Hlavní obsah

Ty díry na kraji papíru nebyly odpad. Tak fungoval traktorový posuv jehličkové tiskárny

Foto: Pexels

Dlouhý pás papíru, odtrhávací okraje a pravidelné dírky bývaly symbolem počítačových sestav. Otvory měly velmi praktický úkol: ozubený „traktor“ díky nim držel papír přesně a posouval ho bez obsluhy.

Článek

Kdo zažil počítačové kanceláře osmdesátých a devadesátých let, pravděpodobně si vybaví jeden nezaměnitelný zvuk a jeden zvláštní druh papíru. Jehličková tiskárna rachotila po řádku a za ní se skládal dlouhý harmonikový pás. Po obou stranách měl pravidelnou řadu kulatých otvorů. Po vytištění se perforované okraje utrhly a vyhodily.

Ty díry ale nebyly výrobní odpad ani pomůcka pro snadné trhání. Byly součástí přesného podávacího systému. Ozubená kola nebo pásy s kolíky zapadly do otvorů a mechanicky táhly nekonečný papír tiskárnou. Proto se tomuto způsobu říká tractor feed – traktorový posuv.

Papír se neposouval jen třením

U běžného samostatného listu může tiskárna papír sevřít mezi válce a posouvat ho třením. U dlouhých formulářů je ale chyba o několik milimetrů po desítkách nebo stovkách řádků problém. Traktorový mechanismus používá pevně dané otvory v okrajích: kolíky do nich zapadají a udržují papír ve stejné vodorovné poloze.

Dobový přehled počítačových tiskáren z roku 1979 popisuje rozdíl přímo: tractor feed používá ozubená kola, která zabírají do otvorů po stranách papíru, zatímco friction feed drží list mezi válci podobně jako psací stroj. Souvislý pás tak mohl tisknout dlouho bez člověka, který by po každé stránce zakládal další list.

Harmonikové sklady nebyly jen kvůli skladování

Kontinuální papír byl mezi stránkami perforovaný a složený cikcak. Tiskárna tedy mohla přejít z jedné stránky na další bez zastavení. Po dokončení dávky se jednotlivé listy oddělily v příčných perforacích. Boční pásy s dírkami se pak odtrhly zvlášť.

To bylo ideální pro účetní sestavy, skladové výpisy, faktury nebo dlouhé programové listingy. Počítač mohl poslat stovky řádků najednou a tiskárna si sama „ukrajovala“ další část nekonečného pásu. U některých modelů byl traktor zabudovaný, u jiných šlo o přídavné zařízení.

Jehličky měly ještě jednu výhodu: uměly tlačit

Jehličková tiskárna vytváří znak údery drobných pinů přes barvicí pásku. To je hlučné a proti laseru hrubé, ale má to jednu vlastnost, kterou dnešní bezkontaktní tisk nemá: fyzický tlak. Díky němu bylo možné používat vícevrstvé formuláře a vytvořit několik kopií najednou.

Dokumentace Epsonu pro devítijehličkové a čtyřiadvacetijehličkové modely běžně uváděla kontinuální vícedílné formuláře. Některé tiskárny zvládaly originál plus několik karbonless kopií. Proto impact tiskárny nezmizely okamžitě s nástupem laseru: tam, kde se tiskly průpisy, skladové doklady nebo formuláře, měla jejich mechanická „nevýhoda“ praktickou cenu.

Proč musely být oba pásy nastavené správně

Traktor měl obvykle dvě nastavitelné sady kolíků – levou a pravou. Obsluha je posunula podle šířky papíru, nasadila první otvory a zavřela krytky. Když byly strany příliš daleko od sebe, papír se napínal; když byly příliš blízko, vlnil se a mohl vyskakovat z kolíků. I dnešní příručky Epsonu pro impact tiskárny ukazují stejný základní postup.

Dírky tak řešily něco, co dnes skoro nevnímáme. Moderní tiskárna si vezme jednotlivý list ze zásobníku, srovná ho senzory a gumovými válečky a po několika sekundách je hotovo. Starý počítač potřeboval spolehlivě vytisknout třeba noční dávku bez zásahu člověka. Mechanická řada otvorů byla jednoduché, levné a velmi účinné řešení.

Odtrhli jsme přesně tu část, která tiskárně pomáhala

Na stole nakonec zůstal čistý list a dva děrované proužky letěly do koše. Proto může dnes traktorový papír působit jako podivný relikt doby, kdy výrobci neuměli udělat normální okraj.

Ve skutečnosti byl ten okraj součástí pohonu. Tisková hlava dělala tečky, kolíky držely směr a harmonikové sklady dodávaly další a další stránky. Až po dokončení práce se technická část papíru utrhla – doslova jsme vyhodili „kolejnice“, po kterých stránka projela tiskárnou.

Použité zdroje

Odkazy ověřeny při rešerši 6. 10. 2026.

[1] Computer History Museum – dobový přehled tiskáren a vysvětlení tractor feed vs. friction feed — https://archive.computerhistory.org/resources/access/text/2019/12/102796714-05-01-acc.pdf

[2] Computer History Museum – dot matrix print head: solenoidy a jehly vytvářející řady bodů — https://www.computerhistory.org/revolution/input-output/14/356/1784

[3] Epson – Quick Reference Guide: zakládání kontinuálního papíru do push tractoru — https://files.support.epson.com/pdf/lq570e/lq570eqr.pdf

[4] Epson – FX-2190II: kontinuální vícedílné formuláře a push/pull tractor — https://epson.com/For-Work/Printers/Impact-Dot-Matrix/FX-2190II-N-Network-Impact-Dot-Matrix-Printer/p/C11CF38202

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz