Článek
Na konci srpna může vypadat situace jednoduše: škola skončila, člověk má brigádu a na účtu mu každý měsíc přistane několik tisíc korun. Jenže pro zdravotní pojištění není rozhodující samotné slovo „brigáda“. Rozhoduje druh dohody, výše příjmu a hlavně to, zda za člověka stále platí pojistné stát.
Právě tady vzniká překvapivá mezera. Od roku 2026 se člověk pracující na dohodu o provedení práce považuje pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance až od příjmu 12 000 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele. DPP za 9 000 nebo 11 999 korun tedy sama o sobě neznamená, že je otázka zdravotního vyřešená.
Pokud zároveň skončí státní kategorie studenta, člověk nezačne podnikat, není evidován na úřadu práce a nemá jiný důvod, proč by za něj platil stát, může se stát osobou bez zdanitelných příjmů. V roce 2026 to znamená 3 024 korun měsíčně. U brigády za 9 000 korun je to 33,6 procenta hrubé odměny.
Nejdřív je nutné rozlišit, jak škola skončila
Neexistuje jedno univerzální datum, kdy všem mladým lidem skončí status nezaopatřeného dítěte. U středoškoláka záleží na způsobu ukončení studia.
Kdo v květnu nebo červnu řádně složí maturitní či závěrečnou zkoušku a dál ve studiu nepokračuje, má za běžných podmínek zdravotní pojištění hrazené státem i během bezprostředně navazujících školních prázdnin, tedy do 31. srpna. Podmínky se týkají výdělečné činnosti a podpory v nezaměstnanosti během celých prázdninových měsíců. Pokud absolvent bezprostředně pokračuje na další škole ve stejném kalendářním roce, režim je příznivější.
Jiná situace nastává při zanechání střední školy v průběhu školního roku. VZP uvádí, že v takovém případě je člověk nezaopatřeným dítětem pouze do dne ukončení studia. Pokud naopak dokončí celý ročník až do 30. června a dál nepokračuje, může být při splnění podmínek považován za nezaopatřené dítě ještě do 31. srpna.
TŘI TYPOVÉ SITUACE U STŘEDNÍ ŠKOLY
• Řádná maturita / závěrečná zkouška v květnu či červnu: zpravidla až do 31. 8. při splnění podmínek.
• Zanechání studia během školního roku: pouze do dne ukončení studia.
• Dokončení celého ročníku do 30. 6. bez dalšího studia: při splnění podmínek může status trvat do 31. 8.
DPP má od roku 2026 ostrou hranici 12 000 Kč
Pro zdravotní pojištění se od 1. ledna 2026 člověk na DPP považuje za zaměstnance, pokud jeho měsíční příjem z dohody nebo součtu DPP u jednoho zaměstnavatele dosáhne 12 000 korun. Do 11 999 korun tato účast nevzniká.
U dohody o pracovní činnosti je hranice nižší: 4 500 korun měsíčně. U obou typů dohod proto nestačí vědět jen to, že člověk „někde pracuje“. Důležitá je přesná forma smlouvy a částka v daném měsíci.
Pokud příjem hranici nedosáhne a člověk už současně není státním pojištěncem, VZP výslovně upozorňuje, že se musí přihlásit jako samoplátce, pokud nespadá do jiné kategorie. To je zásadní rozdíl proti studentovi, za kterého stát pojistné stále hradí.
Při měsíční odměně z DPP ve výši 9 000 Kč člověk není pro účely zdravotního pojištění považován za zaměstnance. Pokud za něj zároveň neplatí pojistné stát a nespadá do jiné kategorie, může se stát osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a zdravotní pojištění si řešit sám. Částka 3 024 Kč v takovém případě odpovídá přibližně 33,6 % odměny 9 000 Kč.
Stejný princip platí při odměně 11 999 Kč. Ani zde ještě člověk není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, takže bez jiné pojistné kategorie může spadat do režimu OBZP. Částka 3 024 Kč představuje přibližně 25,2 % z odměny 11 999 Kč.
Při odměně 12 000 Kč už se situace mění. Člověk se pro účely zdravotního pojištění stává zaměstnancem a registraci i odvod pojistného řeší zaměstnavatel. Podle konkrétní situace se však může řešit také minimální vyměřovací základ a případný doplatek do minima. Překročení hranice 12 000 Kč tedy automaticky neznamená „levnější zdravotní pojištění“ — hlavní změnou je, že vzniká zaměstnanecký režim.
Největší past je právě prostřední řádek. Člověk může mít skoro dvanáctitisícovou brigádu, přesto z ní pro zdravotní pojištění nevznikne zaměstnání. Pokud už za něj zároveň neplatí stát a nemá jiného plátce, musí situaci řešit sám.
Naopak při 12 000 korunách vzniká zaměstnanecký režim a přihlášení i odvod pojistného řeší zaměstnavatel. U člověka, na kterého se vztahuje minimální vyměřovací základ, však může být nutný doplatek do minima. Právě proto je nebezpečné redukovat celé pravidlo na jednoduché „stačí vydělat dvanáct tisíc“.
OBZP v roce 2026 stojí 3 024 Kč měsíčně
Osobou bez zdanitelných příjmů se člověk stává tehdy, když po celý kalendářní měsíc nemá příjem ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti a současně za něj není plátcem pojistného stát. V roce 2026 je měsíční pojistné OBZP 3 024 korun.
Částka vychází z minimální mzdy 22 400 korun a sazby zdravotního pojištění 13,5 procenta. Samoplátce se musí u své pojišťovny do této kategorie přihlásit a pojistné hradit sám. Platba za konkrétní měsíc je splatná nejpozději do osmého dne následujícího měsíce.
Důležitý detail: OBZP se posuzuje po celých kalendářních měsících. Krátká mezera několika dnů mezi školou a nástupem do zaměstnání proto automaticky neznamená, že člověk musí zaplatit celý měsíc jako OBZP. Rozhodující je jeho postavení během celého kalendářního měsíce.
Od 1. září může být problém vidět až zpětně
Typický scénář je nenápadný. Absolvent má přes léto školní status vyřešený, v září si nechá malou DPP a nic dalšího neřeší. Výplata chodí, dohoda existuje, takže intuitivně může mít pocit, že je „zaměstnaný“. Jenže pokud zůstane pod hranicí pro zdravotní pojištění, zaměstnavatel jej z této DPP jako zaměstnance pro zdravotní pojištění nepřihlásí.
Pokud zároveň člověk není studentem, není na úřadu práce, nepodniká a nespadá do jiné státní kategorie, vznikne měsíc, za který není pojistné pokryté. Takové mezery se vyplatí řešit hned, ne až po dopisu od pojišťovny.
VZP doporučuje změny související se studiem aktivně ověřovat. Školy sice mají informační povinnosti, ale pojištěnec má rovněž povinnost oznámit rozhodné změny, typicky do osmi dnů. Prakticky tedy dává smysl po ukončení nebo přerušení studia zkontrolovat evidovaný status přímo u vlastní zdravotní pojišťovny.
Pět otázek, které si položit ještě před zářijovou výplatou
• Kdy přesně skončilo studium a šlo o řádné dokončení, dokončení ročníku, nebo zanechání během roku?
• Pokračuji bezprostředně na další škole, nebo už od září nejsem nezaopatřené dítě?
• Pracuji na DPP, DPČ, nebo v pracovním poměru?
• Dosáhne můj měsíční příjem hranice pro účast na zdravotním pojištění (DPP 12 000 Kč, DPČ 4 500 Kč)?
• Pokud ne, kdo je v daném měsíci skutečným plátcem mého zdravotního pojištění?
Verdikt: „mám brigádu“ není odpověď na otázku, kdo platí zdravotní
Největší zmatek nevzniká kvůli tomu, že by pravidla neměla žádná čísla. Naopak: čísla jsou velmi konkrétní. DPP 12 000 korun, DPČ 4 500 korun, OBZP 3 024 korun měsíčně. Problém je, že lidé často sledují jen to první číslo na výplatní pásce a ne svůj skutečný status u pojišťovny.
Po škole proto nestačí vědět, že člověk „něco vydělává“. U DPP za 11 999 korun může být z pohledu zdravotního pojištění stále samoplátcem, zatímco jediná koruna navíc mění režim dohody. Nejbezpečnější krok je banálně jednoduchý: před prvním celým měsícem mimo školu si ověřit, kdo přesně za ten měsíc pojistné platí.
POZNÁMKA K PŘESNOSTI
Text je obecný informační přehled podle pravidel platných v roce 2026. Konkrétní postavení může ovlivnit další zaměstnání, podnikání, evidence na úřadu práce, navazující studium, věk nebo jiná státní kategorie. Před změnou plátce je vhodné ověřit vlastní evidenci u zdravotní pojišťovny.
Zdroje
• VZP ČR – Student a zdravotní pojištění o prázdninách – řádné ukončení SŠ, prázdniny a září
• VZP ČR – Do kdy platí stát pojistné za studenta, který studium nedokončí – zanechání studia a dokončení ročníku
• VZP ČR – Změny u odvodů na zdravotním pojištění pro DPP a DPČ 2026 – DPP 12 000 Kč, DPČ 4 500 Kč
• VZP ČR – Platby zdravotního pojištění v roce 2026 – OBZP 3 024 Kč a minimální mzda 22 400 Kč
• VZP ČR – Kdy se provádí doplatek do minimálního vyměřovacího základu – doplatek u zaměstnanců s nižším základem
• MPSV – Nezaopatřené dítě – základní vymezení nezaopatřeného dítěte
