Článek
Bobby McIlvaine zahynul v pouhých 26 letech v Severní věži. V budovách Světového obchodního centra přitom vůbec nepracoval. Chtěl jen pomoct kamarádovi s přípravou prezentace na konferenci. A to se mu stalo osudným.
Jeho otec Robert McIlvaine od toho dne nežije ničím jiným, než aby získal odpovědi na otázky, kdo a proč mu zabil syna. Se svým příběhem veřejně vystupuje a otevřeně o něm hovoří. „Celý základ mého života se točí kolem toho dne.“ uvedl. Do onoho dne, naplněného neštěstím a utrpením, se ani nijak zvlášť nezajímal o politiku, ale kvůli synovi to změnil.
Nejsem konspirační teoretik. Snažím se jen zjistit, kdo zabil mého syna.
V roce 2007 se Bobbyho otec objevil v dokumentárním filmu italských tvůrců Zero: Vyšetřování 11. září, který zpochybňuje oficiální verzi událostí. „Nejsem konspirační teoretik. Snažím se jen zjistit, kdo zabil mého syna. Jen blázen si může myslet, že to provedlo 19 Arabů,“ říká v dokumentu. „Zkuste se vcítit do mé kůže. Někdo vám zavraždí dítě, ale nikdo to nevyřeší. Jak se budete cítit, když vám odmítnou vyšetřit vraždu vašeho dítěte?“ Zároveň tvrdí, že američtí občané žijí pouze „na vrcholu ledovce“ a obávají se temných kapitol vlastní historie.
I přes varování patologů si přečetl Bobbyho pitevní zprávu. Od té chvíle se vše změnilo. Zpráva totiž ukazovala, že podle brutálních zranění stál Bobby přímo u výbuchu bomby. Oficiální verze však o bombách v budovách vůbec nemluví a zmiňují je jen svědci, kteří slyšeli exploze. Je přesvědčen, že budovy byly zničeny řízenou demolicí.
V rozhovoru pro americký deník The Atlantic řekl, že to byla plánovaná akce americké vlády, ne nějaký útok teroristů s letadly plnými nevinných civilistů. Válka v Iráku byla podle jeho slov jen vedlejší důsledek, neboť hlavním cílem bylo zničit 23. patro, kde FBI vyšetřovala zlato zabavené Japoncům během druhé světové války a později použité proti Sovětskému svazu.
11. září 2001 v ranních hodinách Bobbyho rodiče Robert a Helen McIlvaineovi sledovali reportáž v televizi, aniž by tušili, že je tam i jejich syn. O tom, že měl ráno jít do Světového obchodního centra, se zmínila až manželka jejich kamaráda, a že se od rána nikomu neozval.
Podle Bobbyho deníků měl ke svým rodičům hlubokou lásku a často psal, že si zaslouží mnohem víc, než by jim kdy mohl dát. Miloval také svou přítelkyni, kterou dva dny před smrtí požádal o ruku. Ta v rozhovoru pro The Atlantic vzpomínala, že Bobby byl velký romantik, schopný pro ni udělat cokoliv. Jeho smrt ji uvrhla do hluboké deprese. Tragédie se těžce dotkla i Bobbyho bratra Jeffa, který ho naposledy viděl 6. září 2001 a přiznal, že by se bez váhání vzdal vlastního štěstí, jen aby se mohl vrátit do chvíle jejich posledního setkání.
Anketa
Zdroje:
https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2021/09/twenty-years-gone-911-bobby-mcilvaine/619490/
