Článek
Proč koalice Spolu prohrála volby
Koalice SPOLU si ve volbách myslela na minimálně 25% výsledek, STAN byl při zemi a dostal se nad 10%. Vítězové voleb jsou však kromě ANO i Piráti. V minulých volbách se dostali na čtyři poslanecké mandáty, v těchto na 18. Nicméně ani tento zisk nepomohl k sestavení demokratické koalice, tzv. 101, jak to před volbami viděl Vít Rakušan.
Že SPOLU ostrouhá se tušilo už z předvolebních průzkumů. Realita voleb tedy zpečetila jejich odchod do opozice.
Důvody vidím tři.
Ten první, kontextový, patří k současné postmoderní době. Světová politika se odklání od systémových stran. Není pravice, levice, konzervativci, liberálové atd. Nesystémové strany rostou z nespokojenosti občanů a svými sliby na ni reagují. Pokud voliči chtějí například více peněz na důchody, nesystémová strana je slíbí. Ne proto, že je o tom hodnotově přesvědčena, ale proto, že bude mít u voličů úspěch a pokud se ji to podaří i jejich spokojenost. Jednoduše se tomu říká populizmus. Populizmus není nic nového, děje se v politice, ale i ve všedním životě. Například, když chce tří leté dítě další a další zmrzlinu a u toho brečí a řve, rodič má dvě možnosti. Koupit mu jí a mít (snad) spokojené dítě – to je populární řešení nebo mu jí nekoupit, protože ví, že mu další zmrzlina uškodí. To je však náročnější a nepopulistické. Nicméně současná postmoderní doba nemá čas na to obracet se vždy k zodpovědnosti a k hodnotám. Svět je fragmentovaný na výkřiky, zkratky, a snahu rychle zaujmout. Pro populizmus je to dobré podhoubí, ze které těží i hnutí ANO. SPOLU je systémová středopravicová koalice.
Druhým důvodem je cíl koalice před čtyřmi lety – odstranit od moci Babiše. Byl to zřejmý cíl. Předcházely mu statisícové demonstrace Milionu chvilek. Otevřelo se velké protibabišovské hnutí ze kterého koalice vytěžila své vítězství. Všichni, kteří nechtěli ANO u moci vložili svoji důvěru do vzniklé koalice.
A nakonec třetím důvodem byly komunikační nástroje, které přední členové SPOLU používali. O nedobře vedené komunikaci se v médiích mluví, ale vždy je to myšleno spíše tak, že koalice nedokázala dobře prezentovat své úspěchy. Zapomíná se na hlubší důvod, a to způsob komunikace konkrétních lídrů SPOLU. Mám na mysli ministra spravedlnosti Blažka, který nejen verbálně, ale i neverbálně představoval aroganci moci a papalášství, a ještě více necharismatického Stanjuru. Byl vidět jeho monotónní projev, málo čitelné emoce, chybějící vnitřní dynamika a autenticita. Je s podivem, že tato osobnost vedla kandidátku v Moravskoslezském kraji. A členové SPOLU do posledního dne tuto kandidaturu obhajovali. Zde byla nejvíce vidět ona komunikační bezzubost. To, že je potřeba měnit osobní projev nejlépe pochopil premiér Fiala, který porozuměl tomu, co se očekává od lídra. Ve svém projevu předvedl důraz, jasnější verbalitu…, ale bohužel pozdě. Až v předvolebním boji.
Strany koalice SPOLU nyní řeší, zda být společně v opozici. Možná by stálo za to vrátit se k otázce, co je vedlo k utvoření koalice. A jak jsou tyto motivy dnes aktuální.
