Článek
Vědecký tým z Harvardovy univerzity analyzoval data z amerických okresů v těsné blízkosti atomových elektráren za období let 2000 až 2018. Výsledek jejich práce, zveřejněný koncem února 2026, je na první pohled šokující. Podle modelů existuje přímá úměra mezi vzdáleností bydliště od reaktoru a rizikem úmrtí na nádorová onemocnění. Autoři odhadují, že v souvislosti s blízkostí těchto energetických center může v USA docházet až k šesti tisícům úmrtí ročně. Tato čísla okamžitě zaplnila titulní strany novin a vyvolala vlnu nejistoty mezi obyvateli žijícími v okolí jaderných bloků po celém světě.
Podstata problému však leží hlouběji než v pouhých číslech. Celý výzkum je postaven na takzvané observační statistice, tedy sledování korelací, které ovšem automaticky neznamenají příčinnou souvislost. Hlavním protiargumentem fyziků a lékařů je skutečnost, že rutinní provoz moderních jaderných elektráren uvolňuje do okolí naprosto zanedbatelné množství radionuklidů. Dávky, které lidé v sousedství obdrží, jsou tisíckrát nižší než přirozené radiační pozadí z vesmíru či horninového podloží. Pokud by tedy měla být příčinou rakoviny skutečně radiace z elektráren, museli by vědci přepsat základní učebnice biologie i fyziky, neboť současné poznání vylučuje, aby takto nízké dávky měly měřitelný vliv na lidské zdraví.
Podobná statistická záhada není v historii jaderné energetiky první. Už v roce 2007 německá studie KiKK prokázala vyšší výskyt dětské leukémie v blízkosti reaktorů, aniž by se kdy podařilo prokázat radiační příčinu. Jako pravděpodobnější se tehdy ukázala hypotéza o specifickém imunitním prostředí v uzavřených průmyslových komunitách. Harvardská studie navíc pracuje s údaji na úrovni celých okresů, což je pro přesnou medicínu velmi hrubé síto. Do výsledků tak mohou promlouvat faktory, které s jádrem nesouvisejí, od kvality ovzduší v průmyslových oblastech až po socioekonomický status obyvatel, kteří se do blízkosti velkých elektráren stěhují za prací.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) na zprávu reagoval uklidněním veřejnosti. Podle českých expertů jsou americká data na naše podmínky v podstatě nepřenosná. Česko je geograficky příliš malé a hustě osídlené na to, aby v něm podobná statistická analýza dávala smysl. Monitoring v okolí Temelína i Dukovan patří k nejpřísnějším v Evropě a výsledky měření dlouhodobě potvrzují nulový vliv na zdraví okolních komunit. Pokud se v některých regionech objevují vyšší počty onemocnění, bývají prokazatelně spojeny s jinými vlivy, typicky se starými ekologickými zátěžemi nebo životním stylem.
Aktuální kauza tak spíše než o nebezpečí reaktorů vypovídá o limitu moderní vědy při interpretaci velkých dat. Zatímco statistický model vidí v okolí elektráren zvýšené riziko, fyzikální měření ho nepotvrzují. Dokud nebude odhalen konkrétní biologický mechanismus, který by tyto anomálie vysvětlil, zůstává souvislost mezi blízkostí reaktorů a rakovinou spíše nevyřešenou hádankou epidemiologie než reálnou hrozbou. Pro obyvatele jižních Čech či Vysočiny tak nová data nepředstavují důvod ke změně bydliště, ale jsou spíše výzvou pro vědce, aby lépe prozkoumali vliv komplexního životního prostředí na naše zdraví.
Zdroje informací:
- Nature Communications: National analysis of cancer mortality and proximity to nuclear power plants in the United States (vydáno 23. 2. 2026). Dostupné v archivu PMC
- Harvard T.H. Chan School of Public Health: Proximity to nuclear power plants associated with increased cancer mortality (tisková zpráva). Odkaz na web univerzity
- SÚJB: Vyjádření k aktuální studii o úmrtnosti v okolí jaderných zařízení (únor 2026). Web SÚJB
- Respekt: V okolí amerických jaderných elektráren se více umírá na rakovinu... Původní reportáž
