Článek
Cestou na lyžování do Krušných hor jsme se zajeli podívat i k sousedům na německé straně. Měli jsme štěstí, že zrovna napadl první letošní sníh, a tak jsme se dočkali opravdu pohádkového zážitku. Hned za hranicemi nás okouzlilo lázeňské městečko Kurort Oberwiesenthal. Jeho dominantou je velká sjezdovka se skokanským můstkem, kde se konají významné mezinárodní závody. A hned pod ní dotváří atmosféru horského střediska nespočet hotýlků, penzionů a rodinných domků, v době adventu nádherně vyzdobených. Jedinečné kouzlo této výzdoby spočívá v používání tradičních dřevěných vyřezávaných svícnů za okny, jimiž září do daleka každý dům. Jsou také hlavním artiklem ve zdejších obchodech a jenom procházka kolem překrásných výkladů nabízí velké potěšení.
Dokonalý skanzen
Samozřejmostí jsou v tomto regionu, působícím jako dokonale zachovaný skanzen, vyřezávané vánoční pyramidy v různých velikostech, od maličkých až po obří. Většinou zdobí každé náměstí. Zasněžené, točící se figurky, umístěné ze všech stran, evokují Vánoce jako ze starých časů. Ty nám šťastnou shodou okolností obstaral i malý horský vláček, svítící a houkající do daleka či poštovní kočár, tažený koňmi. Ačkoliv byl všední den, na náměstíčku, lemovaném záplavou světýlek, bylo možné si na malém trhu i večer koupit něco dobrého a teplého k jídlu a pití a vychutnat si je u dřevěných, stylových domečků.
Konec pohádky
Jen co jsme při návratu zpátky přejeli hranice do Čech a zastavili se na Boží Daru, kde prý žije Ježíšek, najednou byl pohádky konec. Přestože má toto nejvýše položené horské město u nás také určité kouzlo, ve srovnání s Oberwiesenthalem působí ponuře. Výzdobě chybí jednotný styl, většina domů je zde prázdná, protože je od místních vykoupili přespolní, kteří sem jezdí pouze na víkend nebo o svátcích. Adventní trh se zde, jak jsme zjistili z plakátu, konal jen jediný den. Zato nelze přehlédnout novou, masívní výstavbu luxusních rezidencí, které zcela mění historickou podobu Boží Daru.
Dva odlišné světy
Ještě větší rozčarování pro nás znamenala cesta z hor přes Jáchymov. Kdysi druhé nejlidnatější a nejbohatší město v Čechách je smutnou přehlídkou zchátralých měšťanských domů, v jejichž sousedství byly bezohledně vybudovány paneláky. V oknech blikají barevná světla jako v lunaparku, každé je „vyšperkováno“ jinak, nepříjemný dojem umocňují nevkusné vietnamské obchody. Jako nečekaný zázrak uprostřed zmaru působí jen lázeňská část Jáchymova, nabízející díky areálu velkolepého čtyřhvězdičkového hotelu „Radiumpalác“ alespoň malé potěšení pro oči. Přemýšlíme, jak je možné, že se pár kilometrů od sebe, v hornické krajině, nedávno zapsané na prestižní seznam Unesco, nabízí dva, tak odlišné světy.
Adéla Hofmanová
Autorský text
