Článek
Kratom se v Česku nevešel mezi dva normální názory
Když se dnes řekne kratom, veřejná debata často připomíná hospodskou hádku, kde oba stoly vědí úplně přesně, jak to je. Na jednom sedí lidé, pro které je zelený prášek skoro heroin v sáčku. Na druhém zase uživatelé, kteří ho popisují jako trochu silnější kafe, a každý problém vysvětlí tím, že někdo prostě „neuměl dávkovat“.
Prvotním impulsem k tomuhle textu pro mě bylo satirické video MarleyKKT o závislosti na kratomu. [1] Ne proto, že bych chtěl video rozebírat scénu po scéně. Zaujala mě spíš jeho základní pointa: kolem kratomu se v Česku současně přehání směrem k démonizaci i k absurdní bagatelizaci.
Tak jsem od videa odešel a šel po datech. Policejní statistiky, zdravotnické přehledy, WHO, česká regulace a odborné práce ukazují obraz, který je méně efektní než televizní titulek, ale o dost zajímavější. Kratom není matcha s ego boostem. Zároveň není fér přeložit každé úmrtí „v souvislosti s kratomem“ jako jednoduchou větu „zabil ho kratom“.
„Kratom zabil 17 lidí.“ Číslo, které bez kontextu křičí víc, než říká
Na jaře 2026 se českým mediálním prostorem rozběhlo číslo 17. CNN Prima měla v titulku „Zabiják Kratom“, Novinky psaly o „tichém zabijáku“ a další média formulovala informaci tak, že kratom v Česku zabil sedmnáct lidí. [2][3]
Oficiální informace byla podstatně opatrnější. Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém uvedl, že u 17 úmrtí byl kratom přítomen a ve 13 případech zároveň další látky. Pozdější porovnání policejních dat s ÚZIS zvýšilo celkový počet na 19; ve čtyřech případech byl kratom jedinou zjištěnou psychoaktivní látkou. [4][5]
To není slovíčkaření pro toxikology. „Byl přítomen“, „úmrtí souviselo s užitím“ a „byl jedinou nalezenou psychoaktivní látkou“ jsou tři různé informace. Když někdo zemře po kombinaci více látek, alkoholu nebo léků, nelze bez dalšího přepsat laboratorní nález na jednoduchou větu o jedné příčině.
Současně ale není fér čísla obrátit naruby a tvrdit, že kratom s ničím nesouvisel. Čtyři případy, kde byl jedinou zjištěnou psychoaktivní látkou, jsou pořád bezpečnostní signál. A Policie ČR sama letos upozorňuje, že nejzávažnější následky často vznikají při kombinování více psychoaktivních látek. [6]
Působí na opioidní receptory. Tím ale farmakologie nekončí
Jeden z nejčastějších argumentů zní jednoduše: kratom působí na stejné receptory jako heroin, takže je to prakticky totéž. První polovina věty má reálný základ. Mitragynin a další alkaloidy kratomu skutečně interagují s μ-opioidními receptory. Druhá polovina už je zkratka.
Farmakologické přehledy popisují mitragynin jako opioidní agonistu s nižší účinností než klasické plné opioidní agonisty a zároveň upozorňují na působení i na další receptorové systémy. [7][8] Kratom proto může mít v nižších dávkách stimulační a ve vyšších dávkách více tlumivé či analgetické účinky. Z toho ale nevzniká vědecké rovnítko mezi kratomem a heroinem.
Stejně mimo je opačný slogan „jen silnější káva“. Kofein má jinou farmakologii a u kratomu je doložená tolerance, fyzická závislost i abstinenční syndrom. WHO popisuje u dlouhodobých uživatelů například podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, rýmu, bolesti svalů, průjem nebo sníženou chuť k jídlu; riziko roste s intenzitou a délkou užívání. [9]
Mediální panika není výmysl. Stačí si přečíst titulky
Problém českého mediálního pokrytí není v tom, že se píše o úmrtích, hospitalizacích nebo závislosti. To jsou legitimní témata. Problém začíná ve chvíli, kdy se kvůli dramatickému titulku smaže rozdíl mezi asociací a příčinou.
„Zabiják Kratom“, „tichý zabiják“ nebo titulek o odvykacích příznacích „jako heroin“ jsou přesně formulace, které z komplikovaného tématu dělají instantní morální pohádku. [2][3][10] Čtenář se dozví, že něco je strašné, ale už méně často proč, v jaké dávce, s čím dohromady a za jakých okolností.
Podobně opatrně je potřeba pracovat s policejní akcí KORUND. Ministerstvo vnitra uvedlo, že laboratoře analyzovaly přes 3 000 zajištěných vzorků a v 87 procentech našly nebezpečné syntetické psychoaktivní látky. [11] To číslo je alarmující, ale nelze ho převést na větu „87 procent kratomu bylo kontaminovaných syntetikou“. Kontroly zahrnovaly širší směs vysoce rizikových produktů, syntetické a semisyntetické kanabinoidy i nelegálně prodávaný kratom. [6]
Jedna drobná změna formulace a číslo začne znamenat něco úplně jiného. Přesně tohle je u drog problém: dramatický titulek často přežije mnohem déle než metodická poznámka pod tabulkou.
Jenže mladiství a závislost nejsou televizní výmysl
Kdybych skončil u kritiky médií, udělal bych stejnou chybu z opačné strany. Česká data opravdu ukazují, že kratom mezi mladými rozšířený je. Souhrnná zpráva o závislostech uvádí, že v pražském šetření z roku 2024 mělo s kratomem v posledním roce zkušenost 9 procent žáků devátých tříd a 24 procent středoškoláků; 11 procent středoškoláků uvedlo pravidelnější užívání. [12]
V celostátním ESPAD 2024 pak 53 procent šestnáctiletých uvedlo, že by kratom dokázali sehnat poměrně nebo velmi snadno. Čtyři z deseti vnímali jednorázový či dvojí experiment jako prakticky bezrizikový. [12]
Nemocnice v Novém Jičíně letos na jaře popisovala opakované hospitalizace nezletilých po kratomu a dalších látkách; zdravotníci zmiňovali i kombinace s energetickými nápoji, alkoholem, THC, léky či benzodiazepiny. [13] Tedy zase stejná realita: problém existuje, jen se často nevejde do jedné titulkové věty.
Český kratom roku 2024 a roku 2026 nejsou stejný trh
Ještě nedávno se kratom prodával jako „sběratelský předmět“, ve večerkách, e-shopech i automatech. To byl systém, ve kterém se dalo zelený prášek koupit skoro stejně snadno jako energetický nápoj.
Od listopadu 2025 je kratom zařazen mezi psychomodulační látky. Legální prodej je vázán na licenci, specializované prodejny a věkovou hranici 18 let; automaty jsou zakázané. [14]
Změnila se i kontrola produktu. Vyhláška omezuje běžné balení kratomu na 50 gramů a stanoví limity mitragyninu i 7-hydroxymitragyninu. Státní zdravotní ústav zároveň popisuje laboratorní kontroly šarží, které sledují aktivní alkaloidy, mikrobiologickou kontaminaci, těžké kovy nebo polycyklické aromatické uhlovodíky. [15][16]
To je podle mě zásadní detail. Když někdo dnes vytáhne historku o prášku koupeném před lety z automatu nebo od anonymního prodejce a použije ji jako obraz dnešního legálního trhu, míchá dohromady dvě regulačně odlišné reality.
Současně se pravidla znovu řeší. Vláda v září 2026 schválila návrh tzv. Lex Kratom, který má zvýšit věkovou hranici na 21 let, zrušit internetový prodej a zavést další kontrolní a daňové prvky. [17] K 1. říjnu jde ale stále o návrh ve Sněmovně, ne o už účinnou změnu.
Zákaz může vytvořit černý trh. Ale není to fyzikální zákon
Zastánci regulace často varují, že úplný zákaz by část trhu jednoduše přesunul do ilegality. To není vymyšlená strašidelná historka. Na srpnovém jednání vládní Rady pro koordinaci politiky v oblasti závislostí se riziko přesunu části prodeje do nelegální sféry při zpřísnění pravidel opravdu diskutovalo. [18]
Jenže ani tady neexistuje magické rovnítko. Dopad zákazu nebo omezení závisí na vymáhání, ceně, dostupnosti legálních alternativ, chování uživatelů a mnoha dalších faktorech. Poctivá věta tedy zní: černý trh je riziko, které stát musí do rovnice započítat. Ne: zákaz automaticky všechno zhorší.
Stejně tak neplatí opačná pohádka, že přísnější pravidlo samo vyřeší problém. Policie letos opakovaně nacházela nelegální prodej i po spuštění licencovaného systému. [6]
Závislost není mentální slabost. Ale ani jedno tlačítko v mozku
Na internetu se pořád dokola objevuje věta, že kdo se stal na kratomu závislý, prostě „neměl vůli“. Medicínsky je to líné vysvětlení. Kratomová závislost a abstinenční syndrom jsou v odborné literatuře popsané a riziko roste hlavně s vysokou frekvencí, dlouhou dobou užívání a eskalací dávek. [9][19]
Zároveň je příliš jednoduché vysvětlovat závislost větou, že mozek „přestane vyrábět dopamin“. Chronické užívání psychoaktivních látek může měnit odměnové okruhy, citlivost receptorů a chování člověka, ale neurobiologie není vypínač ON/OFF. U kratomu navíc zůstává část mechanismů závislosti nedostatečně prozkoumaná. [8][19]
Stejnou opatrnost bych držel u romantizace tradičního užívání v jihovýchodní Asii. Je dobře doložené, že se kratomové listy tradičně žvýkaly nebo připravovaly jako nápoj, často v pracovním kontextu. [20] To ale samo o sobě neříká, že dnešní prášek, koncentrované extrakty a vysoké opakované dávky jsou automaticky bezpečné.
Pomoc se závislostí nemá být trest
Ještě jeden problém v debatě podle mě stojí stranou samotného kratomu: stigma. Člověk, který přizná, že má problém s alkoholem, často slyší pochvalu, že s tím něco dělá. Když stejnou větu řekne o kratomu, část internetu mu vysvětlí, že je idiot, protože „stačilo si dávat míň“.
To nedává smysl. Pokud někdo ztratil kontrolu nad užíváním, nejrozumnější krok je začít problém řešit, ne čekat, až bude vypadat dostatečně tragicky na televizní reportáž.
Právní obava kolem řidičského průkazu přitom má reálný základ, ale je často podávána moc jednoduše. Řidič závislý na psychoaktivních látkách nebo pravidelně je zneužívající může být zdravotně nezpůsobilý k řízení. Samotné dobrovolné vyhledání pomoci nebo hospitalizace ale automaticky neznamenají odebrání řidičáku; způsobilost se posuzuje individuálně podle konkrétní diagnózy a stavu. [21]
Největší problém kratomu? Že kolem něj všichni potřebují jednoduchý příběh
Po přečtení desítek stran podkladů mi z celé debaty zůstává jedna věc. Kratom je dost rizikový na to, aby měl smysl regulovaný prodej, věkové omezení, laboratorní kontrola a dostupná pomoc se závislostí. Zároveň jsou jeho účinky a rizika dost komplikované na to, aby si nezasloužil titulky, které z každého toxikologického nálezu vyrobí jednoznačný rozsudek.
Démonizace a glorifikace jsou vlastně dvě varianty stejné lenosti. Jedna řekne „je to heroin“, druhá „je to kafe“. Obě tím přeskočí tu otravnou část, kde se musí řešit dávka, frekvence, kombinace látek, věk uživatele, kvalita produktu a konkrétní zdravotní stav.
A možná právě proto je kolem zeleného prášku tolik hluku. Ne proto, že by o něm neexistovala data. Ale protože data se blbě vejdou na šest slov do titulku.
Související vlastní článek
Aktuální legislativu jsem už samostatně rozebral zde: Kratom jen od 21 let a bez e-shopů. Vláda schválila zásadní zpřísnění pravidel
Zdroje a prameny
[1] MarleyKKT – JAK BÝT ZÁVISLEJ NA KRATOMU — prvotní impuls k tématu, nikoli hlavní faktický zdroj
[2] CNN Prima NEWS – Zabiják Kratom: Po užití legální drogy loni v Česku zemřelo 17 lidí — 20. 3. 2026
[4] iROZHLAS – Bém: 17 úmrtí, 13 případů s kombinací dalších látek — 28. 4. 2026
[6] Policie ČR – Kontrolní akce KORUND — kontroly, intoxikace, kombinace látek
[7] McMahon et al. – In vitro and in vivo pharmacology of kratom — opioidní aktivita mitragyninu a 7-hydroxymitragyninu
[8] Bowe & Kerr – Endogenous Opioid Activity as the Mechanism of Action for Mitragyna speciosa — přehled farmakologie
[9] WHO Expert Committee – Critical review of kratom — závislost a abstinenční příznaky
[10] Novinky – Závislost na kratomu vzniká rychle a odvykací příznaky má jako heroin — příklad mediální formulace
[11] Ministerstvo vnitra – výsledky akce KORUND — výsledky kontrol zajištěných vzorků
[12] Národní monitorovací středisko – Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2025 — data ESPAD 2024 a užívání kratomu mezi mladými
[13] Novinky – děti a intoxikace kratomem v Novém Jičíně — 14. 5. 2026
[14] MPO – kratom a kratom extrakt na seznamu psychomodulačních látek — účinnost regulace od 12. 11. 2025
[15] Vyhláška č. 448/2025 Sb. o psychomodulačních látkách — limity balení a aktivních látek
[16] SZÚ – analýzy a osvědčení pro uvedení kratomu na trh — kontrola šarží
[17] Vláda ČR – návrh Lex Kratom — schválen vládou 14. 9. 2026, předložen Sněmovně
[18] Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí – jednání 19. 8. 2026 — diskuse o online prodeji a riziku černého trhu
[19] Decoding kratom: molecular mechanisms and epigenetic factors in use and dependence — systematický přehled mechanismů a mezer ve znalostech
[20] Traditional and non-traditional uses of Mitragynine (Kratom): A survey of the literature — tradiční vs. západní užívání
[21] Vyhláška č. 445/2024 Sb. – zdravotní způsobilost k řízení při závislosti na psychoaktivních látkách — individuální zdravotní posouzení a abstinenční období
