Hlavní obsah

Tento každodenní návyk snižuje riziko úmrtí na covid o 50 %, říkají vědci

Foto: Freepik

Ilustrační foto

Vědci mají jasno – pohyb opravdu chrání. Lidé, kteří se pravidelně hýbou, mají nižší riziko hospitalizace i úmrtí na COVID-19. A stačí přitom jen 30 minut chůze denně.

Článek

Na covid bychom nejraději zapomněli. Ale on nezmizel – jen už o něm tolik nemluvíme. Přesto pořád přibývají nové výzkumy, které přinášejí zajímavé poznatky. A jeden z nich stojí za zvláštní pozornost: sport může snižovat riziko úmrtí na COVID-19 až o 50 %.

To číslo mě samotného překvapilo. Přitom to není žádná složitá věda. Nejde o drahé doplňky stravy ani nejnovější zázraky z laboratoří. Jde o obyčejný, poctivý pohyb.

Kolik pohybu stačí?

Nemusíte se hned přihlašovat na maraton. Vědci mluví jasně – už 150 minut středně intenzivní aktivity týdně stačí k výrazné ochraně. To je zhruba 20–30 minut denně. Rychlá chůze, kolo, plavání nebo klidně svižné zametání před domem. Hýbat se dá i mimo tělocvičnu.

Naopak lidé, kteří byli fyzicky pasivní, měli během pandemie až dvojnásobně vyšší riziko úmrtí. A tohle je poznatek, který by měl viset na každých dveřích od fitka – nebo aspoň na ledničce.

Proč to funguje?

Když se hýbeme, naše tělo zkrátka funguje lépe. Imunita je v pohotovosti, srdce i plíce pracují efektivněji, hladina zánětu v těle klesá. To všechno jsou faktory, které hrají roli při zvládání infekcí – včetně covidu.

Navíc se při pohybu zlepšuje nálada, mizí stres a tělo si udržuje zdravou váhu. A když jste fit, má vir o dost těžší práci.

I málo je víc než nic

Miluju tu větu: „Není třeba být nejlepší, stačí být lepší než včera.“ A přesně tak to je i s pohybem. Nemusíte podávat výkony, stačí začít a vydržet. Třeba tak, že místo výtahu zkusíte schody. Že vystoupíte o zastávku dřív. Že se večer projdete místo Netflixu.

Věřte, že tělo si to zapamatuje.

A co sportovci?

Zajímavé je, že profesionální sportovci, kteří měli covid, většinou zvládli nemoc velmi dobře. Dokonce se ukázalo, že jejich výkonnost se po uzdravení nijak dramaticky nezměnila. Výjimkou byla jen malá část případů, kde došlo na zánět srdečního svalu – ale to je extrém.

Naopak běžní lidé bez pohybu čelili častěji těžkým průběhům, dlouhé rekonvalescenci a větším komplikacím. A to je důvod, proč bychom o pohybu měli mluvit stejně často jako o očkování.

Poslední myšlenka na závěr

Nemusíme být superhrdinové, abychom své tělo připravili na případný boj s nemocí. Sport není lék na všechno – ale je to jeden z mála „léků“, které jsou zdarma, mají minimum vedlejších účinků a fungují i preventivně.

Začněte klidně dnes. Třeba tou rychlou procházkou. Děláte to pro sebe – ale i pro své blízké.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz