Článek
Když se talent dá natrénovat
Systém Národních srovnávacích zkoušek, který pro desítky fakult v České republice zajišťuje soukromá společnost Scio, se stal pevnou součástí akademického světa. Hlavním nástrojem jsou testy obecných studijních předpokladů, které mají za cíl měřit vrozené schopnosti, nikoliv naučené znalosti. Právě v tomto bodě však narážíme na největší rozpor. Pokud mají testy měřit potenciál, nemělo by být možné se na ně mechanicky připravit. Realita trhu s přípravnými kurzy, placenými videonávody a cvičnými testy, které nabízí přímo organizátor, však naznačuje, že úspěch je do značné míry trénovatelnou dovedností.
Více pokusů pro vyvolené
Tento stav vytváří hlubokou nerovnost mezi uchazeči. Přístup ke vzdělání se zde mění v tvrdý obchod, kde hraje zásadní roli finanční situace rodiny. Společnost Scio umožňuje studentům absolvovat zkoušky opakovaně v několika termínech, přičemž se počítá pouze nejlepší dosažený výsledek. Uchazeč z bohatší rodiny si může dovolit zaplatit více pokusů a k tomu drahé přípravné kurzy, čímž si zvyšuje šanci na úspěch. Naopak student ze skromnějších poměrů, který si zaplatí pouze jeden termín a spoléhá na své schopnosti bez placeného tréninku, stojí na startovní čáře v nevýhodě. Veřejné vysoké školy tak přenesením odpovědnosti na soukromý subjekt nepřímo legitimizují systém, který upřednostňuje majetnější vrstvy.
Proč se ze středních škol stávají přípravky na Scio testy?
Problém se navíc přesouvá i do systémové roviny středního školství. Některá gymnázia, jako například to ve Vsetíně, reagují na popularitu Scio testů tím, že do svých osnov zařazují volitelné předměty typu Logika a kritické myšlení. Ačkoliv se tyto předměty tváří jako rozvoj myšlení, v praxi jde o cílený nácvik metodiky používané v testech obecných studijních předpokladů. Dochází tak k dalšímu štěpení studentů na ty, jejichž škola je na specifický formát testování připraví v rámci běžné výuky, a na ty ostatní. Testy, které měly být nezávislé na typu absolvované školy, se paradoxně stávají faktorem, který rozdíly mezi školami prohlubuje.
Objektivita za cenu vyloučení
Vysoké školy argumentují tím, že Scio testy jsou objektivnější než různorodé maturitní zkoušky nebo zastaralé oborové testy. Je však otázkou, zda je objektivita vykoupená komercionalizací a sociálním vyloučením obhajitelná. Pokud se brána k vysokoškolskému vzdělání otevírá skrze placenou službu soukromé firmy, která profituje z nejistoty studentů, nejde již o hledání talentů, ale o selekci na základě dostupnosti zdrojů. Tento model dlouhodobě podkopává důvěru ve spravedlivý přístup ke vzdělání jako k veřejnému statku.
Zdroje a další informace:
