Článek
Současný český soudní systém, zdá se, čelí vážnému problému, který nelze ignorovat. Za posledních několik let, zejména od začátku pandemie covid-19, jsme svědky stále častějších rozsudků, které jsou pro veřejnost těžko stravitelné. Je to jako zkouška trpělivosti a zdravého rozumu pro každého, kdo se nějakým způsobem zajímá o právo a spravedlnost. Jak je možné, že někdo, kdo je obviněn z toho, že znásilnil a poté zabil jiného člověka, dostane jen podmínku? Jak je možné, že někdo, kdo roky držel jiného člověka zavřeného, bez základních lidských práv a důstojnosti, se vyhne dlouhému trestu a znovu dostane jen podmínku? A přitom, pokud někdo ve vzteku řekne vulgární slova nebo urážky na adresu jiného člověka, ale nikdy neudělá nic víc, okamžitě se dostává do vězení na dlouhou dobu za verbální agresi, která, pokud se podíváme na širší kontext, neohrožuje ani tak veřejný pořádek, ani bezpečnost společnosti.
Nezvyklé rozsudky a jejich důsledky
Pokud se podíváme na výše zmíněné případy, zjistíme, že takové rozsudky nejen že neodpovídají realitě, ale ještě více rozbíjejí důvěru občanů ve spravedlnost. Když lidé vidí, že někteří vrazi a násilníci dostanou nižší tresty než někdo, kdo prostě řekne něco nevhodného, začnou si klást velmi zásadní otázku: Jaký je smysl práva a spravedlnosti v této zemi?
Je těžké si představit, že by takový systém mohl dlouho fungovat bez vážných problémů. Jaké je poselství pro společnost, když násilníci a zločinci, kteří způsobili nevratnou škodu druhým lidem, dostanou od soudu mírné tresty, zatímco verbální prohřešky, často vyřčené ve stresu nebo na základě osobní frustrace, jsou trestány drakonickými sankcemi? Jaký signál to posílá běžnému občanovi, který se pokouší dodržovat zákony, pracovat a žít slušně? Je zcela zřejmé, že takové rozhodování podkopává samotnou důvěru v právní stát.
Důvěra občanské společnosti v stát a vymahatelnost práva
Pandemie covid-19 a související krizové situace jen zvýšily problémy, které byly v českém právním systému přítomné už dříve. Důvěra občanské společnosti v vymahatelnost práva a autoritu státu od roku 2020 klesla rapidně. Krizová opatření a vládní nařízení měla na občany silný dopad – na jedné straně byla omezená práva a svobody, na straně druhé se politické a právní rozhodnutí stala stále více nepředvídatelnými a spornými. Lidé, kteří si všimli, že některé rozhodnutí soudů a institucí nejsou v souladu se zdravým rozumem, začali postupně ztrácet důvěru ve stát jako takový.
A co se stalo dál? Kritika systému se začala zaměřovat nejen na politiku, ale i na samotnou spravedlnost. Když občané vidí, že se jejich názory a práva stávají druhotnými v porovnání s politickými zájmy, vzniká v nich pocit frustrace a bezmocnosti. Tento pocit ztráty důvěry ve stát je pak ideálním prostředím pro radikalizaci, kdy se stále více lidí odklání od oficiálních institucí a začíná hledat jiné, nezávislé způsoby řešení problémů.
Jaký je cíl tohoto rozdělení?
A co bude výsledkem takového přístupu? Tato rozdělenost společnosti není neškodná. Už nyní vidíme, jak se z některých nevyřešených problémů stávají důvody k eskalaci konfliktu. Můžeme se jen ptát: Co se stane, až se tento trend bude prohlubovat? Co když výsledkem bude občanská válka, nebo alespoň trvalý rozkol ve společnosti, kdy se budou jednotlivé skupiny stále více odcizovat a hájit pouze svůj vlastní zájem, protože ztratily důvěru v systém, který je měl chránit? Nebo se přiblížíme anarchii, kdy jednotlivci a skupiny budou brát spravedlnost do vlastních rukou?
Ve skutečnosti už teď máme příklady, jak některé veřejné instituce fungují na pokraji kolapsu – úřady práce, pošta nebo jiné státní a veřejné služby, které mají být zárukou pro fungování státu, jsou často neefektivní a nespolehlivé. Když se lidé obracejí na instituce, aby našli pomoc, často jsou zklamáni nebo ignorováni. A jaký je pak výsledek? Rozkládající se důvěra ve veřejné instituce vede k tomu, že lidé raději důvěřují neformálním zdrojům nebo se obracejí na alternativní metody řešení problémů, čímž se ještě více zvyšuje napětí ve společnosti.
Co je třeba změnit?
Je jasné, že tento systém musí projít zásadní reformou. Pokud si chceme uchovat důvěru občanů v právo a stát, musí být právní rozhodnutí konzistentní, spravedlivá a vyvážená. Rozsudky, které dávají jasně najevo, že právo je pokřivené ve prospěch některých a na úkor ostatních, způsobují hluboký nedostatek respektu k právnímu systému. A je jen otázkou času, kdy se tento nedostatek důvěry promění v otevřený konflikt, ať už na politické, nebo sociální úrovni.
Pokud nechceme čelit naprostému rozvratu společnosti, je nezbytné začít opět hledat spravedlivé a rovnocenné přístupy ke všem lidem bez ohledu na jejich postavení, a přestat tolerovat dvě měřítka – jedno pro ty, kdo se nacházejí na vrcholu, a druhé pro obyčejné občany.
