Článek
Agrocenzus začal sběrem nikoli novým výsledkem
V pátek 11. září Český statistický úřad zahájil Integrované šetření v zemědělství 2026, kterému se mezi zemědělci říká Agrocenzus. Vybraným podnikům a hospodařícím zemědělcům běží do 12. října lhůta pro odevzdání povinného výkazu. Neznamená to, že už máme novou mapu českých farem. Právě se teprve sbírají údaje, z nichž vznikne.
ČSÚ chce znát výměru a využití půdy, počty a ustájení zvířat, strukturu pracovníků, ekologické hospodaření, vedlejší výdělečné činnosti i nakládání se statkovými hnojivy. Stejný statistický rámec používají členské státy Evropské unie, aby se české hektary, farmy a pracovní síla daly porovnat s Portugalskem, Německem nebo Finskem.
Výsledky mají být podle informačního materiálu ČSÚ zveřejněny až v září nebo říjnu 2027. To je pro čtení dnešní zprávy zásadní: každé konkrétní číslo o velikosti podniků, koncentraci půdy nebo počtu pracovníků, které lze nyní poctivě uvést, pochází z dřívějších šetření. Nový Agrocenzus teprve ukáže, zda se směr změnil, zrychlil, nebo zastavil.
Pouhých 832 podniků obhospodařuje téměř polovinu půdy
Poslední podrobný snímek z roku 2023 zahrnoval 33 166 zemědělských subjektů a 3 521 180 hektarů obhospodařované zemědělské půdy. Průměr připadal na 106,2 hektaru na subjekt. Samotný průměr však českou strukturu popisuje podobně nepřesně jako průměrná mzda místnost, v níž sedí jeden miliardář a desítky běžných zaměstnanců.
Podle prezentace ČSÚ k výsledkům roku 2023 existovalo jen 832 subjektů s výměrou nejméně tisíc hektarů. Představovaly přibližně 2,5 procenta všech sledovaných subjektů, ale obhospodařovaly 45 procent zemědělské a 52 procent orné půdy. Při použití zaokrouhleného podílu 45 procent jde asi o 1,58 milionu hektarů, v průměru přes 1 900 hektarů na jeden takto velký podnik.
Na opačném konci bylo téměř 24 tisíc subjektů s méně než 50 hektary. Tvořily zhruba 73 procent všech hospodářů, ale připadalo na ně jen osm procent zemědělské a pět procent orné půdy. Česko tedy současně má mnoho menších farem a mimořádně silnou skupinu velkých podniků. Jedna věta neruší druhou. Právě jejich souběh vysvětluje, proč údaj 106 hektarů nevystihuje farmu, kterou bychom mohli označit za typickou.
Hlavní zjištění: podíl 45 procent popisuje obhospodařování, nikoli vlastnictví. Velký podnik může pracovat převážně na propachtované půdě. Zaměnit tato dvě slova by z dat udělalo tvrzení, které ČSÚ nepublikoval.
Patnáct procent subjektů pracuje na sedmdesáti procentech půdy
Rozdělení podle právní formy ukazuje stejnou strukturu z jiného směru. V roce 2023 bylo 28 037 subjektů fyzických osob a 5 129 právnických osob. Fyzické osoby tedy tvořily 84,5 procenta sledovaných hospodářů, právnické pouze 15,5 procenta. Půda se ale dělila opačně.
Právnické osoby obhospodařovaly 2 440 813 hektarů, což je podle mého přepočtu 69,3 procenta veškeré sledované plochy. Na fyzické osoby připadalo 1 080 368 hektarů neboli 30,7 procenta. Průměr právnické osoby činil 475,9 hektaru, průměr fyzické osoby 38,5 hektaru. Právní forma sama nic neříká o kvalitě hospodaření ani vztahu ke krajině, ale velmi dobře ukazuje, kde leží většina půdní kapacity českého zemědělství.
Od roku 2000 přibylo právnických osob o 77,8 procenta, především společností s ručením omezeným. Jejich průměrná výměra se přitom snížila z 929,5 na 475,9 hektaru. To je důležitá brzda jednoduchého příběhu o neustálém slučování: počet právnických subjektů roste a jejich průměr klesá, zatímco největší velikostní skupina stále drží obrovský podíl půdy. Struktura se mění více způsoby současně.
České zemědělství stojí hlavně na pronajaté půdě
Zemědělské subjekty v roce 2023 vlastnily 28,2 procenta půdy, kterou obhospodařovaly. Zbývajících 71,8 procenta měly v pachtu. Evropský průměr připachtované půdy činil podle srovnávacího letáku ČSÚ 46,7 procenta. Český podíl byl o 25,1 procentního bodu vyšší a přibližně jedenapůlkrát tak velký.
Proti roku 2000 se vlastnická pozice hospodařících subjektů výrazně posílila: tehdy jim patřilo jen osm procent obhospodařované půdy. Ani dnešních 28,2 procenta však nemění základní obraz. To, kdo na poli hospodaří, bývá v Česku často někdo jiný než ten, kdo půdu vlastní.
Samotný podíl pachtu není automatickým důkazem problému. Pronájem může umožnit hospodařit bez obrovského kapitálu vloženého do nákupu půdy. Z agregovaného čísla ale nepoznáme délku smluv, stabilitu vztahu, výši pachtovného ani to, zda nájem podporuje dlouhodobé investice do konkrétního pozemku. Agrocenzus ukazuje konstrukci sektoru, nikoli kvalitu každé smlouvy.
Na jednoho plně zaměstnaného připadá skoro dvojnásobek hektarů
Mezi roky 2000 a 2023 klesl počet sledovaných zemědělských subjektů z 39 082 na 33 166, tedy o 15,1 procenta. Obhospodařovaná plocha se zmenšila jen o 2,8 procenta. Počet všech pracujících však spadl z 241 743 na 173 306 osob, o 28,3 procenta. Ještě výraznější změnu ukazuje přepočet na plně zaměstnané pracovníky neboli AWU: ze 174 262 na 95 174, o 45,4 procenta.
Z těchto údajů jsem spočítal, kolik půdy připadalo na jednu roční pracovní jednotku. V roce 2000 to bylo přibližně 20,8 hektaru, v roce 2023 už 37 hektarů. Nárůst činí 77,9 procenta. Opačným pohledem klesl počet jednotek AWU na sto hektarů z 4,81 na 2,70. Půda téměř nezmizela, ale lidské práce přepočtené na plný úvazek bylo výrazně méně.
Takový posun může souviset s výkonnější technikou, organizací práce, specializací nebo nákupem služeb. Sám o sobě však nedokazuje růst produktivity, přetížení lidí ani zánik konkrétních profesí. K tomu by bylo potřeba spojit strukturu s produkcí, náklady, pracovní dobou a využíváním externích dodavatelů. Číslo bezpečně říká jen to, že na stejnou výměru dnes připadá méně evidované práce.
Velké stroje neznamenají automaticky precizní zemědělství
ČSÚ v roce 2023 evidoval ve vlastnictví zemědělských subjektů 78 tisíc traktorů. Dvacet devět procent mělo výkon nad 100 kilowattů, tedy hrubým přepočtem asi 22 600 strojů. Pokročilé technologie v rostlinné výrobě používalo sedm procent subjektů a v živočišné výrobě osm procent.
Detail ukazuje, že robotiku vykázalo 1 126 subjektů, zařízení s variabilní změnou dávky nebo jiného parametru během práce 1 096 subjektů, přesný monitoring plodin 580 a zařízení pro odběr půdních vzorků 443. U velkých podniků byly podíly výrazně vyšší než u malých, což dává ekonomický smysl: drahé zařízení se snáz zaplatí na větší ploše.
Přesto vzniká pozoruhodný evropský kontrast. Podíl českých subjektů využívajících přesné zemědělství v rostlinné výrobě činil ve srovnatelném ukazateli 4,9 procenta, zatímco průměr EU byl 17,5 procenta. Česká hodnota dosahovala jen 28 procent evropského průměru. To ale neznamená, že 95,1 procenta farem nepoužívá žádnou digitální techniku; indikátor sleduje konkrétně vymezené postupy a jiný nástroj se do něj započítat nemusí.
Ve stejném letáku je Česko nad evropským průměrem v ekologicky obhospodařované půdě: 15,3 proti 10 procentům. Máme tedy sektor s nadprůměrně velkými podniky, vysokým podílem ekologické plochy a současně nízkým podílem subjektů ve sledovaném ukazateli precizního zemědělství. Právě tento zdánlivý rozpor bude patřit k nejzajímavějším kontrolám výsledků 2026.
Koncentrace nekončí u hektarů
Podniky s nejméně tisícem hektarů nechovaly pouze velkou část skotu. Připadalo na ně 76 procent dojených krav a 44 procent ostatního skotu. U drůbeže a prasat fungoval jiný model: subjekty bez půdy nebo s méně než deseti hektary chovaly 70 procent drůbeže a 53 procent prasat. Velký chov tedy nemusí být spojen s velkou výměrou; u halových provozů může být rozhodující kapacita budov, nikoli rozloha polí.
Od roku 2000 do roku 2023 se počet prasat propadl o 60 procent, ale počet jejich chovatelů o 84,3 procenta. U drůbeže klesl počet kusů o 20,2 procenta, zatímco počet chovajících subjektů o 77,3 procenta. V obou případech mizeli chovatelé rychleji než zvířata. To je další forma koncentrace, kterou pouhý údaj o celkovém stavu hospodářských zvířat neukáže.
České pole za třiadvacet let změnilo obsah
Agrocenzus není jen seznam hospodářů. Srovnání let 2000 a 2023 ukázalo, že plocha brambor klesla o 46,9 procenta, žita o 36,2 procenta a ječmene o 28,4 procenta. Naopak kukuřice na zrno přibylo 64,8 procenta a technických plodin 11 procent. Celková zemědělská plocha se změnila relativně málo, ale její vnitřní skladba se přeskupila výrazně.
Ani tento posun nelze z jedné tabulky vysvětlit jedinou příčinou. Působí ceny komodit, poptávka, živočišná výroba, osevní postupy, počasí, dostupnost techniky i pravidla podpory. Nový sběr může potvrdit pokračování trendu, ale příčinu bude znovu nutné hledat ve spojení s dalšími daty. Strukturální statistika dobře odpovídá na otázku co se změnilo, hůře na proč.
Výkaz se netýká každé zahrady ani slepice
Agrocenzus pracuje s prahovými hodnotami. Do rámce se může subjekt dostat například od pěti hektarů obhospodařované zemědělské půdy nebo dvou hektarů orné půdy. Stačí však splnit jedinou z dalších specializovaných podmínek: půl hektaru brambor, zeleniny či jahod, tři desetiny hektaru sadů, desetina hektaru vinic, sto metrů čtverečních zakrytých ploch nebo hub či alespoň 1,7 dobytčí jednotky.
Ani splnění prahu neznamená, že každý držitel záhonu automaticky obdrží formulář. ČSÚ mluví o vybraných zpravodajských jednotkách. Ty s aktivní datovou schránkou byly informovány jejím prostřednictvím; ostatní mohou být osloveny poštou, e-mailem, telefonicky nebo osobně. Všichni respondenti mohou použít Portál respondenta.
Nový elektronický formulář zobrazuje jen otázky týkající se konkrétního hospodářství a část údajů ČSÚ přebírá z administrativních zdrojů, které zemědělci už státu poskytli. Cílem je omezit dvojí vykazování. Povinnost ale zůstává povinností: vybraná jednotka musí požadované údaje dodat nejpozději 12. října.
Povinná statistika není veřejný seznam majetku
Šetření stojí na evropském nařízení, českém programu statistických zjišťování pro rok 2026 a zákonu o státní statistické službě. ČSÚ současně uvádí, že pracovníci jsou vázáni mlčenlivostí a důvěrnost údajů je chráněna. Smyslem výsledku není zveřejnit, kolik zvířat má konkrétní hospodář nebo komu pronajímá pole, ale vytvořit souhrnný obraz sektoru.
Výstup se předává Eurostatu, používá se při hodnocení zemědělských a agroenvironmentálních politik a aktualizuje zemědělský registr, z něhož vycházejí pravidelné statistiky. Data mohou ovlivnit debatu o podporách, technologiích, pracovní síle nebo ochraně půdy. Neznamená to však, že jeden zaškrtnutý řádek automaticky rozhodne o dotaci konkrétní farmě. Mezi statistikou, politickým návrhem a konečným pravidlem leží další rozhodování.
Pět výsledků které bude mít smysl hlídat v roce 2027
Koncentrace půdy Zda podíl 832 největších podniků a jejich 45 procent zemědělské půdy dál narostl, nebo se velikostní struktura stabilizovala.
Pracovní síla Zda dál klesá počet osob i ročních pracovních jednotek a kolik hektarů nově připadá na jednoho plně zaměstnaného pracovníka.
Technologická mezera Zda se český podíl precizního zemědělství přiblížil evropskému průměru a zda nové nástroje pronikly i do menších velikostních skupin.
Vlastní a propachtovaná půda Zda hospodařící subjekty dál zvyšují svůj vlastnický podíl, který mezi roky 2000 a 2023 stoupl z osmi na 28,2 procenta.
Zvířata a plodiny Zda pokračuje koncentrace chovů a ústup prasat, brambor, ječmene a žita, nebo se některý z dlouhých trendů obrátil.
Nejdůležitější bude nepomíchat tři různé příběhy
České zemědělství lze podle posledních dat popsat třemi současně pravdivými větami. Většinu subjektů tvoří fyzické osoby a farmy pod 50 hektarů. Většinu půdy však obhospodařují právnické osoby a mimořádnou část z ní několik stovek největších podniků. A většina půdy, na níž všichni hospodaří, jim vůbec nepatří, protože je propachtovaná.
K tomu se přidává méně lidí na téměř stejné ploše a zvláštní technologická kombinace: 78 tisíc traktorů, ale nízký podíl sledovaného precizního zemědělství; nadprůměrný podíl ekologické půdy, ale silná koncentrace některých chovů. Žádné jediné číslo není rozsudkem nad českým farmářem. Dohromady však tvoří velmi konkrétní profil sektoru, který se liší od romantického obrazu malé rodinné farmy i od zkratky, že celé Česko obdělává několik korporací.
Do 12. října budou vybraní zemědělci vyplňovat formuláře. Veřejnost pak bude zhruba rok čekat na zpracovaný výsledek. Pole se odevzdáním výkazu nezmění; změní se ostrost našeho obrazu. A snímek z roku 2023 už položil dost tvrdou otázku: zda země s 33 tisíci zemědělskými subjekty dokáže udržet lidi, rozšířit přesné technologie a zároveň nepřehlédnout, že téměř polovinu půdy obhospodařuje pouhých 832 podniků.
Anketa
Zdroje
ČSÚ Zahájení Agrocenzu 2026 — termín sběru, obsah šetření, elektronický formulář a účel výsledků.
ČSÚ Koho se šetření 2026 týká — prahové hodnoty půdy, specializovaných kultur a dobytčích jednotek.
ČSÚ Informační leták pro respondenty — harmonogram, evropská srovnání a praktický postup odevzdání výkazu.
ČSÚ Legislativa Agrocenzu 2026 — evropské a české právní základy, povinnost a ochrana důvěrnosti.
ČSÚ Hlavní výsledky Integrovaného šetření 2023 — subjekty, půda, plodiny, zvířata, pracovníci a změny proti roku 2000.
ČSÚ Souhrnné a strukturální údaje — přesné hodnoty výměry, právních forem a ročních pracovních jednotek.
ČSÚ Prezentace k výsledkům roku 2023 — velikostní skupiny, koncentrace půdy a zvířat, traktory a pokročilé technologie.
