Článek
Představme si svět, ve kterém místo hranatých betonových staveb stojí různorodé budovy tvořené jen přírodními materiály. Svět, ve kterém architektura nepřekáží okolnímu prostředí, ale naopak tvoří jeho přirozenou součást. Svět, ve kterém města nejsou šedá a ponurá, ale více živá a zelená. Vzhledem k rostoucímu zájmu o udržitelnost a ekologii nemusí být tato myšlenka nedosažitelnou fikcí. Vždyť jen produkce cementu, ze kterého je následně tvořen hojně využívaný beton, způsobuje přibližně 8 % globálních emisí – a to je pouze část problémů způsobených stavebním průmyslem. Řešení může představovat filozofie známá jako organická architektura.
Stavby v souladu s přírodou
Zapojení přírody ve stavebnictví není nic inovátorského ani revolučního. Stačí si vzpomenout na naše pravěké předky, kteří žili v dokonalém souznění se svým okolím, nebo i na pokročilejší civilizace starověku.
Postupem času, s rozvojem moderních technologií, jsme se čím dál více vzdalovali od přirozeného ekosystému, až se naše obydlí proměnila v to, čím jsou dnes. Tento vývoj byl v posledním století sice urychlen, ale objevili se i architekti, kteří se rozhodli vrátit se ke kořenům a najít kompromis mezi technologiemi a přírodou.
Jedním z nich byl i Frank Lloyd Wright, americký architekt, který podle filozofie organické architektury navrhl mnoho staveb. Mezi nejznámější patří Fallingwater, budova postavená ve 30. letech minulého století, na které jsou principy daného směru jasně vidět. Z velké části je tvořena lokálními kameny a celkově působí dojmem, že není jen umělým objektem umístěným v přírodě, ale spíše jeho přirozenou součástí.
Fallingwater - Frank Lloyd Wright
Více než kámen a dřevo
Organická architektura není jen o zapojení přírodních materiálů a snaze o příjemný design. Aby se budovy dostaly do souladu s přírodou, často tento směr využívá rostliny, tekoucí vodu nebo přirozené světlo jako důležité prvky. Cílem je také zmenšit hranici mezi exteriérem a interiérem, aby dům nepůsobil jako oddělený svět, ale jako doplněk svého okolí. Daná filozofie zároveň často usiluje spíše o přírodní tvary než o umělé hrany, což může být při konstrukci náročné. A to není jediný problém organické architektury.
Propojení staveb s přírodou má svou cenu
Běžný přístup ke stavitelství, který je založený na používání betonu, polystyrenu nebo sádrokartonu, má své opodstatnění. Pro většinu zákazníků není hlavní prioritou dopad jejich domovů na ekosystém nebo harmonie s přírodou. Chtějí střechu nad hlavou, jednoduchost a pohodlí, a to pokud možno co nejrychleji a při co nejnižší ceně. Organická architektura tyto podmínky ne vždy dokáže splnit.
Používání kamenů místo cihel nebo betonových bloků výrazně zvýší náklady a prodlouží čas stavby. Atypické tvary jsou v porovnání s rovnými hranami jedna velká komplikace a zajištění pohodlí také něco stojí. I údržba, do které spadá například péče o zelené střechy, může být náročná. Otázkou také je, zda by o organickou architekturu byl vůbec zájem.
Vize světa, ve kterém budovy neškodí přirozenému ekosystému, ale naopak mu pomáhají a jsou jeho součástí, s sebou nese plno nesnází. Naštěstí moderní technologie nemusí představovat jen hrozbu pro přírodu, ale mohou se stát řešením problémů, které organické architektuře stojí v cestě.
Organická architektura (koncept vygenerovaný AI)
Soulad s přírodou nemusí být utopií
Každým rokem lidstvo přichází s čím dál pokročilejšími vynálezy a postupy, které usnadňují naše životy a činí nemožné možným. Ani architektura nestagnuje. Moderní technologie jako umělá inteligence, 3D tisk nebo internet věcí mohou představovat řešení mnoha komplikací. Složité návrhy, neobvyklé tvary ani údržba hotových staveb nemusí být problém a pokud by se organické budovy začaly stavět ve velkém, ušetřilo by se díky standardizaci.
Co se týče materiálu, existují i jiné ekologické alternativy kromě kamení a dřeva. Uplatnění mohou najít nejen cihly z nepálené hlíny nebo sláma, ale také konopný beton, který je k planetě šetrnější než klasický beton.
Díky novým technologiím máme tedy příležitost přiblížit se vizi organického světa, aniž bychom zbytečně plýtvali časem a penězi. Inovace architekturu posouvají kupředu a je pouze otázkou, jakým směrem se toto odvětví vydá.
Zelená města
Stanou se zelená města realitou?
Organická architektura není jediným směrem, kterým by se stavebnictví mohlo vydat. Existuje možnost, že nás místo návratu k přírodě čekají města plná mrakodrapů, z nichž každý pojme několik tisíc lidí. I taková cesta je reálná. Záleží na preferencích a rozhodnutích nejen architektů a stavitelů, ale především běžných osob, které budou nové budovy využívat.
Budoucnost téměř jistě přinese technologie, které umožní větší harmonii mezi městy a přirozeným prostředím. Otázkou však zůstává, jestli si tuto možnost zvolíme.
Již bylo zmíněno, že stavebnictví má negativní vliv na životní prostředí. Je tedy možné, že pokud dál budeme stavět města stejným způsobem jako doposud, příroda nám možnost volby nenechá a k většímu příklonu k organické architektuře nás sama přinutí.
Zdroje: https://franklloydwright.org/frank-lloyd-wright/
https://franklloydwright.org/organic-architecture-and-the-sustaining-ecosystem/
https://fallingwater.org/history/the-kaufmanns-fallingwater/designing-fallingwater/
