Článek
19 miliard, 41 milionů dávek a číslo, které dnes bije do očí
Čísla zveřejněná dnes na základě odpovědi Ministerstva zdravotnictví ČTK jsou přesně ten typ statistiky, který vypadá jednoduše, ale bez kontextu snadno svádí k lacinému závěru. Česko od roku 2020 zaplatilo za vakcíny proti covidu-19 přibližně 19 miliard korun a odebralo zhruba 41 milionů dávek. V tuzemsku se podle ministerských dat aplikovalo necelých 19,6 milionu dávek, další přibližně čtyři miliony Česko darovalo jiným zemím.
Nejvýraznější údaj je ale jinde. Více než 18 milionů dávek v hodnotě asi osmi miliard korun bylo po uplynutí doby použitelnosti zlikvidováno. Když tato čísla přepočítám na podíl z celkového odběru, jde nejméně zhruba o 44 procent všech odebraných dávek. Osm miliard současně představuje přibližně 42 procent uváděných celkových nákladů.
To neznamená, že každá zlikvidovaná dávka stála přesně stejně nebo že osm miliard lze mechanicky označit za „vyhozené peníze“ bez dalšího vysvětlení. Smlouvy vznikaly v mimořádné situaci, ceny a typy vakcín se v čase lišily a součástí rozhodování byla i cena za jistotu dostupnosti. Zároveň ale platí, že konečný nepoměr mezi odebraným a skutečně použitým množstvím je obrovský a zaslouží si přesně spočítat.
Z 15,5 milionu dávek za rok na 228 tisíc. Poptávka se propadla o 98,5 %
Nejlépe celý příběh vysvětluje časová řada aplikovaných dávek. V roce 2021, kdy se očkování rozběhlo naplno, bylo v Česku podáno přibližně 15,49 milionu dávek. V roce 2022 už jen 3,10 milionu. Rok 2023 přinesl zhruba 424 tisíc dávek, rok 2024 necelých 319 tisíc a rok 2025 přibližně 228 tisíc.
Mezi roky 2021 a 2025 tak počet podaných dávek klesl přibližně o 98,5 procenta. To je zásadní číslo pro pochopení problému. Objednávky a dlouhodobé smlouvy vznikaly v době, kdy nikdo s jistotou nevěděl, kolik přeočkování bude potřeba, jak rychle budou přicházet nové varianty ani jak dlouho zůstane zájem veřejnosti vysoký. Skutečná poptávka se pak během několika let smrskla na zlomek pandemických hodnot.
Údaj za rok 2026 je ještě nižší, ale s ním je potřeba zacházet opatrně. Ministerstvo evidovalo k 27. srpnu 1552 aplikovaných dávek v tomto kalendářním roce. Hlavní očkovací období však přichází na podzim, takže srpnový stav nelze číst jako konečný výsledek celé nadcházející respirační sezony.
Pro novou sezonu má být 900 tisíc dávek. Minule se využila méně než třetina tohoto množství
Ministerstvo zároveň uvedlo, že pro sezonu začínající v září má být v Česku k dispozici 900 tisíc dávek. V končící sezoně se přitom využilo méně než třetina takového množství, tedy méně než 300 tisíc dávek. Právě tady se ukazuje, jak moc se dnešní plánování liší od pandemických let.
Aktuální ministerské informace nadále počítají s očkováním proti covidu jako s dostupnou součástí prevence a uvádějí vakcíny přizpůsobené aktuálně cirkulujícím variantám. Současně stát nově pracuje s průběžnými daty o respirační sezoně a proočkovanosti, což má umožnit reagovat na skutečnou poptávku rychleji než v prvních letech pandemie.
Evropa původní kontrakty měnila. Část povinných odběrů se změnila na opci
Důležitý kontext leží také na evropské úrovni. Evropská komise v roce 2023 oznámila změnu smlouvy s BioNTech-Pfizer právě proto, že se epidemiologická situace a potřeby členských států změnily. Dodatek snížil množství dávek, které měly státy povinně odebrat, část původně plánovaných dodávek po zaplacení poplatku převedl na volitelné objednávky a prodloužil dobu, během níž bylo možné vakcíny odebírat.
Komise tehdy otevřeně argumentovala tím, že na začátku pandemie bylo potřeba investovat ještě před jistotou, zda budou jednotlivé vakcíny účinné, a současně zajistit dostatečný objem pro celou Unii. To je fér připomínat i dnes: hodnotit rozhodnutí z roku 2020 pouze podle poptávky roku 2026 by bylo stejně zavádějící jako ignorovat miliardy korun spojené s dávkami, které nakonec nebylo možné použít.
Co vlastně znamená osm miliard za zlikvidované dávky
Při čistě ilustrativním dělení osmi miliard korun více než 18 miliony zlikvidovaných dávek vychází částka kolem 440 korun na dávku. Nejde však o skutečnou jednotkovou pořizovací cenu. Čísla jsou zaokrouhlená, různé kontrakty mohly mít rozdílné ceny a ministerský údaj osm miliard shrnuje hodnotu velkého balíku vakcín.
Smysl přepočtu je jiný: ukazuje měřítko. Osm miliard korun není statistická drobnost schovaná v pandemických účtech. Je to přibližně dvě pětiny z celkových 19 miliard, které stát podle dnešního souhrnu za covidové vakcíny zaplatil.
„Mělo se koupit méně“ zní jednoduše až zpětně
Při pohledu na dnešní čísla je snadné říct, že stát měl objednat výrazně méně. Jenže v letech 2020 a 2021 se rozhodovalo pod úplně jiným rizikem: nedostatek vakcín mohl znamenat zpoždění očkování v době vysoké nemocnosti, hospitalizací a úmrtí. V takové situaci má i rezervní kapacita hodnotu, přestože se nakonec celá nevyužije.
To ale neznamená, že se konečný účet nemá analyzovat. Právě naopak. Čísla 41 milionů odebraných dávek, necelých 19,6 milionu aplikovaných v Česku, zhruba čtyři miliony darovaných a více než 18 milionů zlikvidovaných umožňují poprvé velmi jednoduše vidět, jak se mimořádný nákup z vrcholu pandemie potkal s mnohem rychlejším propadem poptávky, než pro který byly původní smlouvy stavěné.
Verdikt: největší příběh není 19 miliard. Je to rychlost, s jakou zmizela poptávka
Částka 19 miliard korun je nejsilnější titulek. Pro mě je ale zajímavější jiný údaj: mezi roky 2021 a 2025 klesl počet aplikovaných dávek přibližně o 98,5 procenta. Právě ten vysvětluje, proč může systém vytvořený pro nedostatek během několika let skončit s miliony dávek navíc.
Výsledek proto není argumentem ani pro bagatelizaci pandemie, ani pro zametení konečného účtu pod koberec. Je to účet za rozhodování v nejistotě. A protože nová očkovací sezona začíná už v září, nejdůležitější otázka pro stát už není, co mělo být objednáno před pěti lety, ale zda dnešní smlouvy dokážou mnohem přesněji kopírovat skutečný zájem a zároveň udržet rezervu pro případ, že se epidemiologická situace znovu změní.
Metodika a omezení
Čerstvé údaje o 19 miliardách korun, 41 milionech odebraných dávek, více než 18 milionech zlikvidovaných dávek a jejich hodnotě osm miliard korun pocházejí z odpovědi Ministerstva zdravotnictví pro ČTK zveřejněné 29. srpna 2026. Vlastní výpočty: 18/41 ≈ 43,9 %; 8/19 ≈ 42,1 %; pokles 15 488 361 dávek v roce 2021 na 228 396 v roce 2025 ≈ 98,5 %. Protože vstupní údaje o odebraných a zlikvidovaných dávkách jsou uváděny zaokrouhleně („zhruba“, „více než“), jsou i procenta ilustrativní, nikoli účetní audit.
Zdroje
