Článek
Detail, který máme v ruce a často ho vůbec nevnímáme
Vezměte si českou stokorunu a přejeďte prstem po lícní straně. Některé části nejsou úplně hladké. ČNB u platného vzoru 2018 výslovně uvádí, že portrét, texty, hodnotové číslo a také hmatová značka pro nevidomé a slabozraké jsou tištěné z hloubky. Stejnou formulaci najdeme i u dalších nominálů. Není to tedy dekorace, která se jen náhodou zvedá nad papír, ale záměrný prvek bankovky. A ještě zajímavější je systém: stovky používají svislé pruhy, tisícové hodnoty vodorovné. Počet pruhů pak roste s nominálem.
Tenhle detail je na penězích desítky let, přesto ho většina vidících lidí nikdy cíleně nehledala.
Stovka má jeden svislý pruh, dvoustovka dva
Výukový materiál finančního vzdělávání shrnuje systém velmi jednoduše. Stokoruna má jeden svislý pruh, dvousetkoruna dva a pětistovka tři. U vyšších hodnot se orientace otočí: tisícikoruna má jeden vodorovný pruh, dvoutisícovka dva a pětitisícovka tři vodorovné pruhy.
Dává to logiku i bez znalosti portrétů. Člověk nejprve rozpozná orientaci — svisle znamená skupinu 100 až 500 Kč, vodorovně skupinu 1000 až 5000 Kč — a potom počet prvků. Starší padesátikoruna používala tři kolečka nad sebou, ale papírová 50 Kč už v běžném oběhu dávno není.
Hmatová značka je skutečný tiskový prvek, ne nalepený reliéf
ČNB popisuje hmatovou značku společně s portrétem a texty jako část provedenou tiskem z hloubky. U hlubotisku se barva nachází v prohlubních tiskové formy a při vysokém tlaku se přenáší na bankovkový papír. Výsledkem je charakteristický reliéf, který lze na čerstvé bankovce prstem vnímat.
Je důležité ho neplést se všemi ostatními reliéfními místy. Portrét nebo některé nápisy mohou být na omak také výrazné, ale speciální značka má konkrétní identifikační funkci pro nevidomé a slabozraké.
Papír ale obíhá. A právě tady přichází slabina
Systém má praktický problém: bankovka není předmět, který zůstane po vytištění ve vitríně. Mačká se, skládá, vlhne, projde tisíci rukama a povrch se postupně obrušuje. Starší vyjádření ČNB citované médii upozorňovalo, že u bankovek opotřebených oběhem hmatový vjem slábne a může prakticky zmizet.
Také text na Médiu od autorky se zrakovým postižením popisuje stejnou zkušenost: hmatové prvky existují, ale po opotřebení nejsou spolehlivým jediným způsobem rozlišení. V praxi proto pomáhá také rozdílná velikost bankovek nebo speciální šablona.
Rozměry nejsou stejné náhodou
České bankovky se liší délkou. Platná stokoruna má podle ČNB 140 × 69 mm, dvoustovka 146 × 69 mm a pětistovka 152 × 69 mm. U vyšší skupiny se zvyšuje i šířka: tisícikoruna měří 158 × 74 mm, dvoutisícovka 164 × 74 mm a pětitisícovka 170 × 74 mm. V obou skupinách tedy délka roste po šesti milimetrech.
Tím vzniká druhá cesta k orientaci. Reliéfní pruhy jsou rychlý vizuálně-hmatový kód, rozměry dávají další vodítko. Ani jeden prvek ale není dobré popisovat jako dokonale spolehlivou náhradu zraku v každé situaci.
Malý detail, který mění způsob, jak se na bankovku díváme
Když člověk zná systém, začne pruhy na bankovkách vidět okamžitě. Jeden, dva, tři svislé. Pak jeden, dva, tři vodorovné. Je to jednoduchý kód schovaný na předmětu, který většina z nás nosí v peněžence bez jediného zamyšlení.
A zároveň je dobrým příkladem toho, že přístupnost není jedna zázračná funkce. Hmatová značka pomáhá, ale opotřebení její účinek snižuje. Proto české bankovky kombinují více rozdílů najednou — reliéf, rozměr, velká hodnotová čísla a výraznou barevnost pro slabozraké.
Zdroje
• ČNB – 100 Kč, platný vzor 2018 — hmatová značka je uvedena mezi prvky tištěnými z hloubky; rozměr 140 × 69 mm
• ČNB – 1000 Kč, platný vzor 2008 — hmatová značka a rozměr 158 × 74 mm
• ČNB – 2000 Kč, platný vzor 2007 — hmatová značka a rozměr 164 × 74 mm
• Finanční vzdělávání – Jak dobře znáš české bankovky? — přehled: 100/200/500 = 1/2/3 svislé pruhy; 1000/2000/5000 = 1/2/3 vodorovné
• Médium.cz – Pomůcky a praktické rady pro zrakově postižené — praktická zkušenost s opotřebením hmatových prvků
