Článek
Upravená verze (spisovná, seriózní, o něco lidštější):
Vlak váží stovky tun a jeho motor zvládne utáhnout dlouhou soupravu. Přesto se na podzim může stát, že se do kopce sotva pohne. Cestující čekají, minuty naskakují a mezi důvody zpoždění se objeví slova, která znějí skoro komicky: listí na kolejích.
Taková drobnost ale dokáže železnici pořádně potrápit. Stačí tenká kluzká vrstva mezi ocelovým kolem a kolejnicí a výkon motoru je najednou k ničemu. Kola ho prostě nepřenesou na trať.
Z listí vznikne černý povlak
Spadne první list, vítr přinese další, déšť je přilepí na kolejnici a přes ně přejede vlak. Pod obrovským tlakem kol se listí rozmačká, přitlačí ke kovu a vytvoří tmavý, hladký povlak. Někdy vypadá jen jako zašpiněná hlava kolejnice.
Drží se překvapivě pevně. Výzkumníci zkoušeli, jak rozdrcené listy ovlivní kontakt kola s kolejnicí. Přilnavost prudce klesla a zůstala nízká i při dalším brzdění, přestože se část nečistot postupně odstranila.
Vlhko situaci ještě zhoršuje. Déšť, rosa a čerstvě napadané listí společně vytvoří podmínky, ve kterých kola snadno proklouznou. Proto se potíže nejčastěji objevují za sychravých podzimních rán.
Silnější lokomotiva sama o sobě nepomůže
Při rozjezdu musí vlak přenést tah motoru přes kola na kolejnice. Když je povrch kluzký, kola se začnou protáčet a souprava se buď vůbec nerozjede, nebo jen velmi pomalu. Nejvíce je to znát ve stoupání – motor zabírá, ale potřebný záběr mizí.
Při brzdění platí totéž, jen obráceně. Kolo má tendenci po kolejnici klouzat, takže strojvedoucí musí počítat s horšími podmínkami, brzdit dříve a jet opatrněji. Každá minuta navíc se pak snadno projeví ve zpoždění.
Podobné problémy zažila česká železnice v říjnu 2020. Kvůli špatné přilnavosti tehdy uvázly některé vlaky na horských tratích. Na Jesenicku nabraly spoje až 35 minut zpoždění a v úseku směrem na Železnou Rudu musel být jeden rychlík nahrazen autobusy.
Listí může zdržet i následující vlak
Kluzký povlak komplikuje i zabezpečovací zařízení. Na části sítě se používají kolejové obvody, které pomocí kolejnic a kol zjišťují, zda je úsek obsazený. Vrstva nečistot může elektrický kontakt výrazně zhoršit.
Zabezpečovací systém pak může vyhodnotit, že není bezpečné pustit další spoj. Vlak stojí u návěstidla, přestože přes problémové místo vůbec nejel. Cestující to vidí jen jako další zpoždění na informační tabuli.
Pomáhá písek i vysokotlaká voda
Proti kluzkým kolejím mají železničáři několik osvědčených postupů. Mnoho hnacích vozidel je vybaveno písečníky, které sypou písek přímo do místa kontaktu kola s kolejnicí. Zrnka písku zvýší přilnavost a pomohou při rozjezdu i brzdění.
V Británii každoročně vyjíždějí speciální čisticí vlaky. Vysokotlakou vodou odstraňují rozježděné listí z horní plochy kolejnic. Na rizikových místech se navíc používají přípravky s abrazivními částicemi. Tam, kde se problém opakuje, pomáhají také předpovědi počasí a cílená údržba okolních stromů.
Úplně odstranit podzim z tratí samozřejmě nejde. Stromy podél železnice zůstanou a při větru může za pár hodin napadat nová vrstva. O to důležitější je přizpůsobit jízdu skutečnému stavu kolejí.
Pár listů dokáže způsobit velký rozdíl
Listí na kolejích zní jako špatný vtip především tomu, kdo právě čeká na zpožděný vlak. Ze stanoviště strojvedoucího však podzim vypadá jinak. Motor může mít síly dostatek. Rozhodující je úzká plocha, kterou se kolo dotýká kolejnice.
Stačí několik průjezdů přes mokré listí a z nenápadné nečistoty se stane problém pro celou soupravu. Zpoždění se přitom nezastaví jen u jednoho vlaku. Často ho pocítí i cestující, kteří problematickým úsekem vůbec neprojížděli.
Zdroje
