Článek
V mobilu dnes zvládneme poslat statisíce korun, přihlásit se ke státu, podepsat dokument nebo ukázat elektronický doklad. Když ale přijde na samotný hlas ve volbách, český systém pořád stojí na papíru, obálce a fyzické urně. Na první pohled to působí jako technologický paradox.
Jenže digitalizace voleb a elektronické hlasování jsou dvě odlišné věci. Česko může převádět do informačních systémů seznamy, kandidatury, komunikaci úřadů nebo část administrativy, aniž by volič někdy odeslal svůj hlas přes internet. Ministerstvo vnitra to u připravovaného informačního systému říká úplně výslovně: nejde o nástroj elektronického hlasování a s jeho zavedením se nepočítá.
Digitální může být skoro všechno kolem hlasu. Hlas samotný ne
Tohle rozdělení je důležité. Elektronický registr kandidátů nebo rychlejší komunikace s obcemi řeší správu voleb. Internetové hlasování by naopak měnilo samotný volební akt: volič by musel být na dálku spolehlivě ověřen, jeho hlas by musel zůstat tajný, nesměl by jít změnit bez odhalení a zároveň by systém musel zabránit dvojímu hlasování.
U běžného internetového bankovnictví je cílem přesně vědět, kdo transakci provedl a kam peníze odešly. U voleb vzniká zvláštní kombinace opačných požadavků: stát musí vědět, že hlasoval oprávněný člověk jen jednou, ale současně nesmí být možné zpětně spojit konkrétního člověka s konkrétním hlasem. A výsledek musí být přezkoumatelný i v situaci, kdy část veřejnosti nevěří provozovateli systému.
Právě starší analytický materiál Ministerstva vnitra u elektronického hlasování vypočítává mimo jiné požadavek na tajnost, ochranu proti změně hlasu, vysokou úroveň autentizace a možnost ověřit správné započítání hlasů. Technicky tedy nejde jen o „uděláme web a přihlásíme se Identitou občana“.
Papír má jednu překvapivě moderní vlastnost: jde zkontrolovat bez počítače
Papírový hlas není automaticky bezpečný jen proto, že je papírový. I fyzické volby potřebují pravidla, komise, zapečetěné urny, kontrolu počtů a možnost napadnout výsledek. Jeho velkou výhodou je ale srozumitelná auditní stopa: hlas existuje jako fyzický předmět a jeho sečtení lze opakovat bez toho, aby člověk musel důvěřovat konkrétnímu programu, serveru nebo kryptografickému protokolu.
To je jiné než tvrdit, že počítače do voleb nepatří. Patří a už dávno v nich jsou. Výsledky se zpracovávají elektronicky, volební agenda se digitalizuje a stát připravuje další informační systémy. Jde spíš o to, kde má digitalizace skončit.
Rok 2026 přinesl docela výmluvnou ukázku opatrnosti
V červnu 2026 se ve Sněmovně řešil odklad části nového informačního systému správy voleb. V parlamentní debatě zazněla implementační a kybernetická rizika i nízká připravenost části obcí. Klíčové moduly se proto posunuly na volby konané po 31. prosinci 2027.
Tahle epizoda sama o sobě není argumentem proti internetovému hlasování – odložený systém neměl být elektronickou volební urnou. Je ale dobrým příkladem toho, proč je u volebního IT laťka jiná než u běžné služby. Když vypadne e-shop, zákazník objedná později. Když selže kritická část voleb ve správný den, důsledkem není jen technická reklamace, ale problém důvěry v celý výsledek.
Česko tedy není „bez digitalizace“. Jen nedigitalizuje poslední krok
Debata se často zjednoduší na souboj moderního mobilu a staromódní urny. Reálný systém je mnohem méně černobílý. Elektronické nástroje mohou pomoci před volbami i po nich, aniž by samotný tajný hlas opustil papír.
A právě to je současná česká volba. Ministerstvo vnitra s internetovým hlasováním v připravované reformě nepočítá. Není to důkaz, že e-volby nejdou nikdy bezpečně udělat. Je to rozhodnutí, že u nejcitlivějšího kroku zatím zůstává technologie, jejíž základní princip pochopí člen komise i volič bez technického manuálu: označit, vložit, zapečetit, spočítat a v případě potřeby přepočítat.
V zemi, kde telefon nahrazuje peněženku, občanku i pobočku banky, tak zůstává jeden z nejdůležitějších úkonů občana nápadně fyzický. Možná ne proto, že papír je modernější. Spíš proto, že u voleb není jediným cílem rychlost. Stejně důležité je, aby procesu rozuměl a mohl mu důvěřovat i člověk, který nevěří jediné řádce kódu.
Použité zdroje
Odkazy byly ověřeny při rešerši 7. 10. 2026. U časově citlivých údajů o legislativě a volební správě je před publikací vhodná finální kontrola aktuálního stavu.
[1] Ministerstvo vnitra: nový volební zákon; informační systém nebude e-hlasováním a s elektronickým hlasováním se nepočítá — https://mv.gov.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-pripravilo-novy-volebni-zakon.aspx
[2] Ministerstvo vnitra: analytický materiál k elektronickému způsobu hlasování a bezpečnostním požadavkům — https://mv.gov.cz/soubor/informace-o-elektronickem-zpusobu-hlasovani-pdf.aspx
[3] Poslanecká sněmovna, 2. 6. 2026: debata o odkladu klíčových modulů informačního systému správy voleb kvůli implementačním a kybernetickým rizikům — https://www.psp.cz/eknih/2025ps/stenprot/021schuz/s021015.htm
[4] Poslanecká sněmovna: základní popis organizace a průběhu voleb a tajného hlasování — https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=300
