Článek
Česká volební kampaň právě odemkla tajnou bonusovou stopu
Politické kampaně běžně obsahují billboard, debatu, leták a kandidáta, který se snaží nepůsobit, že stojí na billboardu jen proto, že mu to poradil marketing.
Jan Grolich měl navíc Pana Kšiltovku a song „Tý, tý, tý“.
A když už si člověk myslel, že tahle věc nemůže být divnější, přišlo vysvětlení autora.
Pan Kšiltovka to vůbec nezpívá.
Zpívá Pavel Helan, který Pana Kšiltovku napodobuje. Volební hit tedy obsahuje hlas člověka imitujícího alter ego jiného člověka, který je ve skutečnosti předsedou politické strany a hejtmanem.
Čeština pro tuto větu ještě nemá správný úřední formulář.
AKT I: lid si myslel, že zpívá Kšiltovka. Kšiltovka mlčel
Helan sám řekl, že ho baví, kolik lidí si myslí, že hlas patří Panu Kšiltovkovi.
Ve skutečnosti zpívá on a Grolichovo alter ego jen imituje přízvukem, který označil jako Brno-venkov.
Takže z pohledu posluchače: politik má alter ego. Alter ego má hlas. Hlas má jiný člověk. Jiný člověk napodobuje alter ego politika.
Tohle už není kampaň. To je matrjoška.
AKT II: nejdůležitější část refrénu vznikla v klášteře
A teď přichází část, kterou by scenárista normálně škrtl jako příliš absurdní.
Helan skládal nápady na dětském táboře v Kostelním Vydří. Na chodbě kláštera minul velký obraz svatého Jana Nepomuckého, kterého shazují do Vltavy.
Obraz spustil inspiraci k části textu o tom, že hejtmana v Praze hodí do Vltavy.
Ano. Virální volební song roku 2026 má kreativní brief z barokního mučednictví.
Marketingové agentury mohou zavřít notebooky. Klášterní chodba vyhrála.
AKT III: a ono to ještě doprovodilo rekordní výsledek
Grolich na Vyškovsku získal 63,34 procenta hlasů, tedy 37 071 hlasů, a senátorem se stal rovnou v prvním kole.
Podle statistik šlo o nejvyšší absolutní počet hlasů, který kandidát v prvním kole senátních voleb v historii samostatného Česka získal.
Netvrdím, že za to může song. To by byl přesně ten typ kauzality, po kterém začne statistika plakat.
Ale je nádherné, že jednu z nejviditelnějších kampaní provázel hit, jehož hlas nepatří postavě, o které si část publika myslí, že ho zpívá.
AKT IV: AI nebyla potřeba. Člověk zvládl deepfake analogově
Rok 2026 je plný debat o umělé inteligenci, syntetických hlasech a deepfakes.
Tady nebylo potřeba nic.
Stačil písničkář, který umí napodobit Pana Kšiltovku tak dobře, že publikum přijalo hlas jako jeho.
Analogový deepfake. Bez serveru. Bez promptu. Bez předplatného.
Jen člověk, mikrofon a Brno-venkov.
AKT V: česká politika se definitivně změnila v talentovou soutěž
Máme tanečky, refrény, alter ega, převleky a postavy, které by ještě před pár lety patřily do silvestrovského programu.
Jenže algoritmus chce krátký formát, zapamatovatelný zvuk a něco, co se dá poslat kamarádovi s otázkou „co to sakra je?“.
A „Tý, tý, tý“ přesně tohle splnilo.
Politický program si možná nepamatujete. Ten zvuk vám ale může v hlavě bydlet zdarma ještě týdny.
FINÁLE: kampaň vyhrála, realita odmítla vysvětlit pravidla
Příběh má všechno: vítězného kandidáta, virální píseň, fiktivní postavu, skutečného zpěváka, imitaci a inspiraci obrazem člověka házeného z mostu.
A to celé není scénář South Parku.
Je to česká senátní kampaň.
Pan Kšiltovka nezpíval. Volby ale stejně dostaly soundtrack.
Zdroje a ověření
