Článek
Na spodní části běžné kancelářské sešívačky bývá malý kovový plíšek se dvěma odlišně tvarovanými dvojicemi drážek. Většina lidí ho nikdy neotočí. Přitom právě tenhle díl rozhoduje o tom, kam se po průrazu papíru vydají obě nožičky sponky.
V základní poloze se nožičky stáčejí dovnitř a vzniká klasické pevné spojení. U modelů s reverzní kovadlinkou lze plíšek otočit a sponku nechat ohnout opačně, tedy s konci směřujícími ven. Výrobce Swingline tuto funkci označuje jako „pinning“ a přímo ji popisuje jako dočasné sešití, které se snadněji rozebírá.
Kovadlinka není jen podložka
Když sešívačku zmáčknu, horní mechanismus protlačí kovovou sponku skrz papír. Tím ale práce nekončí. Nožičky sponky dopadnou do profilovaných drážek v kovadlince a jejich tvar je donutí změnit směr. Kovadlinka tedy sponku nejen „zastaví“, ale aktivně ji vytvaruje.
Patenty na konstrukci kovadlinek popisují právě vedení nožiček po tvarovaných plochách během takzvaného clinchování. U jednoduché stolní sešívačky je princip dobře vidět i bez rozebírání: tvar drážky určuje, zda se nožičky po průrazu přiblíží k sobě, nebo se rozevřou.
Stapling versus pinning
Klasické sešití chce vytvořit spoj, který drží a při běžné manipulaci se sám neuvolní. Proto se nožičky ohnou dovnitř pod papír. Druhá poloha kovadlinky dělá něco jiného: konce sponky nechá směřovat ven. Takové spojení stále drží listy pohromadě, ale sponku lze obvykle snáz vytáhnout nebo narovnat.
Právě proto výrobci používají slovo pinning – připíchnutí. Swingline u několika stolních modelů uvádí, že otočení kovadlinky vytvoří dočasnou sponku s konci směřujícími ven. Není to univerzální vlastnost každé sešívačky, ale u modelů s otočnou kovadlinkou jde o záměrnou funkci.
Třetí funkce je ještě jiná
U některých sešívaček se celé horní rameno otevře zhruba do roviny. Pak lze papír nebo plakát přisponkovat přímo k měkkému podkladu, třeba nástěnce. To je takzvané tacking a není to totéž jako otočení kovadlinky.
Rozdíl je jednoduchý: při „tacking“ se kovadlinka vůbec nepoužije, protože sponka zůstane v podkladu. Při „pinning“ papír stále leží na základně sešívačky, jen jiný profil drážek ohne nožičky opačným směrem.
Malý detail, který dává smysl až po otočení
Otočný plíšek na základně tak není výrobní relikt ani dekorace. Je to mechanický přepínač dvou způsobů zakončení stejné sponky. Jedna poloha je pro běžné pevné sešití, druhá pro dočasné spojení, které se má dát rozebrat s menším bojem.
Až budu mít před sebou vlastní sešívačku, stačí k ověření dvě dvojice stejných listů a dvě sponky. Rozdíl by měl být vidět na spodní straně během několika sekund – a přesně tam se ukáže, proč jsou na kovadlince dvě různé drážky.
Zdroje a prameny
• Swingline – Optima Desk Stapler — otevřít zdroj — výrobce uvádí reverzní kovadlinku a funkci pinning pro dočasné spojení se sponkami směřujícími ven
• Google Patents – US6925849B2 Stapler anvil — otevřít zdroj — technický popis role kovadlinky při vedení a ohýbání nožiček sponky
