Článek
Zákulisí Abú Zabí: Rusové žijí v paralelní realitě
Jedním z nejsilnějších momentů vystoupení v Kodani bylo odhalení detailů z právě probíhajících rozhovorů ve Spojených arabských emirátech. Ukrajinský vyjednávací tým se tam setkává s americkými a ruskými protějšky, přičemž na místě jsou přítomni i poradci pro národní bezpečnost ze zemí E4 (Velká Británie, Francie, Německo, Itálie) a zástupci EU a NATO.
Podle Zelenského narazili ukrajinští vyjednávači hned první den na absurdní situaci: ruští vojáci a zpravodajci u stolu s naprostou vážností tvrdili, že ruská armáda již obsadila polovinu toho území Donbasu, které má přitom plně pod kontrolou Kyjev.„Je fascinující, jak to v našem digitálním světě funguje. Rusové si myslí – a prezentovali to tam –, že skutečně obsadili polovinu území Donbasu, kterou ve skutečnosti kontrolujeme my. Polovinu! To není jako jedna vesnice, je to obrovská část. Náš tým tam seděl a říkal: ‚Podívejte, nechápeme, jak o tom vůbec můžete mluvit, když máme videa, snímky, všechno, a jsou tam naši vojáci,‘" popsal Zelenskyj.
Podle ukrajinského prezidenta žije Vladimir Putin v odtržené informační bublině a Američanům slibuje, že do jednoho až tří měsíců obsadí celý východ Ukrajiny. Klíčové však je, že američtí zástupci na místě potvrdili ukrajinský odhad situace na bojišti, nikoliv ruskou fikci.
Co konkrétního může z Abú Zabí vzejít?
- Velká výměna zajatců: Diskutuje se o výměně ve formátu 1000 za 1000, případně až 1500 za 1500 osob. S touto agendou mají američtí zprostředkovatelé zamířit do Moskvy.
- Otázka území a Černého moře: Rusko nastolilo územní požadavky, avšak ty spadají výhradně do mandátu přímého jednání lídrů. Dalšími body agendy jsou energetická bezpečnost a deeskalační kroky v Černém moři.
- Nová evropská bezpečnostní architektura: Téma, které na stůl přinesla americká strana. Zelenskyj varoval, že pokud jde o návrat k Putinovým požadavkům z roku 2021 (kdy Moskva žádala faktické přepsání sfér vlivu v Evropě), jde o mimořádně nebezpečnou cestu. Postup musí být opačný: 1. Zastavit válku, 2. Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, 3. Teprve poté širší dialog o evropské bezpečnosti.
Vzkaz Kushnerovi a Witkoffovi: Tady nejde o parcely na Floridě
Zelenskyj se velmi přímočaře vyjádřil i k americkým vyjednavačům vyslaným Donaldem Trumpem – Jaredu Kushnerovi a Stevu Witkoffovi. Přestože ocenil určitý posun v jejich nejnovějších vyjádřeních a zdůraznil, že Ukrajina se bez americké podpory a bezpečnostních záruk neobejde, vymezil jasné červené linie.
Tou první je zacházení s ukrajinským územím jako s položkou v realitním katalogu.„Od samého začátku jsem se Stevem a Jaredem mluvil velmi jasně o tom, že toto je země našeho národa. Nejsou to nemovitosti. Není to o kilometrech čtverečních. Mluvíme o věcech, které jsou nesmírně citlivé pro lidi, kteří tam žijí a jejichž životy byly zničeny. Proto nemůžete mluvit stylem: ‚Podívejte, dva kilometry sem, dva kilometry tam.‘ Tady nejde o Floridu! Rusko nepřišlo na Floridu a neobsadilo tam lidem domy," zdůraznil Zelenskyj.
Druhým bodem střetu s Washingtonem je tzv. „naftová dohoda“ (diesel deal) a tlak USA, aby Ukrajina neútočila na ruskou ropnou a palivovou infrastrukturu výměnou za deeskalaci či částečné uvolnění sankcí. Zelenskyj otevřeně přiznal rozpor mezi americkým a ukrajinským pohledem: zatímco Washington sází na opatrnost, obchodní pobídky a uvolňování sankcí, Kyjev je přesvědčen, že na Kreml platí pouze síla. Posilovat ruskou ekonomiku během probíhající války zastavením úderů na rafinerie je pro Ukrajinu nepřijatelné.
Protiraketový štít Freya, švédské Gripeny a plán „Jak přečkat zimu“
Kromě vysoké diplomacie přinesla návštěva Kodaně a summit se severskými lídry (NB8) velmi hmatatelné vojenské a infrastrukturní výsledky:
- Protibalistická koalice Freya: V Kodani a Oslu vznikají společné kanceláře (složené z Dánů, Norů a Ukrajinců), které budou na denní bázi koordinovat výrobu radarů a naváděcích hlavic v 8 až 10 partnerských zemích. Cílem je ještě tuto zimu otestovat první protibalistický systém Freya přímo na Ukrajině a následně škálovat výrobu pro obranu celé Evropy.
- Boj s proudovými Šáhidy a příchod Gripenů: Starší letouny F-16 od Dánska a Norska už nyní slouží jako klíčová součást ukrajinské protivzdušné obrany, zejména proti novým, rychlým proudovým dronům Šáhid, ale vyžadují častou údržbu. Zelenskyj potvrdil, že v lednu či únoru by měly na Ukrajinu dorazit švédské stíhačky JAS-39 Gripen.
- Plán „Jak přečkat zimu": Severským lídrům předal ukrajinský prezident konkrétní seznam potřeb na zimu, který 19. listopadu představí i na summitu Koalice ochotných v Berlíně. Nejde v něm o přímé finanční dotace, ale o fyzické dodávky velkých objemů nafty a baterií pro velkokapacitní generátory v krizových centrech (zejména v těžce zkoušených městech jako Cherson, Charkov, Sumy a Dnipro) a o prostředky na fyzickou ochranu mostů přes řeku Dněpr.
Evropa potřebuje jednoho vyjednavače do konce listopadu
Zelenskyj rovněž apeloval na evropské státy, aby nejpozději do konce listopadu – ideálně už 19. listopadu na schůzce v Berlíně – vybraly jasného zástupce či úzkou skupinu lídrů, která bude mít mandát mluvit za celou Evropu u mírového stolu. Dosavadní praxe, kdy s Američany a Rusy komunikovali různí evropští politici a zpravodajci jednotlivě, už v nadcházející fázi vyjednávání nestačí.
Na závěrečnou otázku dánského křesťanského deníku Kristeligt Dagblad, zda by po vzoru křesťanského milosrdenství dokázal v Soudný den odpustit Vladimiru Putinovi, odpověděl Volodymyr Zelenskyj bez jediného zaváhání jedním slovem: „Ne.“„Oni nedokážou pochopit, že jsou agresoři. Nezabili abstraktní, ale velmi konkrétní počet lidí ve velmi konkrétních městech a způsobili spoustu mučení konkrétním lidským životům. Za tohle jen tak odpustit? Kdo jsem já? Jsem jen člověk, nejsem Bůh. Musí následovat trestní stíhání a vrazi se musí zodpovídat."
