Článek
Každé zpoždění či neobvyklá událost během letu je pro pasažéry nepříjemnou a stresující záležitostí, ale pokud jde o bezpečnost cestujících a posádky, všichni důvody chápou. V případě květnového letu Delta Airlines byl ale důvod ke zpoždění velmi neobvyklý a pro mnohé minimálně diskutabilní.
Některé letecké společnosti umožňují přítomnost malého psa na palubě, většinou pokud se vejde do přepravky pod sedadlo, ale podmínky se u každého takového přepravce liší. Na vzestupu jsou i letecké společnosti, které povolují cestování i větším psům na sedačce, ale zatím se jedná o mimoevropské výjimky.
Let společnosti Delta Airlines z Detroitu do Los Angeles dne 26. května letošního roku se 181 cestujícími a 6 členy na palubě Aibusu A321 byl odkloněn do Minneapolisu poté, co během letu onemocněl jeden z pasažérů. Nebyl to ale člověk, nýbrž pes, který cestoval se svým pámíčkem na palubě.
Zhruba hodinu po vzletu se čtyřnohému cestujícímu udělalo nevolno. Posádka postupovala jako v případě lidských pasažérů a dotázala se ostatních cestujících, zda mezi nimi není veterinář. Zřejmě to byla velká náhoda nebo štěstí, že se na palubě skutečně jeden vyskytoval.
Podrobnosti o plemenu, stáří psa, ani jeho potížích nebyly zveřejněny a zřejmě ani nejsou v tomto neobvyklém příběhu důležité. Ví se pouze to, že stav psa byl zřejmě skutečně vážný a onen veterinář mu v nestandardních podmínkách zajistil základní životní funkce.
Kapitán po konzultaci s veterinářem dospěl k závěru, že pokračování v letu by mohlo být pro zvíře život ohrožující a rozhodl se pro odklon letadla na mezinárodní letiště Minneapolis-St. Paul, kde již na psa a jeho majitele čekal připravený zdravotní personál.
Ještě než po zhruba dvou a půl hodinovém zdržení mohlo letadlo pokračovat v cestě do cílové destinace, kapitán cestujícím oznámil, že pes bude díky rychlému lékařskému zásahu v pořádku. Dostalo se mu potlesku a nikdo z cestujících si nestěžoval ani neprotestoval.
Protože se události dostala velká publicita nejenom v USA, ale i ve světových médiích, Delta Airlines k ní vydala prohlášení:
„Bezpečnost našich zákazníků má v Deltě nejvyšší prioritu. Let byl odkloněn proto, aby se zajistila řádná péče o zvíře na palubě, které onemocnělo.“
I když se odklonění letu může jevit jako mimořádný výdaj pro leteckou společnost a velkou nepříjemnost pro ostatní cestující, je třeba zvážit i několik dalších faktorů. Zvíře v nouzi by pravděpodobně způsobilo mezi cestujícími značné nepohodlí a nervozitu a svou roli dost možná v důsledku nemoci sehrály i hygienické důvody. Dlouhé zpoždění na letišti mohlo vzniknout i proto, že letadlo po svém neočekávaném mezipřistání vyžadovalo úklid.
Pomineme-li nepříjemnosti způsobené zpožděním letu pro cestující na palubě, náklady letecké společnosti na nouzové přistání jsou obrovské a staly se předmětem mnoha komentářů na různých diskusních fórech.
Neplánované mezipřistání znamená kromě dodatečného paliva a nákladů pro posádku také komplikace u dalších letů, na něž byla posádka přidělena, nemluvě o zmeškaných spojích cestujících a plánovaných osobních událostech.
To vše musí kapitán pochopitelně vzít do úvahy, než se k nouzovému přistání rozhodne. Pro ostatní cestující a pochopitelně pro majitele psa byl hrdinou, ale ti, kteří sice přímými účastníky události nebyli, mají na věc trochu jiný názor.
Převážná většina z nich by neváhala dodatečné náklady letecké společnosti přenést na majitele psa a navrhuje Deltě, aby mu poslala pořádně tučný účet. V případě nemocného člověka na palubě by jistě takovou krutou odplatu za zpoždění nenavrhovali.
Letecké společnosti obvykle zasílají účty za vícenáklady pouze cestujícím, kteří zpoždění či odklonění letu způsobí svým problémovým chováním, nikoli v případě vážných zdravotních potíží. Přestože tato obecná pravidla se vztahují na lidské pasažéry, letecká společnost se rozhodla v tomto případě je uplatnit i na cestujícího psa.
O mezipřistání koneckonců rozhodl sám kapitán. Jestli se kvůli svému rozhodnutí posléze ocitl na firemním koberečku, se nikde nepíše, ale vzhledem k publicitě, kterou neobvyklý případ vyvolal, dá se předpokládat, že žádná větší újma společnosti nevznikla.
Přesto se na sociálních sítích rozbouřila velká a vzrušená debata, která začala návrhy, aby cestující se psem dostal od letecké společnosti tučný účet, aby samotní cestující, kteří byli zpožděním postiženi, vyžadovali vysoké odškodné, až postupně přešla v nenávistné komentáře související se samotnou přítomností psů na palubě. A nakonec k jejich existenci jako takové.
Ať už to celé bylo jakkoli, nelze popřít, že kapitán je na letu osobou ze všech nejdůležitější. Má zodpovědnost za celý let a cestující a také nejvíc informací. Jeho rozhodnutí proto nelze zpochybňovat.
Pokud by zvíře na palubě skutečně zemřelo, protože zbytek cesty vyžadoval další víc než čtyři hodiny, dozajista by se dočkal mnohem většího odsouzení cestujících i veřejnosti, a dost možná i od samotné letecké společnosti. K nenávistným komentářům mají obvykle nejblíže ti, jimž se žádná újma nestala.
Navíc je pravděpodobné, že cestujícím se na dotyčném letu ulevilo, když majitel se psem opustili palubu a jako bonus se dočkali dobrých zpráv. Kdo touží po dramatu při dlouhém letu, přestože se netýká člověka, ale zvířete?
Netradiční rozhodnutí kapitána významné letecké společnosti nicméně nezůstalo bez povšimnutí a vyvolalo společenskou debatu na téma cestování domácích zvířat v letecké přepravě, které je čím dál obvyklejším trendem.
