Článek
Nedávno jsem narazil na reportáž od The Wall Street Journal, která sice srovnává především schopnost stavět lodě v Americe a Číně, ale myslím, že analogie pro náš kontinent se také najde.
Čína je veleúspěšná a veleefektivní v budování svého námořnictva, protože kombinuje výrobu obchodních lodí (např. tankerů, kontejnerových lodí) s těmi vojenskými – což je mnohem levnější a dovoluje jí to dělat věci rychle, předvídatelně a levně (tzv. economy of scale aneb úspory z rozsahu, jednoduše množstevní sleva).
Dnes říše středu vyrábí 51 % obchodních lodí, zbytek prakticky připadá na Japonsko a Jižní Koreu; evropské země mají podíl tak 4 %, Amerika ztratila svoji schopnost komerční loďovýroby úplně. To má za následek, že výroba i oprava vojenských lodí či ponorek se nesmírně prodražuje a protahuje. A v případě vojenského konfliktu, kupř. v Tichomoří (protože Tchaj-wan), nebudou Spojené státy schopny svou flotilu dostatečně rychle, jestli vůbec obnovit.
Jaké memento v tom tkví pro nás Evropany? Takové, že když děláme věci (ať už se jedná o výrobu lodí nebo stavbu mostů, tunelů, železnic, letišť…) pro civilní účely, tak je dobré myslet předem i na jejich případné vojenské využití. A právě zde vidím největší potenciál spolupráce EU & NATO.
ZDROJE
https://youtu.be/tRVVXDyg3RY?si=u1getxgUiohiIbme [cit. 21/6/2024]
