Článek
Je zábavné a mnohdy roztomilé pozorovat svého psa šťastného ve vlastní společnosti. Někteří chlupáči jsou hravější než jiní, a ne vždy to záleží na věku. Stejně jako my, jejich lidská společnost, i oni mají své povahy, nálady a potřeby.
Znám to moc dobře z psí školky. Někteří psi vešli s vrtícím ocáskem a zvědavě, ale klidně, se rozhlédli, aby zjistili, kdo je dnes ve „třídě.“ Pak se svalili na svoji oblíbenou postel a pozorovali dění kolem sebe. Občas ze svého komfortu vylezli, chvilku se proběhli za chumlem a zase zalezli.
Když už je někdo moc otravoval, zvedli pysky, zavrčeli a zase v klidu zavřeli oči. Přeloženo do lidského jazyka: „Nech mě na pokoji a běž si po svých.“ Tomu každý pes rozumí.
Ovšem někteří psi vběhli ráno do herny jako divé šelmy, oběhli všechny kámoše a rovnou se pustili do honiček a zápasů. Tím nemyslím zápasy se zlým úmyslem, ale více či méně brutální hrátky s okusováním, taháním za ocas a, jak tomu říkám, boxing nebo zápas volným stylem.
Dynamika hrátek a tanečků může oscilovat mezi poklidným waltzem po divoký rock’n’roll s přehazovačkami, obskakováním a odrážení partnera do otoček. A nejdivočejší bývá kolektivní tanec, kdy už ani nevíte, kdo byl původně čím partnerem.
Hudba není zapotřebí, protože tu si psi dodají sami. Štěkání, vrčení s ceněním zubů, kvičení a pištění těch malých, kteří těm velkým nestíhají, a proto jim skáčou na hlavu nebo zadek, protože jinak se do centra pozornosti nedostanou.
V psím parku je situace velmi podobná, zejména pokud se tam vyskytuje pravidelná společnost a psi se znají. Nově příchozí to má o trochu složitější, protože přijde do nového kolektivu a napřed musí zjistit, odkud číhá potenciální nebezpečí. A vice versa. Proces to ale bývá rychlý.
Ale zpátky k těm hrátkám. Je dobrým zvykem, alespoň v barcelonských pipicanech, neboli ohrazených psích parcích, že zatímco psi se věnují sami sobě, páníčci mezi sebou klábosí. Prostě paráda pro všechny zúčastněné.
Je ale nutností a povinností každého psího doprovodu hrátky dozorovat. Já třeba poslouchám a občas do bojového pole mrknu. Mám ale ze školky vycvičený sluch a většinou i z dálky poznám, že se k něčemu schyluje. Takže nakonec i v pipicanu zastávám dobrovolnou funkci sekuriťáka.
Nejsem žádný kynologický odborník, ale praktik. Takže i tak mé „poučování“ prosím chápejte.
Doporučuji dva zápasníky, případně chumel, sledovat. Každá hra, i mezi klidnými a pohodovými psy, totiž může vyústit v konflikt. Někdo toho druhého štípne o trochu víc nebo je příliš intenzivní a už to jede.
Možná jste si všimli, že někteří psi mají zvláštnost přijít si hrát a skákat po sobě u vašich nohou. Jako by si předem říkali o vaši ochranu či souhlas. Seberte se a kousek poodejděte.
Většinu záležitostí si psi vyřídí mezi sebou a není potřeba zasahovat. Ale prevence je vždycky lepší, než nechat situaci eskalovat. Pozorujte pohyb, uši, ocas a možná se to zdá divné, ale i výraz tváře. Určitě jste si také všimli, že se psi dokáží smát.
Psi, kteří si intenzivně, a někdy i brutálně hrají, často vyluzují zvuky jako při zápase. Jejich postoj a hlas se ale změní, když jde do tuhého. Tělo přestává být uvolněné, uši se připlácnou k hlavě a pohyby se zrychlí.
V tom okamžiku je zapotřebí hru utnout, než se zvrhne. Nejlepší je odvrátit jejich pozornost jinam. Třeba hlasitě zahvízdejte, jestli to umíte, nebo bouchněte klacíkem do plotu. Já třeba u sebe pořád nosím láhev s vodou na čůránky. Víte, že když ji zmáčknete, vyloudí nepříjemný praskavý zvuk? Psům vůbec není příjemný.
Psi se překvapeně zarazí, rozhlédnou, a je to. Pak máte možnost je odvolat a na chvilku zklidnit, než se vrhnou zpátky do boje.
Pokud je situace na hraně, na psy nekřičte, natož abyste k nim rychle běželi, protože v tu chvíli jenom přilejete olej do ohně. Svoji vlastní nervozitu a strach na ně totiž přenesete a zvýšíte šanci, že se na sebe opravdu vrhnou.
Mohu vás ubezpečit, že situace, kdy se do sebe psi v parku opravdu agresivně pustí, je malá. Ale stát se může. Někteří psi neumí dobře komunikovat nebo mají snížený práh tolerance. Nebo jsou přespříliš otravní a intenzivní. Samozřejmě stále mluvím o těch, kteří jsou socializovaní a do psí společnosti chodí pravidelně.
Když už ale nedej bože nastane situace, že se dva psi do sebe opravdu zaseknou, a to poznáte, protože boj je oboustranný a je jedno, kdo si začal, své přirozené instinkty nechte ve vlastním zájmu stranou. Poslední, co by vás mělo napadnout, je snažit se psy fyzicky odtrhnout vlastníma rukama. Garantuji vám, že vás klidně kousne i vlastní pes. Třeba neúmyslně, ale protože jste strčili ruku, kam jste neměli. To kousnutí nemělo být pro vás.
Napřed zkuste ostré a hlasité zvuky. Mlácení klackem pomáhá, ale když ne, polijte psy vodou. Kýbl ani hadici u sebe asi mít nebudete, ale tu láhev si sebou noste. Je totiž víceúčelová. Polijte jim hlavy a oni se pustí. Funguje to ve většině případů a je to neškodné.
Můžete se je taky snažit odtrhnout čímkoli jiným než vlastním tělem. Ruce a obličej jim vážně mezi hlavy nestrkejte. K oddělení použijte třeba víko od popelnice nebo cokoli, co vám v tu chvíli pomůže a je to po ruce.
Pokud už se psi opravdu rvou, existuje i jiná velmi účinná technika. Přiznám se vám, že jsem ji během těch let a každodenním působení ve velkém psím kolektivu nikdy použít nemusela, takže je i pro mě pouze teoretická.
Jsou k ní zapotřebí dva lidé. Předpokládám, že v parku by to byli majitelé. Chyťte každý jednoho psa za zadní nohy a zvedněte je jako když vezete kolečko s pískem. Psi totiž ztratí balanc a musí se pustit. Navíc vaše ruce jsou v bezpečné vzdálenosti od jejich hlav.
A teď něco do pranice. Vím, že bych to neměla říkat, protože je to proti pravidlům. Když se do sebe pustí prckové, klidně je bafněte. Kolikrát jsem držela jednoho raťafáka v každé ruce. Ještě po sobě chvilku prskali a byl klid. Pak je dobré je na chvilku zavřít každého jinam, než se uklidní. V tom úplně nejhorším případě si odnesete škrábanec nebo dírku na ruce. Pořád lepší než zbytečná cesta k veterináři.
Až půjdete s pejskem do parku, mějte na paměti, že jste se tam přišli oba pobavit a zbavte se strachu, že se něco určitě stane. Nestane se pravděpodobně vůbec nic kromě toho, že budete mít zase o trochu spokojenějšího a šťastnějšího psa. A vy vyčištěnou hlavu.
https://applaws.com/us/dog/how-to-tell-if-your-dog-is-fighting-or-just-playing/#:~:text=The%20main%20signs%20that%20dogs,natured%20'woof'%20and%20tumble.
https://www.akc.org/expert-advice/training/stopping-dog-fight-confrontation-fighting-dogs/
https://www.preventivevet.com/dogs/how-to-break-up-a-dog-fight
