Článek
Číslo 428 miliard korun samo o sobě působí jako vzdálená bankovní statistika. Teprve když se podíváme na tempo, začne být zajímavé. Česká národní banka uvádí, že čistá nová produkce spotřebních úvěrů ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhla 49,8 miliardy korun.
Ještě před několika lety byl průměr za celé čtvrtletí 22,6 miliardy. Náš přepočet tedy ukazuje, že současné tempo je přibližně 2,2krát vyšší. Nejde přitom jen o více půjček na běžnou spotřebu. ČNB ve své nové analýze upozorňuje, že růst se koncentruje hlavně do dlouhodobých neúčelových úvěrů a že v posledním období zesílila jejich souvislost s trhem bydlení.
To je důležitější pointa než samotný rekordní objem. Spotřebitelská půjčka totiž nemusí končit televizí nebo dovolenou. Část domácností ji může využívat i na výdaje spojené s bydlením – třeba na rekonstrukci, vybavení nebo část nákladů, které hypotéka sama nepokryje. ČNB ale zároveň zdůrazňuje, že dostupná data neprokazují, že by domácnosti plošně braly spotřební úvěr spolu s hypotékou.
428 miliard korun: spotřební úvěry už tvoří skoro šestinu bankovních půjček domácnostem
Na konci druhého čtvrtletí 2026 dosáhl podle ČNB celkový objem spotřebních úvěrů poskytnutých bankami 428 miliard korun. To představovalo 15,8 procenta všech bankovních úvěrů domácnostem.
Ještě výraznější je struktura těchto půjček. Přibližně 85 procent spotřebních úvěrů má splatnost delší než pět let. A asi tři čtvrtiny této dlouhodobé skupiny tvoří neúčelové úvěry – tedy půjčky, u nichž banka neurčuje, za co přesně musí klient peníze použít.
Pokud tyto dva zaokrouhlené podíly pouze orientačně vynásobíme, vychází řádově kolem 64 procent celého portfolia, tedy zhruba 270 miliard korun, na dlouhodobé neúčelové úvěry. Je to pouze náš ilustrační odhad z podílů zveřejněných ČNB, nikoli samostatná oficiální statistika centrální banky.
49,8 miliardy za čtvrtletí. Tempo se proti letům 2020–2023 více než zdvojnásobilo
ČNB porovnává dnešní situaci s obdobím 2020 až 2023. Tehdy činila čistá nová produkce spotřebních úvěrů v průměru 22,6 miliardy korun za čtvrtletí. Od roku 2024 už průměr vyskočil na 36,8 miliardy a letos ve druhém čtvrtletí dosáhl 49,8 miliardy.
• 49,8 / 22,6 = přibližně 2,20. Současné čtvrtletní tempo je tedy proti průměru let 2020–2023 asi 2,2× vyšší.
• Rozdíl činí 27,2 miliardy Kč za čtvrtletí, tedy zhruba +120 % proti tehdejšímu průměru.
• Při ilustračním rozpočítání 49,8 miliardy na 91 dní jde přibližně o 547 milionů Kč čisté nové produkce za den.
• Poměr nové produkce ke konečné spotřebě domácností se zvýšil z dlouhodobého průměru kolem 3 % na 4,3 %.
Právě poslední bod je podstatný. Půjčky nerostou jen proto, že domácnosti více utrácejí. Úvěrování roste rychleji než samotná konečná spotřeba. ČNB proto hledala, zda za částí tohoto rozdílu nemůže být i bydlení.
Hypotéka a spotřební úvěr rostou společně. To ale ještě není důkaz, že jedno financuje druhé
Od roku 2024 začala podle ČNB souběžně růst nová produkce hypoték i spotřebních úvěrů. Zrychlení pokračovalo během roku 2025 a na začátku roku 2026. Centrální banka zároveň uvádí, že rozdíl mezi úrokovými sazbami spotřebních úvěrů a úvěrů na bydlení klesl na historické minimum.
To vytváří logickou otázku: neberou si některé domácnosti vedle hypotéky ještě neúčelový úvěr na další výdaje kolem pořízení bytu nebo domu?
Odpověď zatím není jednoduché ano. Individuální data ČNB neukazují růst případů, kdy si stejný klient ve stejné bance sjednává současně hypotéku i spotřební úvěr. To však nevylučuje jinou banku, jiného člena domácnosti ani využití už existujícího neúčelového úvěru na výdaje související s bydlením.
Jinými slovy: vazba v datech zesílila, ale z korelace nelze udělat jednoduchý závěr, že Češi ve velkém obcházejí pravidla hypoték spotřebitelskými půjčkami. Takové tvrzení by současná data nepodporovala.
Půjčky táhnou auta, služby a dražší zboží. Potraviny v datech stejnou vazbu nemají
Analýza ČNB je zajímavá i tím, co s růstem úvěrů souvisí nejvíce. U měsíčních ukazatelů je silná vazba patrná u tržeb ve službách a u motorových vozidel. Kladný vztah má také nepotravinářské zboží.
Naopak celkové maloobchodní tržby tak výraznou souvislost nevykazují, zejména kvůli slabému vztahu u potravin. To dává ekonomický smysl: půjčka se častěji používá na auto, elektroniku, dovolenou nebo větší jednorázový výdaj než na běžný nákup rohlíků a mléka.
Co to znamená pro běžnou domácnost: největší riziko není samotná půjčka, ale skládání závazků
Růst spotřebních úvěrů sám o sobě neznamená, že české domácnosti míří do dluhové krize. Vyšší mzdy, lepší spotřebitelská nálada i oživení trhu s bydlením mohou přirozeně zvýšit ochotu si půjčit.
Pro konkrétní domácnost je ale podstatné něco jiného: dlouhodobý neúčelový úvěr se snadno stane druhou pravidelnou splátkou vedle hypotéky, leasingu nebo kreditní karty. A právě tady se rozdíl mezi „mám na splátku dnes“ a „unesu všechny splátky pět let“ může velmi rychle rozevřít.
Pokud někdo spotřební úvěr skutečně používá na výdaje spojené s bydlením, měl by podle nás porovnávat ne pouze měsíční splátku, ale celkovou cenu úvěru, RPSN, délku závazku a součet všech splátek domácnosti. Nižší měsíční částka při dlouhé splatnosti může působit příjemněji, ale celkovou cenu dluhu umí výrazně zvýšit.
Verdikt: 428 miliard není příběh o Češích, kteří se utrhli ze řetězu. Je to ale trend, který stojí za pozornost
Nejsilnější číslo nové analýzy ČNB není podle mého samotných 428 miliard korun. Je to změna tempa. Čistá nová produkce spotřebních úvěrů je proti průměru let 2020–2023 více než dvojnásobná a roste rychleji než samotná spotřeba domácností.
Současně se růst soustředí do dlouhodobých neúčelových půjček a jejich vývoj se v posledních letech více potkává s hypotékami. To ještě není důkaz problému ani obcházení pravidel. Je to ale přesně typ signálu, který dává smysl sledovat dřív, než se z něj případný problém stane.
Pro čtenáře je z toho nakonec praktičtější poučení než velké makroekonomické číslo: u dlouhodobé půjčky není nejdůležitější, zda banka peníze pošle. Důležitější je, kolik dalších závazků už domácnost má a co s rozpočtem udělá součet splátek v okamžiku, kdy přijde horší měsíc.
Zdroje a ověření
