Článek
Určitě si na to pamatujete taky. Jana Maláčová na jednom ze setkání s voliči prohlásila, že jí vadí, když každá debata o výdajích ze státní pokladny začne otázkou „Kde na to vezmeme?“. Prý jde o plytkou otázku, která má za cíl zabrzdit celou debatu.
A tehdy za to schytala velkou kritiku. Vychutnal si ji za to tehdy především Miroslav Kalousek. A kritika byla oprávněná. Státní rozpočet by proste neměl být trhací kalendář, ze kterého si každý vezme, co chce.
S o to větší nechutí teď zpětně nahlížím na zrušení superhrubé mzdy, které žádná debata ve smyslu „Můžeme si tenhle krok dovolit?“ nepředcházela a tenhle zákon, který zásadně snížil příjmovou stránku rozpočtu na vždycky, prošel a nikdo ani neví jak.
Tehdy jsme slyšeli, že vlastně o nic nejde, že ta ztráta nebude tak velká (100 mld. korun) a tehdy opoziční ODS říkala, že má připravené škrty, které zajistí, že se kvůli tomu Česká republika zadlužovat nebude. Tedy, že celkový výsledek bude nula.
Bohužel, jak se ukázalo, ODSka takový recept neměla (nebo ho možná měl Jan Skopeček, ale ministrem financí se stal Zbyněk Stanjura) a nyní pracujeme se schodky, ze kterých by se nám ještě před pár lety dělalo zle.
Plytkou otázku „Kde na to vezmeme?“ si nemusíme pokládat, když víme, že neexistuje jednoduchá odpověď. Mám na mysli nákup stíhaček F-35. Ty jsou totiž velmi drahé (cca 150 mld korun), což není překvapivé, jedná se totiž o naprostou špičku v armádní technice (alespoň to říkají vojenští experti).
Víme, kde na takový nákup vezmeme? Nejspíš ne. Můžeme si to dovolit? Taky ne. Ale dává ten nákup smysl? Nejspíš ano. Rusko představuje hrozbu, na kterou musíme být připraveni.
Chci tím říct, že opravdu jde tu „plytkou“ otázku „Kde na to vezmeme?“ vynechat, ale mělo by se to stávat jen opravdu ve výjimečných případech.
A takovým případem určitě není třeba zvyšování mzdy učitelům. Přesto to například koalice SPOLU před volbami slibovala. A ani oni se nezeptali, kde na to vezmeme? No a velmi nepřekvapivě se ukázalo, že na to peníze nejsou. A ministr Mikuláš Bek dokonce zjistil, že lidé nechtějí vyšší daně, aby učitelé měli vyšší platy.
Připomeňme ještě to, že slib o 130 % průměrné mzdy pro učitele šel ruku v ruce se slibem o nezvyšování daní. Jak se to mělo udělat už se asi nedozvíme.
Je mi jasné, že se v téhle době nevládne lehce, krize střídá krizi a koalice Petra Fialy se musí pořádně otáčet. I proto mě mrzí, že se nikdo nechytil skvělé studie z dílny PAQ Reseach, která mluví o tom, jak by pomohlo lepší zdanění alkoholu. Nejen lidem, ale také státní pokladně. Je až 17 miliard korun, které „leží na zemi“ a nikdo se neobtěžuje je zvednou.
Je to škoda, protože až se někdo příště Petra Fialy zeptá „Kde na to vezmete?“, mohl ukázat na tenhle návrh a říct „Tady.“. Konečně by tak mohl vzít osud do vlastních rukou, přestat se vymlouvat na to, že obrovský schodek je důsledkem vlády Andreje Babiše a začít s tím něco dělat, což je to, na co všichni čekáme.
