztrácí obecné mocenské určení tak, jak se ho snažím popsat. A ještě klíčově: tato myslím nedemokratická a pouze maličkatému procentu společnosti vyhovující moc by tu byla i v případě, že by nebyly žádné „kauzy“. I „andělé“ mají tu či onu politiku a ten či onen mocenský zájem.
Kdo vlastně kontroluje STAN?
Nyní už buďme struční. Čtenáři se mohou zamyslet nad tím, jaké jsou postoje českého většinově oligarchizovaného mediálního prostoru vůči straně STAN z hlediska její funkce. Mohou se také zamyslet (a třeba po kavárnách zkusit vypátrat), kolik z redaktorů veřejnoprávních médií volí STAN právě jako „havlovskou alternativu“?
V minulosti bylo šéfredaktorem Lukačovičova Seznamu.cz vysvětleno překvapenému Petru Gazdíkovi, že není tak úplně „na jedné straně“ s tímto médiem. Otázka je, jaké jsou například postoje samotného Lukačoviče a jiných oligarchů kontrolujících český mediální prostor. Andrej Babiš o tom mluvil v minulosti (ale jak to ověřit?), u řady mediálních vlastníků lze leccos usuzovat z jejich posílání peněz.
Nakonec se čtenáři mohou zamyslet, kam sami společensky patří (vodítka se pro to snažím poskytovat např. zde) a rovněž na základě teze č. 5 z přechozí části rozhodnout, zda je tu strana STAN spíš pro ně, nebo proti nim.
A co parťák Rakušana, Bartoš?
Je otázka, zda se u nás vůbec najde člověk, který by při pohledu na příspěvky Víta Rakušana, v nichž se vyznává se své zvláštní náklonnosti k Václavu Havlovi, si ještě dnes řekl: „No, on ten pan Rakušan to určitě myslí dobře a je tak hezké, že má rád toho pana Havla“.
Mně to prostě přijde již takřka nemožné a myslím, že na straně sdílejících i „lajkujících“ takovéto příspěvky jde spíše o spiklenecké pomrkávání ve smyslu, že toto holt nyní patří k ideologické výbavě „úspěšných“ a „dobrému tónu“.
Kamarádka mi nedávno sdělovala, že je „sociální demokratka“, že by si přála parlamentní existenci nějaké sociálně demokratické strany a že „snad tuhle funkci trochu přebírají Piráti“. Řekl jsem, že nepřebírají a poukázal na jejich politiku. Píši výše, že v případě dalších neúspěchů může být STAN částečně vytlačen, ale i ve své funkci „křoví“ nahrazen, Piráty. Leč víry v českém rybníčku se mohou stočit ještě jiným směrem (o syntetizaci k „demokratům“ ještě trochu přátelštějšího „Babiše č. 2“ píši např. zde či zde).
Piráti se nyní v Praze zdá se definitivně rozhodli odkopnout Jendu Čižinského a Prahu sobě (otázka je, zda s nějakým „odškodněním“, či bez něj). V jednotlivých městských částech se k sobě STAN a Piráti mají s různou dávkou karierismu a podrazů (srov. dění na Praze 10 a na nejbohatší Praze 1).
Piráti si do budoucna jistě ještě zaslouží podrobný rozbor, vymezení různých frakcí ve straně a pokus zodpovědět na stejné otázky jako v případě STANu, tedy mimo jiné: jakému procentu lidí ze strany jde po „starém dobrém“ způsobu pouze o vlastní obohacení a co takováto strana přináší českým obyvatelům.
