Článek
Nejhorší zvuk venku často nevydává okolí, ale samotný vzduch
Mikrofon venku může mít dokonale klidnou scénu před sebou a přesto nahrát hlasité dunění. Stačí, aby na jeho kapsli nebo vstupní otvory dopadal nepravidelný proud vzduchu. Nárazový vítr vytváří rychlé tlakové změny a turbulence, na které je mikrofon citlivý. Výsledkem není „zvuk větru“ v romantickém smyslu. Často je to hluboké bouchání, hučení a přetížení, které může dialog úplně zakrýt.
Proto venkovní mikrofony vypadají, jako kdyby na ně někdo nasadil kus plyšáka. Umělá srst není módní doplněk. Je to první část systému, který má proudící vzduch zpomalit a rozptýlit ještě předtím, než se dostane k citlivé části mikrofonu.
Dlouhá vlákna rozbijí jeden náraz na spoustu menších
Rycote u svých Windjammerů popisuje syntetickou srst jako materiál určený k izolaci proti větru. RØDE používá u řady windshieldů kombinaci otevřené pěny a akusticky propustné umělé srsti. Smysl je jednoduchý: vítr už nedopadne přímo na malé místo kapsle jedním prudkým poryvem.
Vlákna se ve vzduchu pohybují a proud kolem nich ztrácí rychlost a jednotný směr. Za srstí navíc zůstává další vzduchová a pěnová vrstva. Mikrofon tak není vystaven stejnému nárazu, jaký cítí člověk na tváři.
Pěna a „chlupy“ nejsou totéž
Na mikrofonech se často používá obyčejný pěnový návlek. Ten pomáhá proti lehkému větru a také proti proudům vzduchu při řeči, například explozivním souhláskám. Rycote u svých pěnových windshieldů uvádí použití pro lehký vítr a pop noise. Jakmile ale začne foukat výrazněji, přidává se přes pěnu nebo koš právě syntetická srst.
RØDE to ukazuje velmi prakticky v návodech: pro lehký pohyb vzduchu může stačit pěna, pro venkovní vítr doporučuje furry windshield. Nejde tedy o dvě různě vypadající verze stejné věci. Mají rozdílnou rezervu proti proudění vzduchu.
Blimp jde ještě dál: mikrofon schová do klidnějšího objemu vzduchu
U filmových shotgun mikrofonů může být ochrana větší než samotný mikrofon. Takzvaný blimp nebo koš vytvoří kolem kapsle fyzický prostor, přes který se náraz větru nerozšíří přímo. Na koš se potom ještě nasazuje chlupatý Windjammer. Rycote u modulárního systému uvádí, že kombinace koše a kožešiny může přinést velmi vysoký útlum větrného hluku.
Proto není přesné říkat, že „chlupy filtrují zvuk“. Cílem není elektronicky odstranit část nahrávky. Cílem je změnit proudění vzduchu fyzicky ještě před vznikem problému.
Ochrana proti větru má jednu nepříjemnou hranici: musí stále propouštět zvuk
Kdybychom mikrofon zavřeli do silné nepropustné krabice, vítr by ho sice netrápil, ale neprošel by ani užitečný zvuk. Výrobci proto zdůrazňují akusticky transparentní srst a pěnu. Ochrana musí proudění zpomalit, ale zároveň co nejméně změnit frekvenční charakter nahrávky.
I proto se různé windscreeny liší velikostí, délkou srsti a konstrukcí. Malý návlek na kamerový mikrofon řeší jinou situaci než plný koš na dlouhém filmovém shotgunu. Společná myšlenka je ale stejná: nejlepší okamžik pro boj s větrem je dřív, než jeho turbulence vůbec dorazí k mikrofonu.
Zdroje
• Rycote – Rode VideoMic Mini Windjammer — syntetická srst je navržena tak, aby omezila dopad větru na mikrofon
• Rycote – Mic Foams and Windjammers — pěna pro lehký vítr, Windjammer jako další ochrana ve vyšším větru
• RØDE – WS6 windshield — otevřená pěna + akusticky transparentní syntetická srst pro větrné podmínky
• RØDE – VideoMicro II User Guide — praktické rozlišení: pěna pro lehčí podmínky, furry windshield pro vítr venku
