Článek
Jedním z nejznámějších příkladů je starověký Egypt, kde se podle dochovaných lékařských papyrů používala směs medu a krokodýlího trusu jako jakýsi primitivní pesar. Směs se měla zavádět do pochvy před pohlavním stykem. Z dnešního pohledu to zní především nehygienicky, nicméně za touto metodou stála určitá logika: kyselé prostředí může skutečně snižovat pohyblivost spermií. Problém byl v tom, že účinnost byla nejistá a riziko infekce velmi reálné. Přesto šlo o pokus pracovat s tehdejšími znalostmi těla a přírody.
O mnoho století později se v Evropě rozšířila představa, že jako bariéra může posloužit půlka citronu. Dutá slupka se vložila podobně jako pesar a kyselá šťáva měla fungovat jako spermicid. Metoda bývá spojována se jménem Giacomo Casanova, který ji údajně doporučoval svým partnerkám. Ačkoliv citronová kyselina skutečně může spermie poškodit, stejně snadno dráždí i sliznici. Výsledkem tak často nebyla ochrana před početím, ale podráždění či zánět.
Modernější mýty se objevily ve 20. století. Například výplach nápojem Coca-Cola po styku měl podle lidové představy zabránit otěhotnění. Tato myšlenka vznikla z domněnky, že kyselost nápoje spermie zničí. Laboratorní pokusy sice ukázaly, že některé složky mohou jejich pohyblivost omezit, avšak v praxi je taková metoda nespolehlivá a zdravotně riziková. Navíc samotný výplach po styku většinou přichází příliš pozdě.
Ještě dál od biologie stály různé amulety, zaklínadla a směsi bylin. Ve středověku se věřilo, že ochranu zajistí správně zvolená rostlina nebo magický symbol nošený na těle. Některé byliny, například routa či pelyněk, skutečně obsahují látky ovlivňující organismus, jenže rozdíl mezi „účinnou“ a toxickou dávkou je velmi malý. Pokusy o domácí regulaci plodnosti tak mohly končit otravou nebo trvalými zdravotními následky.
Bizarní antikoncepční praktiky minulosti dnes působí úsměvně, ale připomínají důležitý fakt: potřeba plánovat rodičovství tu byla vždy. Rozdíl spočívá v tom, že současná medicína staví na výzkumu, klinických studiích a bezpečnostních standardech, zatímco dřívější generace měly k dispozici jen zkušenost, intuici a často i víru.
