Článek
Začátek školního roku je za dveřmi a s ním se znovu rozjedou kuchyně, jídelny a bufety, ve kterých se každý den stravují tisíce pražských dětí. Čerstvá čísla pražské hygieny ale ukazují, že při letošních kontrolách byla zjištěná pochybení výrazně častější než před rokem.
Hygienická stanice hlavního města Prahy provedla v prvním pololetí 2026 celkem 206 kontrol ve školním stravování a dalších službách určených dětem. Závady našla při 41 z nich. To odpovídá 19,9 procenta všech kontrol.
Loni 9 %, letos skoro 20 %. Podíl se více než zdvojnásobil
Samotné číslo 41 nemusí bez kontextu říkat mnoho. Proto jsme ho porovnali s prvním pololetím 2025. Tehdy hygienici provedli 298 kontrol a pochybení zaznamenali ve 27 případech, tedy přibližně u 9,1 procenta kontrol.
Rozdíl je 10,8 procentního bodu. Relativně je letošní podíl kontrol s výhradou asi 2,2krát vyšší než před rokem.
Tady je ale důležité nepřeskočit omezení samotné statistiky. Hygienici letos rozšířili pozornost také na školní bufety, dětské skupiny, lesní školky a další provozy pro rodiny s dětmi. Sami proto upozorňují, že vyšší podíl závad nemusí znamenat, že se všechny klasické školní jídelny meziročně dramaticky zhoršily.
Nejčastěji úklid, údržba a skladování. Objevil se i hmyz
Podle hygieniků patřil mezi nejčastější problémy nedostatečný úklid. V některých případech byl spojený i s výskytem hmyzu. Kontroly narážely také na poškozené povrchy, odlupující se nátěry polic, nedodržování skladovacích podmínek a rizikové křížení čistého a nečistého provozu.
Právě poslední bod je důležitější, než zní. Pokud se v provozu nevhodně potkají čisté a nečisté činnosti, může dojít ke kontaminaci potravin, které už se před výdejem dále tepelně neupravují.
Hygiena v prvním pololetí uložila 12 pokut v celkové výši 81 tisíc korun. Jednoduchým dělením vychází průměr 6 750 korun na jednu uloženou pokutu. Nejde ale o tvrzení, že každá pokuta byla právě tak vysoká - jednotlivé sankce se mohly výrazně lišit.
Více než polovina nápojů byla nad doporučeným limitem cukru
Vedle klasických hygienických kontrol probíhal i samostatný monitoring složení jídelníčků. U 53 vzorků nápojů sledovali hygienici obsah cukru. Doporučený limit do dvou gramů cukru na 100 mililitrů splnilo pouze 26 vzorků.
Z toho jsme dopočítali opačnou stranu výsledku: 27 z 53 nápojů bylo nad doporučeným limitem, což odpovídá přibližně 50,9 procenta.
Je důležité použít správná slova. Nejde automaticky o porušení zákona ani o důkaz, že byly nápoje zdravotně nebezpečné. Hygienici zde sledovali plnění doporučené hodnoty pro složení školního stravování.
U polévek překročilo sledovaný limit soli 28 ze 45 vzorků
Ještě výraznější výsledek vyšel u soli v polévkách. Stanovenou koncentraci do 0,4 procenta splnilo 17 vzorků, zatímco 28 polévek limit překročilo.
To znamená, že nad sledovanou hodnotou bylo přibližně 62,2 procenta testovaných polévek. Jinými slovy: ve vzorku hygieniků nevyhověly z hlediska sledované koncentrace soli téměř dvě ze tří polévek.
Ani podnět rodiče automaticky neznamená skutečný problém
Hygienici zároveň prověřovali 18 podnětů veřejnosti týkajících se školních jídelen a dalších zařízení. Dva byly vyhodnoceny jako oprávněné a tři jako částečně oprávněné.
To je pět z osmnácti, tedy přibližně 27,8 procenta podnětů, u nichž se alespoň část výhrad potvrdila. Zároveň to ukazuje opačnou věc: samotná stížnost rodiče nebo zákazníka ještě není důkazem, že provoz skutečně porušuje pravidla.
Proč letošní číslo nevypovídá jen o klasických školních jídelnách
Největší chyba by byla vzít 19,9 procenta a napsat, že ‚každá pátá pražská školní jídelna je špatná‘. Takový závěr dostupná data nepodporují.
Kontrolní soubor totiž zahrnoval více typů provozů a hygienici sami připouštějí, že větší podíl odhalených problémů souvisí i s cílením na rizikovější segmenty. U menších provozů, dětských skupin nebo bufetů může být podle stanice problémem častější střídání personálu a nižší úroveň hygienického povědomí.
Správný závěr tedy zní jinak: v letošním kontrolním vzorku pražského školního a dětského stravování se závady objevovaly výrazně častěji než loni, ale část nárůstu může vysvětlovat změna skladby kontrolovaných zařízení.
Co z toho plyne před začátkem školního roku
Pro rodiče není praktické začít po těchto číslech automaticky nedůvěřovat každé školní jídelně. Většina kontrolovaných provozů výhradu nedostala - 165 z 206 kontrol skončilo bez uvedené závady.
Zároveň ale téměř dvacetiprocentní podíl problémových kontrol není číslo, které by šlo jen mávnout rukou. Zvlášť když se vedle provozních nedostatků ukazuje i vysoký podíl nápojů a polévek nad sledovanými hodnotami cukru a soli.
Nejrozumnější čtení dat je proto dvojí: není důvod vyvolávat paniku, ale je velmi dobrý důvod, aby kontroly pokračovaly. U stravování dětí je totiž rozdíl mezi ‚většinou v pořádku‘ a ‚vždy v pořádku‘ podstatně důležitější než u běžné restaurace, do které se dospělý může jednoduše rozhodnout příště nejít.
Verdikt: skoro každá pátá kontrola s výhradou je varovný signál, ne rozsudek nad všemi jídelnami
Čerstvá pražská data mají silný titulek, ale potřebují správný kontext. Ano, podíl kontrol s pochybením vzrostl z přibližně devíti na 19,9 procenta a je tedy více než dvojnásobný. Ano, u sledovaných vzorků byla nad doporučeným či stanoveným limitem více než polovina nápojů a polévek.
Současně však hygienici letos kontrolovali i jinou skladbu provozů a právě rizikovější segmenty mohly výsledek zhoršit. Nejde tedy o důkaz, že se přes noc zhoršila každá pátá školní jídelna v Praze. Je to ale dost silná připomínka, proč má pravidelný dozor nad místy, kde jedí děti, smysl.
Zdroje a metodika
