Článek
Ještě to není hotová gigafactory. Ale český projekt už není jen powerpoint
Umělá inteligence se v Česku během několika měsíců posunula z abstraktní debaty o budoucnosti k velmi konkrétní infrastruktuře. V Jílovišti jihozápadně od Prahy už probíhá výstavba velkého datového a výpočetního centra Českých Radiokomunikací. A právě tento projekt má být základem české kandidatury v evropské soutěži o takzvané AI Gigafactories.
Čerstvý impuls přišel 14. září. Výbor pro umělou inteligenci na Ministerstvu průmyslu a obchodu znovu řešil českou účast v evropské výzvě, využití AI ve veřejné správě i služby evropských AI Factories pro firmy a výzkum. MPO zároveň připomnělo, že Česko už uzavřelo s evropským podnikem EuroHPC dohodu o společném zadávání veřejných zakázek, která je pro účast v projektu důležitá.
Největší chyba by ale byla napsat, že Česko už svou gigafactory „má“. Nemá. Evropská soutěž je stále otevřená a uzávěrka přihlášek je 12. listopadu 2026. Vybrané projekty mají být oznámeny až v roce 2027. Co už ale fyzicky vzniká, je budova a energetické zázemí, které může být v případě úspěchu výrazně osazeno výkonnější technikou.
Aktuální český stav: MPO – Výbor pro umělou inteligenci, 14. 9. 2026
Co je vlastně AI gigafactory
Název zní jako továrna na roboty, ale ve skutečnosti jde o obří výpočetní infrastrukturu. Uvnitř nejsou výrobní linky, nýbrž desetitisíce až statisíce specializovaných AI procesorů propojených velmi rychlou sítí, úložišti a softwarem. Taková zařízení se používají pro trénování, dolaďování a provoz největších modelů umělé inteligence.
Evropská komise u gigafactories mluví o více než 100 000 pokročilých AI procesorech. To je zásadní rozdíl proti běžnému firemnímu serveru i proti klasickému datovému centru, které primárně hostuje weby, databáze nebo cloudové služby.
EuroHPC zároveň stanovuje, že každá vybraná gigafactory musí mít minimálně troj- až čtyřnásobek nejpokročilejších AI procesorů oproti dnešním nejsilnějším evropským AI Factories. Neřeší se tedy jen počet čipů, ale i elektrický příkon, síť, úložiště, chlazení, vodní hospodářství a energetická účinnost.
Evropské parametry: Evropská komise – AI Factories a AI Gigafactories • EuroHPC – otevřená výzva AI Gigafactories
Jíloviště už se staví. Evropské peníze by změnily hlavně měřítko
Podle dnešní rekonstrukce iROZHLAS.cz se v Jílovišti dokončují zemní práce a projekt už má generálního zhotovitele. České Radiokomunikace mají pro první fázi zajištěný příkon 50 megawattů. Pokud české konsorcium v evropské soutěži uspěje, budova se podle veřejných vyjádření nemá zásadně měnit; hlavním rozdílem by bylo množství a výkon instalovaných AI čipů.
Právě tady je rozdíl mezi jistotou a ambicí. Datové centrum v Jílovišti se staví tak jako tak. Gigafactory v evropském smyslu je ale vyšší úroveň projektu, kterou musí české konsorcium teprve vybojovat v konkurenci dalších evropských zájemců.
Evropská soutěž má vybrat až sedm gigafactories v nejméně sedmi členských státech. EuroHPC očekává, že po výběru v roce 2027 mají vítězné projekty začít fungovat přibližně do osmnácti měsíců. To českému cíli provozu během roku 2028 časově odpovídá, nikoli jej však automaticky garantuje.
Aktuální stav stavby a české kandidatury: iROZHLAS – AI gigafactory v Česku, 15. 9. 2026
Padesát megawattů není malé číslo: při plném výkonu 438 GWh ročně
Výkon AI se dnes velmi rychle mění v otázku elektřiny. Pokud by centrum o příkonu 50 MW běželo celý rok na plném výkonu, jednoduchý přepočet dává 438 000 MWh, tedy 438 GWh elektrické energie za rok. Je to teoretické maximum při nepřetržitém stoprocentním zatížení, ne předpověď skutečné spotřeby.
Výpočet je jednoduchý: 50 MW krát 24 hodin krát 365 dní. Skutečná spotřeba bude záviset na vytížení, účinnosti chlazení, technologiích i tom, zda se český projekt nakonec rozšíří na plný evropský rozsah.
Právě energie je jeden z důvodů, proč jsou AI centra ve světě stále častěji předmětem sporů. Nejde jen o účet za elektřinu. Velký příkon vyžaduje odpovídající připojení do sítě a chlazení musí řešit teplo, které procesory vyprodukují. Evropská výzva proto přímo požaduje energetickou i vodní efektivitu a principy cirkulárního provozu.
Kolik to může stát? Řádově desítky miliard, ale konečné číslo ještě není
Ve veřejné debatě se objevuje částka až kolem 100 miliard korun pro plně vybavený český projekt. Je ale potřeba ji číst jako pracovní odhad rozsahu, nikoli jako vysoutěžený rozpočet hotové stavby. Největší položkou nemusí být samotná budova, ale výpočetní technika a její následné obměny.
Evropský model je navíc postaven tak, že gigafactories mají být vedené průmyslem. EU počítá až s 10 miliardami eur veřejného evropského a národního financování a očekává, že tím odemkne nejméně dalších 20 miliard eur soukromých investic napříč Unií.
Pro českého daňového poplatníka je tedy důležité sledovat nejen titulkovou cenu, ale i strukturu financování: kolik ponese soukromé konsorcium, kolik český stát, kolik EU a jakou výpočetní kapacitu za veřejné peníze skutečně získají univerzity, firmy a stát.
Finanční rámec celé evropské iniciativy: Evropská komise – výzva AI Gigafactories, 30. 7. 2026
Co z toho může mít běžné Česko, když většina lidí nebude trénovat vlastní AI
Smysl takové infrastruktury není v tom, aby si každý občan pronajal tisíc grafických karet. Výpočetní kapacita má sloužit hlavně firmám, výzkumu, univerzitám a veřejnému sektoru, který dnes často musí nejvýkonnější AI služby odebírat ze zahraničí.
MPO právě v pondělí řešilo možnost centralizované podpory AI ve státní správě a využívání lokálních jazykových modelů. Praktický význam může být v tom, že citlivá data ze zdravotnictví, bezpečnosti nebo úřadů nebude nutné v takové míře posílat do infrastruktury provozované mimo Česko či Evropu.
Druhá rovina je ekonomická. Startup, který potřebuje pro trénink modelu desítky tisíc GPU hodin, dnes nemá stejnou vyjednávací pozici jako globální technologická firma. Evropská infrastruktura má právě menším firmám a výzkumným týmům otevřít výpočetní výkon, na který by samostatně nedosáhly.
Counter-check: vlastnit hardware ještě neznamená vyhrát závod o AI
Gigafactory je důležitá, ale sama o sobě z Česka technologickou velmoc neudělá. Největší AI ekosystémy stojí současně na čipech, softwaru, výzkumu, talentech, kapitálu, datech a firmách schopných výsledky proměnit v produkty.
I samotný analytik Jan Romportl v dnešním rozhovoru pro iROZHLAS označil českou ambici za dobré symbolické gesto, ale současně vyjádřil obavu, zda bude kapacita využívána efektivně. To je fér námitka. Nejdražší superpočítač je zbytečný, pokud kolem něj nevznikne dost projektů, lidí a služeb, které jej dokážou vytížit.
Druhá nejistota je technická. AI hardware zastarává extrémně rychle. Projekt, který má být plně v provozu v roce 2028, musí nakupovat čipy pro svět, který se mění po měsících. Výběr konkrétní architektury proto bude stejně důležitý jako počet procesorů na papíře.
Co bude následovat
Do 12. listopadu 2026: konsorcia podávají nabídky do evropské soutěže.
V roce 2027: má EuroHPC vybrat projekty, které získají status a veřejnou podporu AI Gigafactory.
Po výběru: EuroHPC očekává zahájení provozu vybraných zařízení přibližně do 18 měsíců.
V Jílovišti mezitím: pokračuje výstavba fyzického centra bez ohledu na to, zda český projekt v evropské soutěži získá plný gigafactory rozsah.
Verdikt: důležitější než slovo gigafactory bude to, kdo a k čemu výkon skutečně dostane
Česká kandidatura už není jen politické prohlášení. Existuje evropská výzva, česká vláda účast schválila, MPO uzavřelo potřebnou dohodu s EuroHPC a v Jílovišti se fyzicky staví centrum, které má ambici celý projekt nést.
Současně ale není důvod přeskakovat několik kroků. Česko zatím evropskou soutěž nevyhrálo, konečný rozsah není známý a veřejná část financování musí být poměřována s tím, jaký přístup získají české firmy, výzkum a stát.
Pokud projekt uspěje a bude skutečně využívaný, může být jednou z nejdůležitějších technologických investic v zemi za mnoho let. Pokud zůstane drahým skladem čipů bez dostatečného ekosystému, samotných sto tisíc procesorů nás nezachrání. Právě tohle bude po evropském rozhodnutí mnohem důležitější otázka než velikost nápisu AI na fasádě.
Zdroje
