Článek
Nejdřív přišla zpráva, která zněla děsivě
Na konci září se v okolí sibiřského Irkutsku začala skládat mozaika, která okamžitě přitáhla pozornost médií. Osmadvacetiletá Darja Šipilovová pracovala v Irkutském protimorovém výzkumném ústavu Sibiře a Dálného východu. Jde o zařízení, které se zabývá monitoringem a prevencí zvlášť nebezpečných bakteriálních a virových infekcí.
Podle prvních mediálních zpráv měla být 29. září hospitalizována s těžkým zápalem plic. O tři dny později, 2. října, zemřela. Právě její pracoviště a rychlost průběhu nemoci spustily nejhorší možnou interpretaci: plicní mor po laboratorní expozici.
V některých médiích se navíc objevilo tvrzení, že pracovnice předtím rozbila zkumavku se živým materiálem. To je ale přesně moment, kde se musí brzdit. Ruské úřady existenci laboratorní nehody popřely a Světová zdravotnická organizace dnes výslovně uvádí, že takový incident potvrzený není.
Ruské úřady zavedly opatření, jako kdyby si jisté nebyly
Podezření přesto nešlo jednoduše smést ze stolu. Regionální hygienická a protiepidemická komise svolala mimořádné jednání a lidé, kteří přišli se zemřelou do kontaktu, byli dohledáni a sledováni. První zprávy mluvily zhruba o dvou stovkách kontaktů.
Právě kontrast mezi uklidňujícími výroky a rozsáhlými preventivními kroky vyvolal další otázky. Pokud nešlo o mor ani jinou zvlášť nebezpečnou nákazu, proč tak důkladné trasování, testování a karanténní režim? Odpověď může být mnohem méně konspirační: zemřelá pracovala v instituci, která s rizikovými patogeny skutečně nakládá, takže i nejasná těžká pneumonie zaměstnance automaticky zasluhuje mimořádnou opatrnost.
WHO později uvedla, že ruské úřady provedly více než 5 500 laboratorních testů. U sledovaných kontaktů nebyly zjištěny vysoce nebezpečné patogeny a nikdo z nich během sledování nerozvinul odpovídající příznaky.
WHO: mor nebyl potvrzen. Ale nevíme, co ženu zabilo
Dne 10. října zveřejnila WHO vlastní souhrn případu. Jeho nejdůležitější věta je současně uklidňující i nepříjemná: mor se nepotvrdil, ale přesná diagnóza zemřelé stále chybí.
Podle informací, které Rusko poskytlo WHO, byla žena testována na širokou škálu infekcí včetně moru, chřipky, covidu-19 a dalších bakteriálních a virových původců. Vysoce nebezpečné patogeny se neprokázaly. Smrt byla proto klasifikována jako pneumonie neznámého původu.
WHO zároveň píše, že vzhledem k pracovnímu prostředí nelze laboratorní expozici úplně vyloučit, dokud nebude znám původce nemoci. To není potvrzení úniku. Je to přiznání, že bez diagnózy zůstává v příběhu zásadní prázdné místo.
Proč slovo „plicní mor“ vyvolalo takovou reakci
Mor není nemoc, která by zmizela se středověkem. Bakterie Yersinia pestis se stále přirozeně vyskytuje v některých populacích drobných savců a jejich blech. Nejčastější je dýmějová forma, ale plicní mor je mnohem nebezpečnější z hlediska přenosu mezi lidmi, protože se může šířit infikovanými respiračními částicemi při blízkém kontaktu.
Zároveň je tu důležitý rozdíl proti historickým epidemiím: mor lze léčit antibiotiky. Při včasné diagnóze a rychlé izolaci nakažených nejde automaticky o scénář nekontrolované pandemie. WHO proto v souvislosti se sibiřským případem nepovažuje riziko mezinárodního šíření za významné a nedoporučuje žádná omezení cestování ani obchodu.
A co údajný druhý nemocný?
Další vlna nervozity přišla se zprávami o možném druhém zaměstnanci s pneumonií. WHO si kvůli tomu vyžádala od Ruska dodatečné informace. Ruská strana existenci druhého souvisejícího případu popřela a WHO zatím neuvádí žádný potvrzený navazující případ těžké pneumonie spojený s touto událostí.
To je podstatné i pro hodnocení rizika. Kdyby šlo o snadno přenosnou infekci a kolem zemřelé vznikala další onemocnění, obraz by vypadal úplně jinak. K 14. říjnu žádný takový řetězec doložen není.
Největší problém není mor. Je to chybějící odpověď
Na tomto případu je nejzajímavější, jak rychle se veřejná debata rozdělila na dva extrémy. Jeden zní: „unikl mor z ruské laboratoře“. Druhý: „nic se nestalo, je po problému“. Ani jedno dnes není přesné.
Máme úmrtí mladé pracovnice laboratoře, která se zabývá vysoce rizikovými infekcemi. Máme těžkou pneumonii, mimořádná protiepidemická opatření a několik tisíc provedených testů. Nemáme potvrzený mor, nemáme důkaz probíhajícího šíření a nemáme potvrzenou laboratorní nehodu.
Ale také stále nemáme odpověď na nejzákladnější otázku: co Darju Šipilovovou skutečně zabilo.
Dokud nebude znám původce nemoci, případ zůstane zvláštní právě tím, že se v něm podařilo vyloučit řadu nejděsivějších možností, ale nepodařilo se vysvětlit samotné úmrtí. A u instituce, jejímž každodenním tématem jsou nebezpečné patogeny, je to dost velká mezera na to, aby ji WHO dál sledovala.
Co z toho plyne pro Česko
Pro českého čtenáře zatím není důvod k žádným mimořádným opatřením. WHO nevidí důkazy o pokračujícím přenosu a nedoporučuje omezení cestování. Případ je důležitější jako test transparentnosti a laboratorní bezpečnosti než jako bezprostřední epidemická hrozba pro Evropu.
Jinými slovy: titulek „mor v Rusku“ je lákavý, ale dnes by byl o krok dál než fakta. Přesnější je říct, že v ruském protimorovém ústavu zemřela mladá pracovnice na závažnou pneumonii neznámého původu, plicní mor se nepotvrdil a WHO stále čeká na definitivní vysvětlení.
Zdroje
