Hlavní obsah

Tramvaj v zatáčce píská, i když nebrzdí. Zvuk vzniká mezi kolem a kolejnicí

Foto: Pexels

Ostré kvílení v oblouku nevzniká nutně z brzd. V těsném oblouku se kolo a kolejnice vůči sobě nepatrně příčně smýkají; za určitých podmínek se kontakt rozkmitá a ocelové kolo začne hlasitě rezonovat.

Článek

Tramvaj projede rovně téměř bez nápadného zvuku a o pár metrů dál v ostrém oblouku spustí vysoké kovové pískání. Přitom řidič nemusí brzdit a na kolejích nemusí být žádná závada. Část typického kvílení totiž vzniká přímo v kontaktu kola a kolejnice, když se dvojkolí snaží projet oblouk, pro který jeho geometrie není dokonale „pohodlná“.

Železniční kolo se po kolejnici neodvaluje jako pneumatika auta po asfaltu. Dvojice kol je pevně spojená nápravou a v zatáčce musí obě kola současně projít trochu jinou dráhu. Kuželový tvar jízdních ploch umí část rozdílu kompenzovat, ale v těsném oblouku už vznikají i boční síly a drobné relativní pohyby v místě dotyku.

Kolo se nemusí viditelně smýkat, aby začalo kvílet

V odborné literatuře se používá pojem creepage. Neznamená to, že by celé kolo klouzalo po koleji jako zablokovaná pneumatika. Jde o malé rozdíly mezi ideálním čistým odvalováním a skutečným pohybem v kontaktní plošce. V ostrém oblouku může být výrazná hlavně příčná složka.

Klasický model wheel squeal popisuje, že se kontakt může dostat do režimu stick-slip: krátce drží, pak mikroskopicky sklouzne a znovu se zachytí. Tahle nestabilita dokáže rozkmitat samotné kolo. Kovové železniční kolo je přitom velmi účinný zářič zvuku, takže z malého kontaktního děje vznikne tón, který je slyšet přes celou ulici.

Proto je zvuk často čistý, vysoký a nepříjemný

Kvílení v oblouku není jen náhodné škrábání dvou kusů kovu. Pokud se rozkmitá určitý vlastní mód kola, hluk může mít výraznou tónovou složku - právě ten známý ostrý „pískot“. Pravděpodobnost a intenzitu ovlivňuje poloměr oblouku, rychlost, konstrukce podvozku a kola, stav kontaktních ploch i okamžitý koeficient tření.

To je také důvod, proč stejná zatáčka nemusí znít pokaždé stejně. Vlhkost, opotřebení, nečistoty, teplota nebo jiný typ vozu mohou změnit podmínky v kontaktu natolik, že se nestabilní kmitání jednou rozjede a podruhé téměř nevznikne.

Okolek může být další zdroj, ale není správné svést všechno na něj

V oblouku může dojít i ke kontaktu okolku kola s boční částí kolejnice. Ten také umí vytvářet výrazný hluk. Odborné práce ale rozlišují několik mechanismů a u klasického curve squeal je dlouhodobě hlavním vysvětlením právě nestabilní příčné chování na jízdní ploše kola. Jedna hlasitá zatáčka tedy nemusí mít pokaždé úplně stejný fyzikální původ.

Stejně opatrně je dobré zacházet s větou „tramvaj píská, protože má špatné brzdy“. Brzdy samozřejmě vlastní zvuky vytvářet mohou, ale typické kvílení, které se objeví přesně při průjezdu ostrým obloukem a zmizí po jeho opuštění, může vzniknout i při jízdě bez brzdění.

Praha proti hluku používá i mazací zařízení v obloucích

Dopravní podnik hlavního města Prahy při rekonstrukcích tramvajových tratí výslovně zmiňuje mazací zařízení kolejových oblouků jako jeden z prostředků pro snížení hluku a opotřebení. U Masarykova nádraží zároveň uváděl i úpravu poloměru oblouků. Obě věci dávají fyzikálně smysl: šetrnější geometrie snižuje boční namáhání a řízená úprava podmínek v kontaktu může omezit vznik nestabilních kmitů.

Neznamená to ovšem prosté „namazat koleje olejem“. U kolejové dopravy je tření zároveň zásadní pro vedení, rozjezd a brzdění, takže jde o cílená technická řešení pro konkrétní kontakt a konkrétní místo.

Známý zvuk je vedlejším produktem geometrie železnice

Kvílení tramvaje je jeden z těch městských zvuků, které člověk slyší celý život a snadno je přiřadí brzdám. Ve skutečnosti může být zajímavější: dvojkolí projíždí těsnou geometrií, v malé kontaktní plošce vznikají boční mikropohyby a celé ocelové kolo se může rozkmitat jako kovový rezonátor.

Proto tramvaj někdy píská právě uprostřed zatáčky, i když se její rychlost téměř nemění. Není to nutně známka závady. Je to slyšitelný důsledek toho, že dokonale čisté odvalování je v reálném ostrém oblouku spíš ideál než každodenní skutečnost.

Použité zdroje

Odkazy byly ověřeny při rešerši 9. 10. 2026. Před publikací 11. 10. provést krátký day-of recheck.

[1] Journal of Sound and Vibration - Wheel/rail noise, Part II: Wheel squeal - otevřít zdroj - klasický model kvílení v těsných obloucích: příčné creepage, stick-slip a rozkmitání železničního kola.

[2] Journal of Sound and Vibration - The application of dither to mitigate curve squeal - otevřít zdroj - novější otevřená práce shrnuje curve squeal jako samobuzené vibrace spojené se stick-slip chováním při bočním creepage.

[3] DPP - Rekonstrukce tramvajové tratě u Masarykova nádraží - otevřít zdroj - pražský praktický kontext: zlepšení poloměru oblouků a mazací zařízení mají snížit hluk i opotřebení kolejnic.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz