Článek
Číslo 50 282 Kč vypadá na první pohled jako velmi příjemná zpráva. Právě tolik činila podle Českého statistického úřadu průměrná hrubá mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku. Meziročně se zvýšila o 8,1 procenta a po započtení inflace reálně o 6,4 procenta.
Jenže vedle tohoto čísla stojí druhé, podstatně nižší. Minimální mzda je letos 22 400 Kč. Vzali jsme proto aktuální oficiální hodnoty a místo pouhého konstatování růstu jsme přepočítali, jak velká je mezi nimi skutečná mezera.
Minimální mzda nedosahuje ani poloviny celostátního průměru
Výsledek je jednoduchý: 22 400 Kč představuje přibližně 44,5 procenta průměrné mzdy 50 282 Kč. Rozdíl je 27 882 Kč hrubého každý měsíc. Za dvanáct měsíců jde o 334 584 Kč.
To samozřejmě neznamená, že člověk s průměrnou mzdou dostane o tuto částku více na účet. Obě hodnoty jsou hrubé a výsledná čistá mzda závisí na daních, odvodech a případných slevách. Pro srovnání samotné mzdové úrovně je ale rozdíl dobře čitelný.
Praha ten rozdíl ještě zvětšuje
Ještě výraznější je kontrast v hlavním městě. ČSÚ uvádí pro Prahu v prvním čtvrtletí 2026 průměrnou hrubou mzdu 67 945 Kč. Praha byla současně jediným krajem, který překročil celorepublikový průměr.
Minimální mzda tak odpovídá jen přibližně 33 procentům pražské průměrné mzdy. Rozdíl činí 45 545 Kč za měsíc, tedy 546 540 Kč za rok v hrubém vyjádření.
To není argument, že by všichni Pražané pobírali téměř 68 tisíc. Je to naopak dobrá připomínka, jak moc může průměr ovlivnit koncentrace velmi dobře placených zaměstnání.
Průměr není výplata typického Čecha
Tady je potřeba dát číslům brzdu. Samotný ČSÚ upozorňuje, že průměrná mzda nevypovídá o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Je to podíl celkových mzdových prostředků připadajících na jednoho zaměstnance.
Za běžných okolností proto pomáhá sledovat i medián, který ukazuje hodnotu uprostřed mzdového rozdělení. Pro první čtvrtletí 2026 ale aktuální hodnoty mediánu ČSÚ dočasně nezveřejňuje. Důvodem je změna datového zdroje po ukončení systému MPSV a čekání na nové Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.
To je zároveň důvod, proč bychom z aktuálních 50 282 Kč nedělali tvrzení typu „běžný Čech bere padesát tisíc“. Aktuální oficiální data nám takový závěr jednoduše nedovolují.
Růst minima letos lehce zaostal za růstem průměru
Minimální mzda vzrostla od ledna z 20 800 na 22 400 Kč, tedy o 1 600 korun. To odpovídá zvýšení přibližně o 7,7 procenta.
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí meziročně rostla o 8,1 procenta. Rozdíl v tempu je malý, ale zajímavý: v prvních letošních datech rostl celostátní průměr o něco rychleji než zákonné minimum.
Nejde o dokonalé srovnání stejné metodiky – minimální mzda je administrativně stanovená částka platná pro celý rok, zatímco průměr je statistika skutečně vyplacených mezd za čtvrtletí. Jako orientační pohled na to, jak se oba konce mzdové debaty pohybují, ale funguje.
Co si z toho odnést
České mzdy podle posledních dat skutečně rostou a po zohlednění inflace rostly i reálně. Samotná hranice 50 tisíc ale není důkazem, že se k ní přiblížila výplata každého zaměstnance.
Naopak naše přepočty ukazují, jak široké rozpětí se za jedním titulkovým průměrem skrývá. Minimální mzda je na 44,5 procenta celostátního průměru a v Praze pouze na třetině tamní průměrné mzdy.
Padesátitisícový průměr je tedy dobrá zpráva o vývoji mezd. Jako odpověď na otázku „kolik bere běžný Čech“ je ale stále příliš hrubým nástrojem.
Zdroje a metodika
