Článek
Před pár dny vydala Strana Zelených prohlášení, v němž požaduje odvolání vládního „poradce pro bezpečnost“, Tomáše Pojara (dosud jen jeho), v souvislosti s jeho postojem ke konání Izraele a jurisdikci Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Martin Fendrych z médií oligarchy Bakaly - avšak často přebíraný do těch tzv. veřejnoprávních - napsal pár dní nato text, který končí slovy: „Tomáš Pojar se ve vnímání dezinformací lepší. Ale na národního poradce pro bezpečnost to jde trochu pomalu.“ O výše odkazovaném vztahu Pojara ke konání Izraele není v textu ani zmínky. Je o „dezinformacích“ a pan Fendrych v textu pracuje s poměrně zvláštní představou toho, co je „vliv cizí moci v českém informačním prostoru“.
Nazval jsem v jednom textu pana Fenrycha „poručíkem Dubem českých médií“ a stále mi to přijde jako docela padnoucí metafora. Pro poučení je třeba si přečíst román o Švejkovi od jednoho slavného českého bolševika, chcimíra a dezoláta.
Pan Fendrych uzavírá nebe
Jiný takový, čili Bertolt Brecht, napsal experimentální rozhlasovou hru Let Lindberghů, kterou potom přejmenovat na Let přes oceán, když se dozvěděl o Lindberghových sympatiích pro fašismus.
Počítalo se s tím, že posluchači uslyší z rozhlasu všechny ostatní postavy (včetně personifikovaných živlů a chóru jak z antického dramatu), ale postavu letce pokrokem neseného i pokrok nesoucího si zahrají sami. Panu Fendrychovi - který sám sebe patrně vnímá jako sílu bojující za „demokracii“ - byl krátce předtím publikován text na Aktuálně oligarchy Bakaly.
Jakoby pan Fendrych a další podobní - většinou pánové - z Česka sami seděli v kokpitu letounu či dokonce v generálním štábu! Nebo jsou skromnými řadovými pěšáky? Kdo je jakou potravou pro kanóny je v armádě odstupňované. A stejně tak je to příkře odstupňované v naší údajně „demokratické“ společnosti, která ústy (klávesnicí) různých Fendrychů vede svůj boj údajně za „demokratické hodnoty“ atd.
Oligarchická média ovládají v Česku většinu mediálního prostoru a jejich autoři jsou potom přebíráni i do médií tzv. veřejnoprávních - jako pan Fendrych a celá řada jiných.
Směli bychom se podívat na fakta?
České poddané obyvatelstvo je výrokům indoktrinačního aparátu a běžných politiků ohledně Ukrajiny vystaveno na dennodenní bázi.
Lze docela snadno rekonstruovat, jaký postoj se nyní očekává od „slušných lidí“ (což v praxi znamená lépe situované příslušníky „střední třídy“, kteří jsou konformní vůči svým společensky nadřízeným). Obstojí ale tento postoj před kritikou rozumu, etiky, „demokracie“, jíž se tak rádi někteří ohánějí - a skutečnosti?
Typické pro články pana Fendrycha a desítek podobných českých „bojovníků“ je to, že nezmiňují: a) kolik lidí již bylo ve válce povražděno, b) zda se jí dalo zabránit a zda se dala již ukončit, c) jakou roli v tom všem hrají obrovitě mocní a bohatnoucí zbrojaři a další vlastníci, kteří si potom vodí politiky a novináře.
Pan Fendrych tvrdí, že „západní země opět mluví o zavření nebe nad Ukrajinou“. Ukáže se, že má namysli článek z německého bulvárního Bildu, který prokazatelně dlouhodobě slouží k vymývání mozků méně vzdělaného obyvatelstva v duchu potřeb vlastnické třídy a konzervativní pravicové moci. „Podle informací Bildu“, píše Bild.
Ukáže se, že pan Fendrych rozplizlým pojmem „uzavření nebe“ myslí posílení protivzdušné obrany - ale nikoli bezletovou zónu, což by se zdála jeho slova naznačovat. Dále v článku sugeruje, že Rusko jistě bude mít zájem napadat další evropské země. A nakonec i nás - jak také opakovaně slýcháme od těch, jejichž hlas je zesilován v českém mediálním prostoru tak, jak je vlastněn a spravován.
Všechno, co píši - a nakonec jakýkoli poukaz na sebeověřitelnější skutečnosti - bude mnohými řádně zpracovanými českými hrdiny interpretován jako „podpora Putina“ apod. A poukáži-li na to, že Fendrych a desítky dalších protežovaných ideologů mluví v případě Ukrajiny o „genocidě“, ale toto slovo za žádnou cenu nezmíní v souvislosti s konáním Izraele v Gaze, tak jistě budu obviněn z „whataboutismu“.
Všemožné módy, demagogie, stádní popěvky nakonec pominou. Zůstane reálné dění a jeho dopady. Zůstane extrémně mocný zbrojní průmysl, který významně korumpuje politiku, zůstane extrémně nerovná moc vlastnické třídy na úkor ostatních - což prý mají být ty naše „západní demokratické hodnoty“. A zůstanou obrovitánská pohoří z mrtvol, přehrady krve, sídliště zmrzačených.
Co potom budou říkat lidé jako pan Fendrych od oligarchy Bakaly? Pojedou směle dále? Opakuji zde a rozepisuji to na jiných místech, že považuji za velice pravděpodobné, že k žádné válce nemuselo dojít, pokud by „Západ“ dal Rusku garance, že Ukrajina zůstane neutrální zemí mimo NATO (což bylo od 90. let porušováno v jedné zemi za druhou, včetně ČR, a nemluvím o tom jen já, ale např. množství dost mainstreamových amerických profesorů i bývalých politiků).
Nepochybuji však o tom, že pan Fendrych dostane nějaké české vyznamenání.
