Článek
Někdo považuje psa za člena rodiny a ani v létě ho nechce odložit v psím hotelu nebo u známých či příbuzných. Po Evropě autem to není neřešitelný problém, pokud nemáte psa plemene v zahraničí zakázaného.
Ať už se vydáte kamkoli, i kdyby to mělo být v rámci shengenského prostoru, bez cestovního pasu pro chlupáče, mikročipu a očkování proti vzteklině se neobejdete. Stejně tak důležité jsou informace o případných omezeních nebo zákazech v zemích, které chcete navštívit nebo jimi budete projíždět. Málokterá země je totiž tak benevolentní jako ta naše.
S pudlíkem nebo třeba s border kolií není cestování do zahraničí žádný problém, jde spíš o praktické záležitosti jako ubytování, přístup na pláže nebo volný pohyb psů v té které zemi. Jestli ale váš pes spadá spíš do kategorie potenciálně nebezpečného plemene, zejména typu pitbul, rotvajler nebo fila, zde je opatrnost a velmi důkladné prověření informací na místě.
Čím tedy začít? To, že u nás neexistuje žádná regulace vlastnictví určitých plemen vůbec neznamená, že jinde to mají stejně. Naopak, ve většině evropských zemí, kam se zřejmě autem chystáte, nějaké předpisy, zákazy či omezení existují a nevyplácí se je ignorovat. A to ani v případě, že zemí pouze projíždíte.
Itálie
Jednou z nejbenevolentnějších evropských zemí pokud jde o psy, je Itálie. Cestování, ubytování, restaurace a přístup na pláže, zejména speciálně vyhrazené pro mazlíčky, bývá bez problémů.
Narazit ale můžete v Benátkách, kam je odepřen přístup rotvajlerům a dobrmanům.
Přestože Itálie nezakazuje vstup do země žádnému plemeni, i zde už vypracovali seznam 27 potenciálně nebezpečných plemen, která budou podléhat zpřísněnému režimu. „Black list“ překvapivě nezahrnuje pouze plemena zakázaná či různým způsobem kontrolovaná v jiných zemích, jako jsou již tradičně pitbulové, stafordšíři, brazilské fily, argentinské dogy nebo tosa-inu, ale zahrnuje třeba i německého ovčáka nebo rhodéského ridgebacka, kteří se na seznamech jiných evropských zemí nevyskytují.
Přestože definitivní návrh omezení jednotlivých plemen ještě nebyl schválen parlamentem, takže v podstatě žádné restrikce při vstupu do Itálie zatím neplatí, máte-li jakékoli pochybnosti, rozhodně si s sebou raději vezměte náhubek, protože ho můžete na veřejném prostranství potřebovat.
Francie
Psi z kategorie takzvaně nebezpečných, což znamená všechny typy a směsi pitbulů a amerických stafordšírů, stejně jako tosy a mastifové, jsou ve Francii zakázaní. A to včetně pouhých návštěv a projíždění země.
S francouzskou byrokracií a policií není radno si příliš zahrávat, takže své miláčky raději nechte doma, pokud si nejste jisti a máte psa alespoň trochu připomínajícího bojové plemeno.
Ve Francii od 15. dubna letošního roku navíc začal platit nový předpis týkající se úplně všech psů, který ale zatím platí do 30. června. Znamená, že se pes nesmí ve volné přírodě pohybovat mimo vyznačené trasy a cesty bez vodítka, takže ho nikde nenecháte proběhnout. Je to z důvodů ochrany ptáků a drobných savců v období hnízdění a rozmnožování. Porušení tohoto předpisu vás vyjde na pokutu 750 euro.
Jinak jsou ale Francouzi velcí milovníci psů, takže ubytování najdete bez problémů a dokonce se s ním v klidu najíte i v restauraci.
Španělsko
Ani Španělsko není bez problémů a záleží, do které části se se psem vydáte. I zde existuje seznam takzvaně potenciálně nebezpečných plemen. Nejsou sice zakázaná, ale podléhají velmi přísným podmínkám a jedním z nich je licence, kterou pochopitelně mít nebudete, pokud přijedete pouze na omezenou dobu.
Španělský výčet regulovaných plemen je poměrně obsáhlý a detailní a každá provincie si jej navíc může rozšiřovat, takže kupříkladu v Katalánsku do uvedené kategorie patří i dobrman, který v základních státních seznamech uvedený není.
Aby to bylo ještě komplikovanější, španělský seznam kromě jasně vyjmenovaných plemen obsahuje i fyzická kritéria, která psa zařadí do kategorie potenciálně nebezpečného, pokud je splňuje. Ve stručnosti jsou to psi vážící více než 20 kilo, vyšší než 50 centrimetrů, se silnou muskulaturou, krátkými chlupy, širokou tlamou a silným krkem.
Pokud je váš psí společník jedním z regulovaných plemen či se jim podobá, musíte mu všude na veřejnosti nasadit náhubek a mít ho pouze na vodítku ne delším než 1 metr. Můžete to sice zkusit a psovi dopřát trochu pohybu, ale riskujete, že vás někdo nahlásí nebo si vás všimne policie a dovolená se vám dost nepříjemně prodraží.
Na druhou stranu je dobré vědět, že ve Španělsku existuje velmi rozsáhlá síť pláží určených právě pro majitele se psy, takže nudit se zde nebudete. Do restaurací vás sice většinou nepustí, ale na zahrádku kamkoli, což zrovna ve Španělsku nepředstavuje vůbec žádný problém. Jenom prosím nezapomínejte mít za každých okolností po kapsách pytlíky na exkrementy a také lahvičku s vodou na zalévání čuránků. Absence těchto nezbytností vás také může vyjít draho.
Velká Británie
Zvláštní pozor by si měli dát ti, kteří plánují cestu do Velké Británie, kam se dá autem dojet velmi jednoduše. Pokud máte jednoho ze psů plemen jmenovitě označených jako zakázaná, vůbec se o přejezd na ostrovy nepokoušejte, stejně byste se tam nedostali. Respektive nedostal by se tam váš pes.
Každý vjezd na trajekt nebo vlak na ostrovy má své vyhrazené místo pro cestovatele se psy, které neobjedete, protože by vás dál ani nepustili. Schovávat psa v kufru nebo pod dekou by se vám těžce nevyplatilo, pokud byste se o to chtěli pokusit. V lepším případě by vás na druhé straně čekala obří pokuta, možná i soud, a v tom horším dokonce i utracení psa.
I s pejskem běžného plemene je to hra o nervy. Na francouzské straně sedí neoblomní úředníci, kteří nepřehlédnou nic a diskutovat se s nimi nedá. Pokud nebudete mít to správné razítko a správnou nálepku na správném místě, dál vás nepustí. Kontroluje se zejména platnost očkování proti vzteklině a odčervení, které musí proběhnout mezi 24 a 76 hodinami před naloděním. Jediným důkazem je datum, razítko a nálepka od veterináře. Když ten to poplete, dál nejedete. Musíte vyhledat nejbližšího místního veterináře a pak čekat minimálně 24 hodin, než zkusíte projet znovu.
Pokud máte psa z kategorie takzvaně nebezpečných, pak vám nepomůžou ani žádná razítka. Se psy rodiny bull na Velkou Británii zapomeňte. Pitbulové, američtí stafordi, XL bully a všechny směsky jim se podobající, mají smůlu. Stejně tak jako brazilské fily, argentinské dogy a japonské tosy.
Na druhou stranu, pokud máte pejska, který do zakázané kategorie nespadá, v Anglii si s ním užijete spoustu legrace. S trochou trpělivosti najdete hotýlky, kde se s ním budete moci ubytovat a procházky přírodou i bez vodítka jsou naprosto v pořádku. Do restaurace vás sice nepustí, ale do baru a místních hospod většinou ano.
Ať už se chcete s pejskem vydat kamkoli za hranice, velmi pečlivě si zjistěte místní poměry a regulace. Také si promyslete, co budete dělat v případě, že se budete chtít vydat na nějaké památky nebo večer za zábavou, protože i tady existuje řešení, jenom to chce trochu předem plánovat.
Ve většině zemí existují aplikace pro hlídání psů a je pravděpodobné, že za úplatu se vám o pejska někdo postará. Nebo se obraťte na místní skupinu Čechů žijících v určité oblasti, kteří vám jistě poradí nebo pomohou.
Cestování se psy je zábavné, ale rozhodně nedoporučuji ignorovat místní předpisy nebo je zjišťovat až na místě. Místo krásných vzpomínek a zážitků byste se mohli domů vrátit s výrazně lehčí peněženkou nebo mnohem dříve, než jste si naplánovali.
